DALŠÍ DŮLEŽITÁ ETAPA V ROZVOJI ČESKOKAZACHSTÁNSKÝCH HOSPODÁŘSKÝCH VZTAHŮ (DOKONČENÍ)
V průběhu října a listopadu 2011 byl v několika oblastech zvýšen rating Kazachstánu. Konkrétně v říjnu 2011 Světová banka zařadila v rámci své zprávy „Doing Business“ Kazachstán na 47. místo (tj. o 11 míst výše) s tím, že umístění refl ektuje pozici země z hlediska ochrany investorů a daňové legislativy. Začátkem listopadu 2011 zvýšila ratingová agentura Standard & Poor rating Kazachstánu na BBB-plus s předpokladem udržení nového ratingu. Společnost Standard & Poor zvýšila též několik dalších ratingů Kazachstánu jako je „sovereign credit rating“, kreditní rating apod. Ve druhé polovině listopadu 2011 zvýšila agentura Fitch Ratings Agency hodnocení dluhu Kazachstánu v zahraniční měně (foreign currency debt) na BBB a domácí dluh (local debt) na BBB+. Konzultantská společnost ERNST & YOUNG vypracovala v roce 2011 studii k investiční atraktivnosti Kazachstánu – Kazakhstan investment attractiveness. Z této zprávy vyplývá, že celkem třetina investorů považuje Kazachstán za jednu ze tří nejatraktivnějších zemí pro zahraniční investice mezi zeměmi Společenství nezávislých států. Příliv zahraničního kapitálu do Kazachstánu je podporován hlavně ustanoveními Zákona o investicích, podle nichž může zahraniční investor získat osvobození od povinnosti platit clo při dovozu průmyslového zařízení, surovin a náhradních dílů, které jsou nezbytné pro realizaci schváleného investičního projektu nebo grantů financovaných ze státních prostředků, a může být dále na sedm let osvobozen od placení daně z nemovitosti. Od daní mohou být osvobozeny rovněž investoři podílející se na realizaci strategických projektů v regionech s nízkou sociálně ekonomickou úrovní. Zahraniční investoři jsou vyzýváni k tomu, aby podávali projekty zaměřené na rozvoj výroby s vysokou přidanou hodnotou, které budou následně posouzeny a zařazeny do seznamu strategických investičních projektů zaměřených na výrobu využívající moderní technologie a budou spadat do jurisdikce uvedeného zákona.
Budování „speciálních ekonomických zón“ coby jeden z úspěšných způsobů, jak přilákat zahraniční kapitál Zvláštní pozornost je ze strany vládních institucí v Kazachstánu věnována těm zahraničním firmám a investorům, které se budou podílet na rozvoji výrobních aktivit v rámci tzv. speciálních ekonomických zón, kterých na území Kazachstánu v současné době funguje 9 a pod speciálním režimem garantovaným Ministerstvem průmyslu a nových technologií Republiky Kazachstán se zde uskutečňují prioritní, státem preferované a podporované druhy výrobní činnosti. Českým investorům je doporučována například účast ve speciální ekonomické zóně Saryarka nebo v zóně Astana – Nové Město, kde je předpokládán další rozvoj výrobních aktivit z oblasti metalurgie, kovoobrábění a strojírenského průmyslu. Konkrétně v Astaně pracuje ve speciální ekonomické zóně 7 závodů a další dva zahájí činnost v blízké budoucnosti. Cílem je vybudovat zde do roku 2017 zónu s minimálně padesáti závody, které by zaměstnávaly cca 8000 pracovníků. Jedním z bodů programu kazachstánských hostů byla návštěva expozic členských firem SST na veletrhu. Velké pozornosti se těšily především stánky společností TOS VARNSDORF, KOVOSVIT MAS, TAJMAC-ZPS a STROJÍRNA TYC. Program prezidenta kazachstánského Svazu strojírenství pak pokračoval návštěvou společnosti EMP ve Slavkově u Brna a jednáními se zástupci společností GONDA a GEARSPECT. Pan Pšembajev vysoce hodnotil výsledky svého pobytu v České republice a ujistil české partnery, že realizace dalších společných projektů v oblasti strojírenství bude podporována nejen Svazem strojírenství Republiky Kazachstán, ale i z vysokých vládních míst. Návštěvu představitelů SST v Kazachstánu spojenou s účasti na jednání Investičního fóra Bajkonur na pozvání akimátu Kyzylorda, která proběhla od 12. do 15. listopadu 2013, pak chápe jako další krok v rozvoji vzájemných česko-kazachstánských vztahů.
