Energetická účinnost a environmentální regulace Prudký růst cen energií budí v evropském průmyslu MT rostoucí obavy. Dlouho byl evropský průmysl schopen udržovat si nákladovou konkurenceschopnost díky zlepšování energetické účinnosti a opouštění energeticky vysoce intenzivních oborů. To se ale může změnit. V evropském průmyslu již v blízké budoucnosti nezbývá příliš mnoho prostoru pro další zlepšování energetické efektivnosti a země v ostatních částech světa v tom pravděpodobně Evropu dohánějí, přičemž využívají nových levných řešení k redukci energetické náročnosti, jako je například využití břidličného plynu v USA. Proto je pro Evropu klíčové omezování dalšího růstu cen energií, prosazování energetické úspornosti a dodržování zásad efektivnosti nákladů. Politika zaměřená na dlouhodobě udržitelnou výrobu energie může vést k vyššímu podílu alternativní energie. Jako majoritní dodavatel výrobního zařízení pro systémy produkující energii, bude průmysl MT muset předvídat, jakým způsobem se má energie v budoucnosti vyrábět. To umožní odhadnout vývoj trhu a připravit odpověď na rostoucí poptávku po obnovitelné energii spočívající ve vodní síle, sluneční a větrné energii. EU též zkouší urychlit zlepšování energetické efektivnosti MT cestou systému Plánování podnikových zdrojů (Enterprise Resource Planning, ERP) dle Nařízení Evropské komise 2009/125/EC. Význam regulací jako hnací síly lepšího využití energie se ale stává sporným, protože regulace nemohou postihnout diverzitu a komplikovanost sektoru MT. Evropský průmysl MT, zastřešený CECIMO, proto navrhuje samoregulační opatření a přístup, který je flexibilní, přizpůsobený podmínkám oboru MT a uvolňuje tok inovací. Mnoho nejistot zůstává, pokud jde o implementaci ERP na MT. Zaprvé je zde časový rámec nutný k tomu, aby Evropská komise dokončila formální postupy a dala samoregulaci zelenou. Zadruhé, protože většina evropských producentů MT je hnána exportem (téměř 50 % evropské produkce výrobních strojů je vyváženo mimo EU), soustřeďují se výrobci na náklady a dopady na mezinárodní konkurenceschopnost. Chytré výro bní technologie V uplynulé dekádě překonaly četné nové technologie své „údolí smrti“. Tak zvaný internet věcí, mobilní internet, cloud computing, data-miningové modely, robotizované a automatizované výrobní systémy, jakož i aditivní výroba, odstartovaly procesy, které souhrnně nazýváme „čtvrtou průmyslovou revolucí“. Některé z těchto technologií mají velkou transformativní sílu působící na současnou průmyslovou základnu, byznys- modely, distribuci a prodej. Porozumět celé škále a dopadům technologických změn, jež nastaly v různých oblastech, a integrovat je do svého businessu je pro evropské producenty MT obtížná úloha. Mají již vlastní znalosti a know-how v oblasti strojírenství, hydrauliky, mechatroniky a materiálů. Pracují rovněž s elektronikou (NC/CNC) či softwarem (CAD/CAM programy), jejichž integrace do výrobních systémů spustila třetí průmyslovou revoluci. Ale internetové technologie, jsou hnacím momentem Průmyslu 4.0, jsou za hranicí jejich zkušeností a pracují s nimi hlavně velké podniky v USA. Většina producentů MT má omezené nebo žádné kontakty na tyto progresivní hráče a technologické platformy. Dobrým příkladem je aditivní výroba (AM), tedy transformativní technologie s potenciálem skutečně urychlit růst přidané hodnoty výrobců MT, pokud je kombinována s konvenčními výrobními technologiemi. AM umožňuje vyrábět celý komplex tvarů a struktur podle poptávky, přičemž šetří významné množství zdrojů a zlepšuje time-to market. V současnosti je Evropa pozadu za USA, pokud jde o výrobu a zavádění AM technologií, a asijští konkurenti do nich naopak stále silněji investují. Vstup na zahrani ční trhy S rozvíjejícími se ekonomikami v Asii a v dalších světadílech, které stále nabývají na významu, a při saturaci průmyslové produkce a spotřeby v Evropě, dochází k přesunu trhu MT mimo Evropu. Zatímco v roce 2000 Evropa spotřebovávala 40 % světové produkce MT, dnes je to jen kolem 20 %. Podíl Číny mezitím dosáhl 40 % a podíl celé Asie 60 %. Výsledkem globalizace je, že hlavní spotřebitelé MT, jako je automobilový, železniční a letecký průmysl, se stávají mezinárodními. Internacionalizace je komplexní a obtížný úkol, zejména pro SME. Aby mohl jejich byznys expandovat, musí být produkty doplněny předprodejními a poprodejními službami včetně designu, údržby a oprav. Na zcela neznámém trhu musí být identifikováni spolehliví agenti a distributoři a musí být zainteresováni na marketingu a prodeji. Některé firmy preferují v cizině vytvoření své vlastní organizace a dokonce otevírají své vlastní výrobní kapacity, aby byly co nejblíže zákaznickým trhům a mohly jim poskytnout co nejlepší servis. Oba přístupy vyžadují značné finanční a lidské zdroje, aby se dostálo komplexu regulativních, obchodních a kulturních výzev. Evropský MT business tedy potřebuje odborné vedení a poradenství, jakož i finanční podporu, aby uspěl na mezinárodním poli. Průmyslové investice v Evropě stagnují v důsledku makroekonomických podmínek, zatímco industrializace v Číně a v dalších rozvíjejících se ekonomikách je na postupu. V důsledku těchto perspektiv vývoje trhů bude muset větší počet evropských výrobců MT obrátit svou pozornost na země BRIC a vyvíjet nové technologie a business-modely, aby odlišily svou nabídku od místní konkurence. Zabezpe čení nov ých dovedností Dovednostní výzva není pro sektor MT novým jevem, ale, z různých důvodů, propast mezi potřebou talentů a jejich nabídkou se rozšiřuje. Současné demografické trendy v kombinaci s vysychajícím přítokem výrobních dovedností zpochybňují udržitelnost evropského sektoru MT. Zkušení pracovníci, kteří tvoří páteř sektoru, dosahují důchodového věku a nejsou nahrazováni tak snadno, jako v minulosti. Rozpočet na vzdělávání a odborný výcvik v mnoha evropských zemích navíc vykazuje klesající trend a průmysl má velké výhrady ke kvalitě těchto programů. MT firmy již přebírají velkou část zátěže tím, že zajišťují vstupní trénink při prvním nástupu do zaměstnání pro pracovníky, kteří by jinak byli nezaměstnatelní, ale růst složitosti technologie a integrace ICT zvyšuje zácvikové náklady v tomto sektoru. Prostředí, v němž MT firmy pracují a jejich nové úlohy vyžadují v současnosti zcela jiný způsob myšlení a jiné dovednosti než dříve. Průmysl 4.0 transformuje konstrukci, vývoj produktů, samotnou výrobu a dodavatelské řetězce, jakož i marketing a prodejní praktiky. Evropský business vyžaduje práci s globálním a nepředvídatelným trhem, v němž zákazníci rychle mění své požadavky. S rostoucí automatizací a úlohou ICT ve výrobních technologiích se zvyšují i požadavky na dovednosti a pružná automatizace vyvolává tendenci k decentralizaci výroby. V rámci tohoto scénáře je třeba, aby zaměstnanci zvyšovali svou schopnost přizpůsobit se změnám a samostatně rozhodovat. To znamená, že jak vyučující, tak i výkonní pracovníci by měli disponovat hlubokými technickými znalostmi, jakož i praktickými dovednostmi v různých sférách. Toho může být dosaženo jen zlepšováním partnerství mezi poskytovateli vzdělání a firmami, a též cestou podpory pracovního tréninku v reálných podmínkách podniku. Hroz ba su bstitucí MT průmysl je hlavním dodavatelem výrobních technologií a zařízení do většiny odvětví a hrozba substitucí může vycházet z vývoje těchto uživatelských odvětví. Například náhrada kovů jinými materiály v leteckém průmyslu může mít za následek redukci poptávky po MT. Většina zřejmých hrozeb pro MT průmysl je podle delegátů CECIMO spojena s elektromobily. Automobilový průmysl je v Evropě pro MT největším zákazníkem a spotřebovává více jak 40 % produkce MT. Mechanické díly automobilů, jako motor a převody, jsou vyráběny pomocí MT. Přechod k elektromobilům způsobí, že některé tradiční mechanické díly automobilů, včetně spalovacího motoru, budou nahrazeny. PhDr. Blanka Markovičová, tisková mluvčí SST s využitím zdrojů CECIMO
