Podle průzkumu společnosti Ecobat se v průměrné české domácnosti najde zhruba 21 baterií. Od tužkových přes malé akumulátory a konče knoflíkovými bateriemi. Zejména posledně jmenované (pokud by je člověk nedopatřením spolkl) mu mohou způsobit vážné zdravotní problémy. V krajním případě jej dokonce ohrozit na životě. Největší rizika jsou u malých dětí, které jsou schopny ze zvědavosti spolknout cokoliv. Pokud se baterie usadí v jícnu, dochází k jeho poleptání. Při spolknutí baterie je proto nezbytné okamžitě vyhledat lékařskou pomoc. Informace pro rodiče i zdravotníky k této problematice naleznete na webu Button Battery Safety (www.buttonbatterysafety.com). „Lidé ani netuší, kde všude v domácnosti baterie mají. V našem průzkumu odhadovali, že v každé domácnosti je v průměru 21 baterií, ale ve skutečnosti to bude mnohem více. Podle reálných zkušeností, kdy jsme baterie počítali ve vybraných vzorových domácnostech, se spíše blížíme k 50 bateriím v průměrné domácnosti,“ konstatoval Petr Kratochvíl z neziskové společnosti Ecobat. Z hlediska spolknutí nejrizikovější (knoflíkové a mincové články) nacházejí uplatnění v široké škále spotřebičů, jako jsou naslouchadla, kuchyňské spotřebiče, kalkulačky, dálkové ovladače, hodinky a samozřejmě hračky. Podle Petra Kratochvíla: „Především v domácnostech, kde jsou děti, by tyto baterky měly být dobře zabezpečeny. A samozřejmě pravidelně odnášeny na sběrná místa k jejich další recyklaci.“ Počet baterií stoupá V českých domácnostech každoročně stoupá objem nových baterií. Na prvním místě musíme jmenovat hračky. Rodiče by měli ohlídat, aby baterie uvnitř hračky byla dobře zabezpečena a dítě ji nemohlo vyjmout. To samé platí o dalších spotřebičích. Pokud se v domácnosti skladují náhradní baterie, pak je to třeba učinit na chráněném místě, kam se děti nedostanou. Použité baterie odnášet na sběrná místa. A pokud je před tím (než je odneseme) doma skladujeme, pak vždy na bezpečném místě mimo dosah dětí. Předcházejme ohrožení Malé děti, zejména kojenci a batolata, mohou ze zvědavosti spolknout cokoli. Na první pohled banální věc se u nich může změnit v drama. Jde o zdraví. Spolknuté knoflíkové články mohou být velmi nebezpečné. Pokud uvíznou v jícnu, je to stav vyžadující okamžitý lékařský zásah. „Následky mohou být horší v případě, když jde o baterii stále nabitou. Na tuto informaci se však nemůžeme nikdy plně spolehnout. V takovém případě hrozí popálení sliznice jícnu nebo žaludku lokálními proudy, které baterie vyvolá. V případě jícnu bývá nutné provést urgentní endoskopii ihned, v případě žaludku do 24 hodin,“ uvedl doc. MUDr. Jiří Bronský, Ph.D., lékař a pedagog na 2. lékařské fakultě UK. Pokud se však podle odborníka dostane baterie již do tenkého střeva, endoskopie nebývá nezbytná. Asi 85 % baterií vyjde spontánně do 72 hodin. Rozhodně však není dobré nic podceňovat a při podezření na spolknutí baterie je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc. Mimořádně velké riziko představují (vzhledem k vyššímu napětí) knoflíkové články s obsahem lithia. Čím větší je průměr článku, tím vyšší je riziko, neboť se zvyšuje pravděpodobnost uvíznutí v jícnu a jeho poleptání. „Statistiky za celou ČR neexistují. Avšak jen v nemocnici v pražském Motole ročně přijmeme několik batolat a dětí předškolního věku, které spolkly baterii,“ upozornil MUDr. Jiří Bronský. Nejnebezpečnější jsou větší, ploché knoflíkové baterie. Mají dostatečnou kapacitu a dokážou se přilepit ke stěně jícnu. Riziko špatné diagnózy Spolknutí mincové baterie je často diagnostikováno chybně, a to z mnoha důvodů. Malé děti mohou baterii spolknout, aniž by je při tom někdo viděl. Často si toho, že část vypadlých baterií z hraček chybí, rodiče všimnou až s časovým odstupem. Zpočátku přitom dítě nemusí mít žádné příznaky. Pokud si však stěžuje na bolesti bříška či na hrudi, může jít o pozdní příznak svědčící o vážném poškození sliznice trávicího traktu. Příznaky doprovázející spolknutí baterie jsou nespecifické. Jednoznačně nejdůležitější je proto prevence. Pokud už dítě baterii spolkne (anebo rodič má podezření, že ji spolklo), je nutné dopravit ho co nejrychleji do nemocnice. Nejlépe do takové, která se specializuje na endoskopické výkony u malých dětí. „Žádná domácí první pomoc, kupř. vyvolané zvracení, se nedoporučuje. Dítě by však mělo zůstat na lačno a nepít, aby bylo v případě nutnosti možné provést endoskopický výkon v celkové anestezii,“ doplnil MUDr. Jiří Bronský. /ze/