Podle studie Goldman Sachs může spotřeba elektřiny v Evropě vzrůst do roku 2033 o více než 40 %. Vedle elektrifikace dopravy a průmyslu bude klíčovým faktorem rozvoj umělé inteligence a výstavba datových center. Jejich kapacita se navyšuje zejména v Německu, Velké Británii a Francii, zatímco budoucí rozvoj v České republice je nejistý.
Pandemie covidu-19 a energetická krize zpomalily elektrifikaci odvětví, což společně se zaváděním úsporných opatření vedlo poprvé od roku 2008 k poklesu spotřeby elektřiny v Evropě, a to o přibližně 10 %. Tento trend by ale podle analýz měla zvrátit elektrifikace dopravy, průmyslu a vytápění. K navýšení poptávky přispěje i rozvoj umělé inteligence (AI) a datových center, které nejen jí poskytují nezbytnou výpočetní kapacitu. Podle scénářů studie Goldman Sachs může poptávka po elektřině v Evropě vzrůst do roku 2033 o 34—48 %. Scénáře počítající s výrazným růstem datových center odhadují kumulativní navýšení poptávky o 42 % a více. Datová centra by mohla tvořit 8 až 14 % nově poptávané elektřiny, což představuje dodatečnou poptávku ve výši 220 TWh — zhruba 4násobek roční spotřeby elektřiny v České republice v roce 2023. Tento scénář je realistický vzhledem k současné expanzi datových center, způsobené vyšší poptávkou po cloudových úložištích a streamovacích službách. Technologické společnosti jako Google a Amazon potřebují zajistit výpočetní kapacitu pro své produkty. V roce 2022 spotřebovala datová centra v EU odhadem 45 až 65 TWh elektřiny (1,8 až 2,6 % celkové spotřeby elektřiny v EU). Datová centra pro AI spotřebují až desetkrát více elektřiny než tradiční. To je dáno vyšší kapacitou chladicích systémů, které tvoří 35—45 % celkové spotřeby. Tradiční chladicí zařízení má kapacitu 5—15 kW, zatímco zařízení pro umělou inteligenci 50—100 kW. Vysoké nároky na spotřebu datových center znamenají, že je nepůjde stavět všude. Podle autorů studie bude poptávka silná v zemích s levnou elektřinou, jako je Španělsko, Francie a státy severní Evropy, či v regionech s vysokou koncentrací finančních a technologických firem, jako jsou Velká Británie, Německo a Irsko. Tyto předpoklady se odrážejí v současných trendech. Nejvíce datových center je v Německu (522), ve Spojeném království (517), ve Francii (315) a v Nizozemsku (300). Největší zařízení s příkonem 1 053 MW je v Londýně. Další velká datová centra najdeme ve Frankfurtu, v Amsterdamu, v Paříži a v Dublinu. Možnost vybudování takto výkonného datového centra v České republice je nejistá. Ministr Josef Síkela sice o výstavbě jednal se společností Microsoft, ale vysoká byrokracie a nejistota ohledně cen elektřiny brání realizaci projektu. Globální technologické firmy požadují dostupnou elektřinu z obnovitelných zdrojů pro snížení uhlíkové stopy. Ani „Hodnocení zdrojové přiměřenosti“ vydané společností ČEPS nepočítá s významným rozvojem datových center v České republice. Tento dokument obsahuje scénáře o vývoji spotřeby elektřiny a vyhodnocení hlavních faktorů ovlivňujících spotřebu na příští dekády. /jj/
