Úvahy o budoucnosti evropského průmyslu výrobních strojů Představitelé největších a nejvýznamnějších evropských firem vyrábějících obráběcí stroje, respektive jejich zástupci reprezentující tyto firmy, a národní oborové i profesní asociace v Evropském výboru pro spolupráci v oblasti výrobních strojů CECIMO, již delší dobu přemýšlejí o tom, jak udržet nebo ještě posílit konkurenceschopnost své produkce. A také jak obchodně uspět v dnešním globalizovaném světě. Jejich diskuse vyústily v dokument široce probíraný právě na půdě CECIMO. Účastníci debaty dospěli k názoru, že aktuální situace je v obecné rovině charakterizována především nepředvídatelnou proměnlivostí a nestálostí (Volatility), dlouhodobou nejistotou (Uncertainty), složitostí problémů (Complexity) a nejednoznačností i rozporuplností východisek, ale také možných řešení (Ambiguity). Této debaty se účastnil také ředitel Svazu strojírenské technologie Ing. Oldřich Paclík, CSc., který na téma VUCA vystoupil na Valném shromáždění CECIMO konaném ve francouzském Bordeaux a znovu pak na zasedání generálních manažerů národních asociací, jež proběhlo v rámci výstavy EMO Milano 2015. Výroba obráběcích a tvářecích strojů je komplexní a vysoce náročný typ podnikání a podnikatelské prostředí staví před výrobce celou řadu reálných výzev, které se v poslední době objevují většinou bez varování. Důkazem jsou nejrůznější dopady nedávné finanční a ekonomické krize, stejně jako politické či válečné konflikty, které dnes už málokdy bývají pouze lokálního charakteru. Ve světě VUCA mohou firmy z dominantní pozice rychle spadnout do bankrotu. V pokročilé výrobě je značná část nejistot důsledkem finanční nestability, přerušení dodavatelských řetězců, geopolitických rozepří, regulačních překážek, měnících se potřeb spotřebitelů i tempa technologických inovací. Ty mohou i dobře zavedené průmyslové hráče postavit před rizika a zásadním způsobem zpochybnit jejich podnikatelský model. V současné době firmy působí ve světě, kde je VUCA součástí jejich denního businessu. Musí si osvojit přizpůsobivost, pružnost a inovativní přístup a uchovat si konkurenceschopnost ve stále globalizovanějším tržním prostředí. Tento svět také přináší významné příležitosti pro ty firmy, které jsou akční, stojí na inovacích a jsou ochotné ke spolupráci. Je to doba pro hledání nových způsobů plánování a strategií, jež pomohou producentům výrobních strojů zvládnout jakékoli situace a využít nabízející se příležitosti. Pod heslem Zvítězit ve světě VUCA je nutno zkoumat rizika, specifická pro podnikání v oboru MT, přístupy ke změnám v řízení firem a formách plánování, které by pomohly navigovat tento sektor v globálním podnikatelském prostředí. Dosáhnout v tomto směru úspěchu předpokládá, aby si výrobci MT osvojili takový manažerský přístup, který se vypořádá s nejistotami a nepředvídanými výkyvy podnikatelského prostředí. Správná investiční rozhodnutí jsou dnes založena nejen na dostupnosti finančních zdrojů, ale i na dokonalé organizaci a dostatečné informovanosti. Současné výzvy jsou však natolik komplikované, že se s nimi individuální hráči mohou jen těžko vypořádat. Podnikání se proto opírá o kooperativní struktury, jakými jsou průmyslové asociace, které pomáhají monitorovat a získávat informace, shromažďovat nápady, jak se co nejvhodněji zapojit do globálního trhu, osvojit si nové technologie, podnikatelské modely a dovednosti. Připustíme-li, že skutečně žijeme „ve světě VUCA“, musíme především porozumět změnám, ke kterým v něm dochází. Pak teprve mohou představitelé businessu vyvinout plány a strategie odpovídající tomuto novému, silně nestabilnímu prostředí. Volatilita je v zásadě chápána jako turbulence. Podstata, rychlost a objem změn jsou nepředvídatelné. Nejedná se sice o nový, zcela neznámý trend, bezprecedentní je ovšem rychlost změn. Například podle studie Bostonské konzultační skupiny připadá 50 % nejturbulentnějších finančních kvartálů za posledních 30 let právě na poslední dekádu. Evropský průmysl MT je nyní na trhu vystaven globálním trendům více, než kdykoli před tím. Nová situace tak staví producenty MT před některé naléhavé otázky: » Jak mohu zůstat