Pohyb na světové špičce výrobců obráběcích strojů vyplývající ze statistických údajů roku 2014 Přes snižující se růst ekonomiky, která v prvním čtvrtletí roku 2015 rostla v Číně zatím nejpomaleji od roku 2008, tedy od vypuknutí hospodářské krize, statistické údaje potvrzují, že si tato země v oboru obráběcích a tvářecích strojů stále udržuje svou vedoucí pozici, a to s poměrně velkým náskokem před ostatními zeměmi. Na světové produkci, která v roce 2014 činila 70 mld. USD, se asijský gigant podílel téměř 30 %! Klasifikaci vede Čína i co do spotřeby – 31,7 mld. USD. Do země byly v roce 2014 dovezeny stroje za 11,2 mld. USD a spotřebu doplnily čínské podniky produkcí v objemu 23,8 mld. USD. Vývoz v objemu 3,3 mld. USD vynesl v loňském roce Čínu na 5. příčku světového žebříčku exportérů, tedy o jednu pozici před tradičně silného evropského exportéra, kterým je Švýcarsko. Německo si v klasifikaci výrobců polepšilo a s objemem produkce 12, 957 mld. USD odsunulo z druhého místa Japonsko. Pozitivní vývoj zaznamenalo Německo ve spotřebě, která v roce 2014 vzrostla na 6,758 mld. USD. Kvalifikované odhady na rok 2015 však předpokládají zhruba o půl miliardy USD nižší spotřebu, což bude méně, než znamenal meziroční pokles mezi léty 2013 a 2014, který činil něco přes 800 mil. USD. Export německých firem sice poklesl mezi léty 2013 a 2014 o 2, 5 %, a to na 8,982 mld. USD, ale i přesto obsadilo Německo mezi světovými vývozci první místo před stagnujícím Japonskem. V rámci absolutní špičky zemí představujících nejvýznamnější hráče na trhu obráběcích a tvářecích strojů tradičně figuruje také Japonsko. Výroba zde meziročně stoupla na 12,832 mld. USD, export stagnoval na hodnotě 8,397 mld. USD a spotřeba se zvýšila na 5,150 mld. USD. Přesto si Japonsko udrželo s objemem 8,397 mld. USD druhé místo ve světové klasifikaci exportérů. Výsledky japonského importu, stagnující na hodnotách kolem 700 mil. USD, však opět dokazují, jak obtížné je pro zahraniční exportéry na tento uzavřený trh proniknout. Italský průmysl obráběcích strojů je jeden z nejsilnějších v Evropě. Přesto byl silně poznamenán důsledky nedávné hospodářské krize. Přestože produkce v roce 2014 poklesla o 8,3 % na hodnotu 5,075 mld. USD obsadila Itálie 5. pozici mezi světovými výrobci. Rovněž italský export vykázal pokles o 7,3 %. I tak potvrdila Itálie s objemem vývozu 3,829 mld. USD třetí místo mezi světovými exportéry, hned za Německem a Japonskem. Italský import atakoval v roce 2014 hodnotu 1 mld. USD. Mezi další velikány oboru obráběcích a tvářecích strojů patří bezesporu Jižní Korea. Produkce zde v roce 2014 dosáhla objemu 5,631 mld. USD. Na „skromnějším“ nárůstu objemu produkce, která je o cca 500 milionů vyšší než v roce 2013, se podepsala hlavně určitá stagnace exportu. Ten dosáhl objemu 2,236 mld. USD, což je pouze o cca 20 milionů USD více než v roce 2013 a stačil Jižní Koreji pouze na 7. místo v klasifikaci světových exportérů. Stabilní domácí poptávka, krytá z 33 % dovozem v objemu 1,496 mld. USD, však této zemi zajistila 5. příčku v klasifikaci zemí s nejvyšší spotřebou obráběcích strojů na světě. Přestože výroba ve Spojených státech meziročně mírně poklesla (4,9 mld. USA), se spotřebou vyšší než 8 mld. USD se USA rázem vyšvihly na druhou pozici ve světě. Import, který při objemu 5,241 mld. USD v roce 2014 uspokojil spotřebu z více než dvou třetin, zaznamenal mírný meziroční pokles. Na 7. místě co do spotřeby strojů a strojních zařízení se v roce 2014 s celkovým objemem přesahujícím 2 mld. USD umístilo Rusko. Vzhledem k dopadům sankcí však už odborníci na rok 2015 předpovídají pokles spotřeby na maximálně 1,7 mld. USD. S produkcí 0,234 mld. USD se Rusko dostává až na 20. příčku světové klasifikace, zatímco díky importu v objemu 1,869 mld. USD se v roce 2014 stalo čtvrtým nejvýznamnějším dovozcem na světě. Devátou příčku žebříčku zemí s nejvyšší spotřebou obsadil v loňském roce Tchaj-wan. Spotřeba strojů zde ve srovnání s rokem 2013 mírně stoupla na 1,687 mld. USD. Země má tradičně silnou výrobu s ročním objemem 4,7 mld. USD, což Tchaj- wan posouvá na 7. místo v klasifikaci. Import je slabý – 0,740 mld. USD. Tchaj-wan je jednoznačným exportérem, se čtvrtým nejvyšším objemem vývozu na světě – 3,753 mld. USD. V produkci je Tchaj-wan na 7. místě s objemem 4,7 mld. USD. První desítku zemí s nejvyšší spotřebou strojů a strojních zařízení uzavřela v roce 2014 Indie – 1,416 mld. USD. Zatímco export byl zanedbatelný – 26. místo v klasifikaci s objemem 0,04 mld. USD, import dosáhl objemu 0,811 mld. USD. Zajímavé je, že strojní produkce Indie je vyšší než produkce České republiky (0,645 mld. USD ve srovnání s 0,625 mld. USD), a Indie tak předběhla Českou republiku o jednu příčku světové klasifikace výrobců. Na závěr statistického srovnání špiček světového strojírenství uveďme pro srovnání údaje za rok 2014 pro Českou republiku. spotřeba 0, 464 mld. USD 19. pozice ve světě výroba 0, 625 mld. USD 15. pozice ve světě dovoz 0,507 mld. USD 18. pozice ve světě vývoz 0,669 mld. USD 13. pozice ve světě obchodní bilance 0,162 mld. USD 9. pozice ve světě spotřeba na hlavu 0,044 mld. USD 6. pozice ve světě Pro zajímavost uvádíme, že tabulku zemí s nejvyšší spotřebou na hlavu vede zcela bezkonkurenčně Švýcarsko (0,133 mld. USD), následované Jižní Koreou (0,097 mld. USD), Německem (0,083 mld. USD), Rakouskem (0,078 mld. USD) a Tchaj-wanem (0,072 mld. USD). Vyhodnocení dopadu sankcí uvalených na Ruskou federaci Vzhledem k tomu, že v posledních létech se Rusko spolu s dalšími postsovětskými státy stalo teritoriem primárního zájmu českých exportérů a řada výrobních společností tam nejen vyvážela, ale investovala do zakládání společných podniků nebo otevírání dceřiných firem, byly po vyhlášení protiruských sankcí velmi netrpělivě očekávány statistické údaje svědčící o jejich vlivu na objemy vývozu. Export obráběcích a tvářecích strojů do Ruska vykázal meziroční pokles o 2 % (2013: 107 mil. eur, 2014: 105 mil. eur). Tento výsledek nepůsobí na první pohled nijak mimořádně znepokojivě. Je ovšem nutno si uvědomit, že dodací lhůty u výrobních strojů jsou ve srovnání s jinými sektory poměrně dlouhé, někdy až několikaměsíční. Sankce do závěru roku 2014 působily tedy vlastně pouhých 5 měsíců a navíc se nevztahovaly na obchodní kontrakty uzavřené před 1. srpnem 2014. Příznivá byla pro obor i skutečnost, že předmětem vývozu byly výrobky, které buď nespadaly do kategorie strojů dvojího užití, a pokud ano, nejednalo se o dodávky pro ruský zbrojní průmysl. Dá se tedy předpokládat, že pokud se vliv sankcí výrazněji projeví, bude to až později, dejme tomu na objemech vývozu za rok 2015 a dalších let. V současné době máme k dispozici statistické údaje o exportu za 1. kvartál 2015. V oboru obráběcích a tvářecích strojů zde dokonce, ve srovnání se stejným obdobím roku 2014, došlo k nárůstu vývozu, konkrétně o 9 %, (1. Q. 2014: 14,7 mil. eur, 1. Q. 2015: 16,08 mil. eur). Ani tento údaj však není možno z hlediska celkového posouzení vlivu sankcí považovat za směrodatný. Při bližší analýze statistických údajů podle nomenklatur je patrné, že z osmi sledovaných došlo u tří k nárůstu objemu vývozu (soustruhy, stroje pro vrtání a frézování, brusky) a u pěti k poklesu. Nejvýraznější a také z finančního hlediska nejcitelnější je pokles vývozu obráběcích center (1. Q. 2014: 6534 tis. eur, 1. Q. 2015: 2045 tis. eur). Jediný závěr, který je pro obor obráběcích a tvářecích strojů snad možno učinit již nyní, je ten, že dopad sankcí se s největší pravděpodobností projeví až v delším časovém horizontu a bude souviset spíše s důsledky snížení ceny ropy, poklesu hodnoty rublu, komplikovaným přístupem ruských firem k bankovním úvěrům, a tím i prohloubením platební neschopnosti ruských zákazníků. PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí Svazu strojírenské technologie, na základě podkladů společnosti GARDNER Research
