Počátkem května 2021 přijala Evropská komise (EK) aktualizovanou verzi průmyslové strategie Evropské unie. Jejím hlavním cílem je umožnit průmyslu EU vedoucí pozici v zelené a digitální transformaci a stát se v celosvětovém měřítku ještě konkurenceschopnějším v podmínkách zotavení se z koronavirové krize. Materiál se zaměřuje na tři následující klíčové oblasti:
1. Posílení odolnosti jednotného trhu Aby byl jednotný trh lépe vybaven pro možnost vzniku krize, navrhuje EK následující opatření: Nouzové nástroje jednotného trhu, které chrání a zajistí dostupnost a volný pohyb osob, zboží a služeb v podmínkách možných budoucích krizí. Tyto nástroje by měly zaručit lepší sdílení informací, koordinaci a solidaritu, pokud členské státy přijmou opatření související s krizí. Pomohou také zmírnit negativní dopady krize na jednotný trh, například zajištěním účinnější správy věcí veřejných. Cílem je vytvořit mechanismus, jehož prostřednictvím může Evropa řešit kritický nedostatek produktů zrychlením jejich dostupnosti (např. stanovení a sdílení standardů, zrychlené posuzování shody) a posilováním spolupráce v oblasti zadávání veřejných zakázek. Nové úsilí o řešení omezení a překážek probíhá zejména prostřednictvím pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu (SMET) a dalších příslušných opatření. Pokrok byl v minulých letech v několika klíčových oblastech, zejména ve službách, příliš pomalý. Úplné vymáhání směrnice o službách zajistí, aby členské státy dodržovaly své stávající povinnosti, včetně oznamovací povinnosti, s cílem identifikovat a eliminovat nové potenciální regulační překážky. Komise bude i nadále spolupracovat s členskými státy, aby zajistila, že směrnice o vysílání pracovníků bude řádně transponována a realizována. Aniž by byl ohrožen právní rámec a ochrana pracovníků, kterou zajišťuje, bude EK ve spolupráci s členskými státy navrhovat společnou formu prohlášení o vysílání pracovníků v elektronické podobě. Tento jednotný digitální formulář by mohl být zpočátku zaveden na dobrovolném základě. Krize rovněž prokázala, že dohled nad trhem je efektivní, protože orgány členských států čelí zvýšenému počtu nevyhovujících a nebezpečných výrobků. Prioritou je proto posílení koordinace investic, zdrojů a digitalizace orgánů — jak na jednotném trhu, tak na hranicích Unie. Je třeba podporovat orgány dozoru nad trhem v tom, aby zintenzivnily digitalizaci inspekce výrobků a shromažďování údajů a používání nejmodernější technologie pro sledování nevyhovujících a nebezpečných výrobků, jak je uvedeno v akčním plánu pro prosazování jednotného trhu. Komise zmobilizuje významné investice na podporu malých a středních podniků; navrhování a zavádění systémů alternativního řešení sporů s cílem eliminovat nekalé platební praktiky, které zhoršují zpožďování plateb a často vedou k dlouhým sporům ovlivňujícím situaci malých a středních podniků.
2. Řešení strategických závislostí EU Krize vyvolala širší povědomí o nutnosti analyzovat a řešit strategické závislosti, a to jak technologické, tak i průmyslové. Komise proto provedla zmapování strategických závislostí a kapacit EU. Analýza ukázala, že EU je vysoce závislá — zejména v energeticky náročných průmyslových odvětvích (jako jsou suroviny) a ve zdravotních ekosystémech, jakož i v dalších produktech souvisejících s podporou zelené a digitální transformace. EK zahájí druhou fázi hloubkových přezkumů potenciálních závislostí v klíčových oblastech včetně produktů, služeb nebo technologií, které jsou klíčové pro dvojí transformaci, jako jsou obnovitelné zdroje, skladování energie a kybernetická bezpečnost. Monitorovací systém prostřednictvím Observatoře kritických technologií a procesu pravidelného přezkumu navíc pokryje současné závislosti i rizika budoucích (technologických) závislostí. Je třeba pracovat na diverzifikaci mezinárodních dodavatelských řetězců a usilovat o mezinárodní partnerství s cílem zvýšit připravenost. V oblastech společné závislosti se svými partnery se EU může rozhodnout, že spojí zdroje a vybuduje silnější a rozmanitější alternativní dodavatelské řetězce s našimi nejbližšími spojenci a partnery. EK bude i nadále podporovat průmyslové aliance ve strategických oblastech a tam, kde pomáhají přilákat soukromé investory k diskusi o nových obchodních partnerstvích a modelech. Komise bude věnovat zvláštní pozornost inkluzivnosti spojenectví pro začínající podniky a malé a střední podniky. Tato spojenectví by měla doplňovat partnerství veřejného a soukromého sektoru a poskytovat širokou a otevřenou platformu pro stanovení strategických plánů a účinnou koordinaci investičních plánů výzkumu, vývoje a inovací technologií v konkrétních ekosystémech. V přípravném procesu jsou: Aliance pro procesory a polovodičové technologie a Aliance pro průmyslová data, rozhraní a cloudy. Navíc je podporováno úsilí členských států o sdružování veřejných zdrojů prostřednictvím důležitých projektů společného evropského zájmu (IPCEI) v oblastech, kde trh sám o sobě nemůže přinést průlomovou inovaci, s možnou podporou z rozpočtu EU. Komise vyhlašuje strategii pro normalizaci a případné legislativní změny, které povedou ke stanovení norem, a to i v oblasti obchodních služeb, přičemž bude otevřeně spolupracovat s ostatními v oblastech společného zájmu.
3. Zrychlení dvojí transformace EU V případě potřeby se EK bude podílet na spoluvytváření přechodových cest ve spolupráci s průmyslem, veřejnými orgány, sociálními partnery a dalšími zúčastněnými stranami. Tyto cesty nabídnou lepší pochopení rozsahu, nákladů, dlouhodobých přínosů a podmínek požadovaných opatření zdola nahoru, aby doprovázely dvojí přechod pro nejdůležitější ekosystémy, což povede k akčnímu plánu, který zvýhodní udržitelnou konkurenceschopnost. Před letní přestávkou roku 2021 předloží EK balíček Fit for 55 představující ucelenou revizi klíčových nástrojů balíčku opatření v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 s výhledem na dosažení klimaticky neutrální Evropy do roku 2050. Poskytování poradců pro udržitelnost malým a středním podnikům a podpora obchodních modelů založených na datech, aby ze zelené a digitální transformace vytěžily maximum, bude plně fungovat od roku 2022. Do roku 2023 program Digitální Evropa vloží 310 milionů eur do Evropského centra pro digitální inovace, které malým a středním podnikům nabídne podporu v oblasti digitální transformace a přístupu k testování technologií. V roce 2021 Evropská rada pro inovace také nasměruje 1,1 miliardy eur na granty a kapitálové financování, zejména pro začínající podniky a inovativní malé a střední podniky. Investice do dovedností budou zásadní pro podporu dvojí transformace. Evropská agenda dovedností podporuje zelenou a digitální transformaci iniciativami, jako je Pakt pro dovednosti. Pomáhá mobilizovat soukromý sektor a další zúčastněné strany ke zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci pracovních sil v Evropě. Rozpočet EU na období 2021—2027 zahrnuje řadu nástrojů, které mohou podporovat zvyšování kvalifikace a rekvalifikaci. Ty mohou rovněž přispět k realizaci národních plánů obnovy a odolnosti, stejně jako účinná aktivní podpora zaměstnanosti. Reakci CECIMO přineseme v příštím čísle. /PhDr. Blanka Markovičová, CSc., tisková mluvčí SST, s využitím podkladů EU/