konkurenceschopný na globálním trhu, když moji konkurenti profitují ze znehodnocení měny? » Jak mohu zmírnit dopad prudkých změn nákladů na energie, materiály a další vstupy? » Realizoval jsem velké investice v Číně, která se zdála mít tu nejlepší perspektivu růstu. Co mám nyní udělat, když čínská ekonomika začíná zpomalovat? » Mám zrealizovat investiční záměry v zemích Afriky, jejichž režimy jsou politicky nejisté? Nejistota vyplývá především z nepředvídatelnosti nadcházejících změn. To činí problematickým využívání zkušeností z minulých procesů k predikcím budoucnosti a zpochybňuje rozhodovací procesy jako takové. Například sankce EU proti Rusku mohou zablokovat velkou část evropského exportu MT na třetí nejvýznamnější trh mimo EU. Nové požadavky na energetickou efektivnost mohou donutit producenty ke změně jejich výrobních procesů a linek, jakož i ke změně cenové strategie. Otázky, jež provokují k zamyšlení, jsou například tyto: » Jak mám vykompenzovat své ztráty v Rusku? » Jak dlouho může tato krize trvat? Ztratím své tradiční zákazníky v daném regionu ve prospěch mimoevropských konkurentů, kteří se k sankcím nezavázali? » Jaké budou dopady legislativy EU spojené s problematikou ekodesignu na moje výrobní náklady? » Korespondují legislativní požadavky s potřebami a požadavky mých zákazníků na různých trzích? Složitost se týká příčin a okolností (jak uvnitř, tak i vně organizací), které jsou zpravidla obtížně analyzovatelné. Pro výrobce výrobních strojů jsou nové multidimenzionální změny spojené s odchodem z jejich tradičních vyzkoušených odbytišť, ve vytváření nových dodavatelských řetězců na zahraničních trzích a v přijímání komplexu digitálních technologií spolu se souvisejícími byznysovými modely. Tyto změny mohou být ještě daleko komplikovanější pro malé a střední firmy, jež nedisponují dostatkem zdrojů a know-how, aby se mohly pružněji přizpůsobit nové realitě. Tuto komplikovanost ilustrují například otázky tohoto typu: » Jak bych měl vytvořit základnu výrobního a prodejního servisu v Asii? » Kolik by mne to nakonec stálo, kdybych měl splnit všechna regulativní nařízení a standardy? » Jak mám při omezených zdrojových možnostech do organizace integrovat nové digitální technologie a byznysové modely? » Jak mám zvládnout rostoucí komplex projektů, jež požadují zákazníci operující na globální úrovni, s omezenými finančními prostředky a personálními možnostmi? Nejednoznačnost znamená nedostatek srozumitelnosti, pokud jde o důležitost nebo příčiny. Také jde o neschopnost přesně identifikovat hrozby a příležitosti ještě předtím, než se stanou reálnými. Příklady dotazů, které je nutno zodpovědět: » Odkud budou pocházet moji noví konkurenti? » Jak se změní chování stávajících a do této chvíle „známých“ hráčů na trhu? » Budou pro mne znamenat více či méně překonatelnou výzvu v oblasti techniky, technologie, byznys modelů nebo v servisu? » Moje firma má zatím poměrně dobrou perspektivu rychlého růstu ve střednědobém horizontu, jsou ale moji domácí subdodavatelé schopni držet se mnou krok? » Kdo se postará v mé zemi o vzdělávání a průpravu pracovníků? » Budou znalosti a dovednosti absolventů technických škol na takové úrovni, aby byli v mé firmě zaměstnatelní a pracovně využitelní? » Do jaké míry jsem zodpovědný za generování potřebných schopností zaměstnanců ve své firmě? » Nebudou náklady na další vzdělávání zaměstnanců nad finanční možnosti mé firmy? Z uvedených diskusí, které již delší dobu probíhají nejen na úrovni CECIMO, ale i příslušných direktoriátů Evropské komise, vyplývá, že evropský průmysl výrobních strojů čelí ještě celé řadě dalších výzev. Můžeme jmenovat například měnové a kurzové výkyvy – rozdíly mezi zeměmi uvnitř a vně měnové unie, ale i vlivy kolísání hodnoty švýcarského franku, dolaru nebo japonského jenu. Dalším problémem může být například stávající zpomalení na rozvíjejících se trzích, nutnost přizpůsobit se požadavkům tzv. čtvrté průmyslové revoluce v oblasti digitálních technologií, zajištění těsné kooperace mezi výrobou a aplikovaným výzkumem, přizpůsobení vzdělávacího systému potřebám pracovního trhu atd. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST
