Mezinárodní strojírenský veletrh 2014 v Brně očima italského novináře
Na pozvání Svazu strojírenské technologie a s finanční podporou akciové společnosti Veletrhy Brno přicestoval do Brna ve dnech konání loňského ročníku Mezinárodního strojírenského veletrhu italský novinář Marco Leonesio. Je vědeckým pracovníkem Centro Nazionale delle Ricerche (Národní výzkumné centrum) v Miláně a externím redaktorem prestižního technického magazínu Technologie Meccaniche, pro jehož prosincové číslo připravil článek s fotodokumentací. Na veletrhu navštívil stánky následujících svazových firem: TOS VARNSDORF, KOVOSVIT MAS a TAJMAC- -ZPS, kde hovořil s italským majitelem Michelem Tajariolem. Zaměřili se na specifické aspekty podnikání zahraničního subjektu v České republice. Řadu otázek týkajících se cílů a aktivit Svazu strojírenské technologie položil i řediteli SST Oldřichu Paclíkovi. Kromě jiného navštívil též výukové centrum SST v pavilonu A1 a expozice nejvýznamnějších italských firem, které se loňského ročníku veletrhu zúčastnily. Z nich se soustředil především na společnosti Amadio Meccanica, FAR a ITALINOX.
Italský novinář ocenil počet osobností na MSV Brno
Vycházíme-li z textu článku, který byl SST dán k dispozici ještě před jeho uveřejněním v Itálii, zaujala Leonesia už sama skutečnost, že se veletrh konal v roce 2014 už po 56. Každoroční pravidelnost této podzimní významné výstavní události nepřerušily tudíž ani politické změny po roce 1989, ani následné tendence preferovat sféru služeb na úkor sféry výrobní. Italského pozorovatele pak neudivil ani tak počet vystavovatelů a návštěvníků – ať už místních nebo zahraničních – jako spíše struktura návštěvníků. Hovoří o překvapivé převaze tzv. decision makers a osobností náležejících k top managementu předních strojírenských podniků, jejichž počet významně převyšoval obvyklý „dav zvědavců“ zatěžující jiné významné evropské i mimoevropské veletrhy. „Po pádu železné opony,“ píše Marco Leonesio, „a totálním rozpadu sovětského bloku pochopili kapitáni českého průmyslu velice rychle, že strategie dalšího růstu a hlavně konkurenceschopnosti strojírenské výroby v České republice povede přes těsnou spolupráci se zeměmi západní Evropy. V prvních létech šlo tedy především o navázání tzv. technological partnership.“ Tento postup, stejně jako i výsledky vlastního výzkumu a vývoje, vedly v České republice podle autora článku k současnosti, kdy jsou české stroje na zahraničních trzích rovnocennými konkurenty západní produkce. Po krizi, která započala v roce 2008, se český strojírenský průmysl poměrně rychle vzpamatovává, často rychleji, než tomu bylo u tohoto odvětví v řadě západoevropských zemí. To přičítá Leonesio faktu, že české strojírenské podniky dokázaly mnohem rychleji najít uplatnění pro své stroje na „nových“ trzích neboť ekonomické vazby s Čínou a Ruskem byly v minulosti velice silné a bylo tudíž možno v tomto směru na co navázat. Pro české výrobní podniky, včetně strojírenských, je stále ještě výhodou nižší cena práce ve srovnání se západní Evropou, stejně jako nedávná devalvace české koruny ve vztahu k euru. Stále větší hrozbu konkurenceschopnosti české produkce však představuje nízká produktivita práce a nedostatečné investice. „Co se týče vzájemných obchodních vztahů mezi Itálií a Českou republikou, představovala Itálie pro české obráběcí a tvářecí stroje tradičně zajímavý trh. Situace se výrazně změnila v době ekonomického poklesu minulých let, kdy se jakákoli zahraniční produkce stala nevítanou konkurencí pro domácí italské firmy, které ostatně patří právě v tomto oboru k evropské, ne-li světové špičce,“ píše dále Marco Leonesio.
