Vědci německého Max Planck Institute for Intelligent Systems ve Stuttgartu a jejich další kolegové vyvinuli speciální nanoroboty šroubovitého či vrtákovitého tvaru. Jako první na světě dovedou proniknout skrz hustou tkáň, která tvoří větší část oka. Při výrobě nanorobotů, jejichž šířka je asi 500 nm, pro ně použili nepřilnavý povrch. Díky své konstrukci mohou tyto nanoroboty relativně snadno proniknout do gelovité hmoty, která v oku vyplňuje sklivec. Nové nanovrtáky jsou asi 200krát užší nežli průměr lidského vlasu a jsou menší než běžné bakterie. Jejich tvar a nepřilnavý povrch jim umožňuje pohybovat se s velkou volností, aniž by přitom zároveň poškodily okolní citlivé biologické tkáně. Podle autorů nanobotů je to vůbec poprvé, kdy se nanoboty mohou dostat skrz hustou tkáň, jako je právě sklivec. Podobné nanoboty doposud fungovaly jenom v řídkém prostředí modelových systémů nebo biologických kapalin. Jednoho dne by takové nanoboty mohly vpravovat léky do těla pacienta a bez problémů by pronikaly hustým gelovitým prostředím, jako je právě sklivec. Vedoucí výzkumu Zhiguang Wu a jeho tým se při vývoji šroubovitých nanobotů inspirovali u masožravých rostlin. Potáhli nanoboty kapalnou vrstvou, která připomíná povrch lapacích pastí láčkovek. Tento povrch je velmi kluzký a masožravky s jeho pomocí brání své kořisti, aby z jejich pastí unikla. Badatelé věří, že technologii jejich nanobotů, která zahrnuje malou velikost robotů, jejich tvar a kluzký povrch, bude možné využít nejen v oku, ale i na řadě dalších podobných míst, v lidském těle i jinde. Nanoboty za sebou prozatím mají úspěšné testy ve vyoperovaných prasečích očích, v nichž je Wu a spol. pozorovali pomocí optické koherentní tomografie (OCT).