OBCHODOVÁNÍ S TURECKEM MÁ PRO ČESKÉ STROJÍRENSKÉ FIRMY JASNOU PERSPEKTIVU Ambice turecké vlády v oblasti hospodářského rozvoje jsou pozoruhodné. V současnosti 16. nejvýkonnější ekonomika světa se chce do roku 2023, ke stému výročí vzniku Turecké republiky, zařadit do první světové desítky. S průměrným ročním růstem hrubého domácího produktu o více než 5 procent je dnes Turecko nejrychleji rostoucí ekonomikou ze zemí Evropy i OECD. Právě podle údajů OECD bude Turecko do roku 2017 třetí nejrychleji rostoucí ekonomikou po Číně a Indii. Po roce 2017 pak zaujme druhé místo po Indii. EU je pro Turecko největším obchodním partnerem a Turecko je pak pro EU 7. nejvýznamnějším partnerem. Podíl EU na tureckém exportu a importu je 46 %, respektive 39 %. Pro Českou republiku je ostatně již dnes Turecko z hlediska objemu vzájemného obchodu nejvýznamnějším partnerem ve středomořském regionu. Celá řada ekonomů se shoduje v názoru, že brzké završení jednání o přistoupení Turecka k EU nejen že zvětší rozměr evropského vnitřního trhu, ale zvýší i konkurenceschopnost EU v rámci globální ekonomiky. Podíl průmyslu na tvorbě HDP v Turecku činí 21,5 %, přičemž produkty zpracovatelského průmyslu tvoří 93 % tureckého exportu. Země patří v mnoha sektorech mezi vedoucí světové exportéry. Pro Evropu například představuje druhého největšího subdodavatele automobilních dílů a jeden ze dvou přístrojů pro domácnost fungujících v Evropě byl vyroben právě v Turecku. Z hlediska možností spolupráce ve sféře strojírenského průmyslu se jeví jako zásadní informace, že tato země je mimo jiné i třetím největším výrobcem oceli v Evropě. Pro české strojírenské firmy není Turecko jen atraktivním trhem se 75 miliony spotřebitelů, ale především 6. nejvýkonnější ekonomikou Evropy s HDP na úrovni necelých 800 mld. USD. Jde o člena skupiny G20 a celní unie EU se stabilním ekonomickým a podnikatelským prostředím, kde ochrana investic zahraničních podnikatelů je na vysoké úrovni. Na základě vývoje statistických ukazatelů posledních let se dá usuzovat, že vzájemný obchod mezi Tureckem a Českou republikou i nadále poroste. Mustafa Sever, první náměstek ministra hospodářství Turecké republiky, při své nedávné návštěvě Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně, jehož bylo Turecko partnerskou zemí, ve svém projevu při slavnostním zahájení veletrhu mimo jiné řekl: „Naše obchodní vztahy s Českou republikou v posledních 10 letech zaznamenaly významné úspěchy a obchodní obrat dosáhl nárůstu na desetinásobek z 260 mil. USD až na 2,7 mld. USD. Tento objem nicméně stále není dostačující a pevně věřím, že v nadcházejícím období naše spolupráce dosáhne kvalitativně vyšší úrovně. Náš vývoz do České republiky v loňském roce činil 786 mil. USD a dovoz z České republiky přibližně 2 mld. USD, což bohužel stále neodráží skutečný potenciál. Společně stanoveným cílem je dosáhnout v roce 2015 vzájemného obratu 4 mld. USD. Možného potenciálu nedosahuje ani spolupráce v oblasti investic. Celkové investice 41 tureckých společností v České republice dosáhly objemu 96,2 mil. USD s přibližně tisícovkou vytvořených pracovních míst. V Turecku investovalo 47 českých firem v celkovém objemu 548 mil. USD Na základě zájmu o Ekonomickou konferenci na téma Obchodování s Tureckem, kterou v rámci doprovodného programu MSV Brno 2013 uspořádal Svaz průmyslu a dopravy České republiky ve spolupráci s týdeníkem EURO a za podpory MPO ČR, agentury CzechTrade, HSBC, společnosti Veletrhy Brno a Svazu strojírenské technologie, a z následných bilaterálních jednání představitelů členských firem SST s přítomnými tureckými podnikateli lze soudit, že názory o výrazném nárůstu obchodní spolupráce mezi oběma zeměmi jsou – alespoň v oblasti strojírenství – více než opodstatněné.
PhDr. Blanka Markovičová, tisková mluvčí SST