Úspěšný TAJ MAC -ZPS dokladem česko-italské spolupráce
Důkazem ojedinělé symbiózy české strojírenské tradice a italského managementu je společnost TAJMAC-ZPS, kterou vlastní italská průmyslnická rodina Tajarin a jejíž výrobky se na italském trhu uplatňují velmi dobře. Společnost TAJMAC-ZPS vystavovala tentokrát na ploše 384 m2 hned 6 strojů, a to 5osé portálové obráběcí centrum MCV 1210, horizontální obráběcí centrum H 500, vertikální obráběcí centrum MCFV 1060, dlouhotočný CNC automat MANURHIN 732 EVO a dlouhotočný CNC automat MANURHIN 413 s podavačem. Šestý stroj, 5osé portálové obráběcí centrum MCV 1210, byl umístěn v expozici společnosti RENISHAW. „Vstup ČR do Evropské unie znamenal pro český zahraniční obchod výrazné plus, a to i přes skutečnost, že země stále ještě nepřijala společnou evropskou měnu. Jaký potenciál naopak představuje trh České republiky pro italské obráběcí stroje?“ ptá se autor článku a vychází přitom z přítomnosti italských firem na posledním ročníku MSV v Brně. Z 9 italských vystavovatelů si vybral tři firmy, jejichž produkce by mohla být z mnoha aspektů zajímavá i pro eventuální české odběratele.
Co by mohlo zaujmout naše odběratele z italské nabídky
Malá výrobní společnost Amadio Meccanica se sídlem v městečku San Benedetto del Tronto poblíž Ascoli Piceno v provincii Marche je pozoruhodná především díky kreativní práci kolektivu mladých nápaditých inženýrů. Firma vyrábí speciální stroje pro automobilový a teplárenský průmysl, které jsou často vyprojektovány přímo v továrně, kde jsou následně vyrobeny, odzkoušeny a stávají se tak ve svém oboru vysoce konkurenceschopným inovativním produktem nabízeným navíc za přijatelnou cenu. Pro firemní management představují trhy východoevropských zemí aktivní živnou půdu pro uplatnění neotřelých nápadů a zajímavých technických řešení. Obdobnou filozofii vyznává i vedení podniku FAR, sídlící v městečku Zola Predosa poblíž Boloně a zaměstnávající 140 pracovníků. Do jeho výrobního portfolia patří především nýtovačky a další speciální stroje na spojovací materiál využívající pokročilé technologie. Inženýr Montevecchi, zástupce společnosti, který poskytl Marku Leonesimu rozhovor, zdůraznil především skutečnost, že trhy západní Evropy jsou v současné době značně saturované, zatímco nové členské země EU ze střední Evropy, které jsou geograficky i kulturně Itálii blízké a tudíž strategicky dostupné, představují pro zahraniční partnery jistý absorpční potenciál. Zároveň ale vyjádřil určité zklamání nad malým zájmem o italskou produkci prezentovanou na veletrhu, který ovšem přičítá jisté v celosvětové míře se projevující krizi veletržních a vystavovatelských akcí. Zcela jinou zkušenost tlumočili svému krajanovi zástupci úspěšné firmy ITALINOX, která vyrábí plechy válcované zastudena i zatepla, trubky, armatury a především příslušenství z vysoce legované oceli inox určené hlavně pro automobilový průmysl. Spolupracuje s takovými velikány, jakými jsou výrobci nákladních automobilů IVECO, VOLVO, DAF, MAN, RENAULT nebo Mercedes-Benz. Zhruba před dvaceti lety zakoupily ocelárny Vender se sídlem v Parmě v České republice strojírenský podnik v Říčanech u Prahy, který se postupem let stal úspěšnou odnoží ITALINOXu. Firma produkuje především ocelové polotovary, které dodává do celé řady středoevropských a východoevropských zemí. ITALINOX těží ze schopnosti dobře navazovat kontakty a zachovávat ve firmě příjemnou rodinnou atmosféru, která byla patrná i na stánku ITALINOX Česká republika, umístěném v pavilonu V brněnského výstaviště. Vedení podniku využilo nedávné krize k uskutečnění výrazných investic, což připravilo podniku podmínky pro dobrý start v pokrizovém období. Zajímavé je, že firma ITALINOX Česká republika nebyla i v nejtěžších létech krize ani jediný rok ve ztrátě. Marco Leonesio uzavřel svůj článek věnovaný brněnskému veletrhu několika myšlenkami. Jednak se domnívá, že současná úroveň výroby obráběcích a tvářecích strojů v České republice, založená na 150leté tradici strojírenství, a velká konkurence především německých a japonských firem neposkytuje italským výrobcům působícím v oboru mnoho možností, jak ještě rozšířit export na tento trh nad současný podíl, který v roce 2013 činil téměř 10 % celkového objemu českého importu.
PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST