Americká kosmonautika bilancuje. V neděli 2. srpna dopravila kosmická loď Crew Dragon společnosti SpaceX zpět na Zemi astronauty NASA Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho, kteří pobyli na Mezinárodní kosmické stanici od 31. května více jak dva měsíce. Pravda, doba jejich pobytu na stanici není ničím výjimečným, ale sám let jejich novou kosmickou lodí se stává historickým zlomem v dějinách kosmonautiky. Zopakujme si fakta Crew Dragon je první soukromá (navíc vícenásobně použitelná) kosmická loď, která vynesla do vesmíru posádku astronautů NASA (a lidi vůbec). Do kosmu ji 30. května dopravila taktéž soukromá raketa Falcon 9 společnosti SpaceX. První stupeň této rakety se řízeně vrací na Zemi a je tak možné jeho opakované použití, podobně jako v případě samotné kosmické kabiny (až desetkrát). A konečně – Mise DM-2 (tedy zkušební, demonstrační mise) lodi pojmenované na přání astronautů „Endeavour“ (Úsilí) podobně jako kabina Apolla 15 a poslední vyrobený raketoplán, byla po devíti letech první pilotovanou výpravou NASA, která startovala z amerického kosmodromu. A také první americkou kosmickou lodí po 45 letech, která přistávala na padácích, tentokráte do vod Mexického zálivu. Tímto letem tak obdržela soukromá společnost SpaceX jako první na světě plnohodnotnou certifikaci od NASA pro dopravu posádek na Mezinárodní kosmickou stanici. Není bez zajímavosti, že v období podobně létajících a přistávajících kosmických lodí ze zlaté éry kosmonautiky v 60. létech minulého století – od Mercury přes Gemini po Apollo – lovily astronauty z vod Atlantiku či Pacifiku vrtulníky US NAVY, startující z letadlových lodí. Šlo tedy v zásadě o „vojenskou“ operaci. Tentokráte, podobně jako start, zabezpečoval přistání návratové kabiny tým složený ze čtyřiceti záchranářů a techniků společnosti SpaceX i NASA. K dispozici měl záchranné (námořní) lodě Go Searcher a Go Navigator. Každá z nich měla na starosti jeden z vybraných sektorů přistání – v Mexickém zálivu a v Atlantiku. Nakonec Crew Dragon „Endeavour“ s Behnkenem a Hurleym dosedla po 64 dnech ve vesmíru ve vypočtené oblasti Mexického zálivu 54 km od Floridy, nedaleko Pensacoly. Na tamější leteckou základnu pak byli astronauti po vyzdvižení z moře posádkami rychlých člunů dopraveni k prvotním lékařským kontrolám. Celá operace trvala jen několik desítek minut. Úsp ěch — a co dál? Astronauti Robert Behnken a Douglas Hurley, kteří měli tu čest zahájit novou éru letů do vesmíru, nebyli žádní nováčci. Třiapadesátiletý Hurley, plukovník námořního letectva USMC v záloze, letěl do kosmu už potřetí. Poprvé jako pilot raketoplánu Endeavour v roce 2009 (STS- -127), podruhé jako pilot Atlantisu v červenci 2011 uzavíral éru amerických Space shuttlů. Behnken, zkušební letec s inženýrským titulem, si vesmír odzkoušel dvakrát na palubě raketoplánu Endeavour jako tzv. letový specialista v březnu 2008 a v únoru 2010 (snad i proto pokřtili svou novou loď Endeavour). Tedy oba zkušení astronauti, kteří prošli kombinovaným výcvikem v NASA a SpaceX. Jejich úkolem bylo při tomto letu prověřit všechny možnosti nové kosmické lodě a nastartovat tak už připravované operační, tedy běžné lety na ISS. Podle prvních informací let Crew Dragonu DM-2 proběhl téměř perfektně a Behnken neopomněl pochválit dodavatele, když na následné tiskové konferenci prohlásil: „Nedokážu ani vyjádřit slovy, jak dobrý výcvik nám tým SpaceX poskytl.“ Sama kosmická loď podstoupí na základně SpaceX na Floridě řadu testů, přičemž kompletní kontrola dat může trvat až šest týdnů. A to z jednoduchého důvodu – musí být připravena k dalšímu startu co nejdříve, protože už na přelomu září a října by měla na ISS odstartovat mise Crew 1. Na palubě mají tentokrát být čtyři astronauti – tři Američané z NASA (Michael Hopkins, Victor Glover, Shannon Walkerová) a Soiči Noguči z japonské kosmické agentury JAXA. Tento let tak zahájí tzv. NASA's Commercial Crew Program, stručně řečeno – zahájí éru komerčních letů, perspektivně nejen s astronauty-profesionály. Známe už i posádku další operační mise pro ISS, Crew 2, která by měla ke stanici odstartovat v průběhu března příštího roku. I tentokráte půjde o mezinárodní osazenstvo dopravní lodě. Za NASA zaujmou křesla v Crew Dragonu velitel Shane Kimbrough (třetí start, 189 dní v kosmickém prostoru a šest kosmických vycházek) a jako pilotka Megan McArthurová. Tato astronautka také není nováček, poprvé odstartovala v roce 2009 v raketoplánu Atlantis v rámci údržbářské mise k Hubbleovu teleskopu. V rámci tohoto letu měla důležitou funkci – ovládala robotický manipulátor raketoplánu (neboť ženy pro to mají podle NASA lepší cit). Není bez zajímavosti, že je mj. držitelkou doktorského titulu i v oboru oceánografie, ale že je i manželkou Roberta Behnkena, který se jako člen první posádky Crew Dragonu právě z kosmu vrátil… Další dvě křesla obsadí astronauti Akihiko Hošide (JAXA) a Francouz Thomas Pesquet jako specialisté mise. V rámci mise Crew 2 mají zůstat na ISS půl roku a podělí se o práci s kolegy, které tam dopraví ruský Sojuz. Tak se stane, že na stanici bude při dlouhodobém pobytu celkem sedm lidí, což jen NASA umožní zdvojnásobit efektivitu vědeckého výzkumu. Konkurenční orbitální loď od tradičního dodavatele NASA, společnosti Boeing, jménem Starliner se s posádkou vypraví ke stanci nejdříve koncem prvního pololetí 2021. Musí totiž ještě zopakovat bezpilotní zkušební let na oběžné dráze, který se loni v prosinci příliš nepovedl. Pak teprve může zopakovat to, co už s vítězným úsměvem Elona Muska dokázala pouhých osmnáct let stará společnost SpaceX. Mimochodem, letenka pro Crew Dragon přijde na 55 milionů dolarů, zatímco Boeing si prý bude účtovat za křeslo ve Starlineru až 90 milionů. A to se NASA taková cena od Rusů zajídala... Proto jistě pochopíme nadšení zakladatele a šéfa Elona Muska, který při přivítání astronautů Roberta Behnkena a Douglase Hurleyho po šťastném přistání prohlásil v řídicím středisku v Houstonu: „Myslím, že jsme zahájili fundamentálně novou éru kosmických letů, novou éru kosmického výzkumu. Na řadě je teď Měsíc. Tam hodláme vybudovat stálou základu a pak zamíříme na Mars, kde vysadíme první kolonisty. Naším cílem je vytvořit z lidstva ‚multiplanetární rasu‘.“ Jsou to slova, která znamenají hozenou rukavici nejen NASA, ale celému dnešnímu světu. Stanislav Kužel
