Soukromník na trati Vídeň – Salcburk První privátní železnice v Rakousku na startu

Letos v prosinci se začnou Rakouské spolkové dráhy (ÖBB) potýkat s konkurencí. Na parádní trati Vídeň – Salcburk bude s nimi o přízeň cestujících soutěžit první soukromý železniční přepravce Westbahn. Nový podnik bude operovat na strukturách, jež se vytvářely 150 let. Už rok platí v Evropské unii zásadní liberalizační rozhodnutí – přeshraniční železniční osobní dopravu mohou v členských zemích provozovat také jiné podniky než stávající národní či státní dráhy. Švýcarsko se k tomuto kroku dosud nepřipojilo. Jednotlivé státy uvolnily přístup také k vnitrostátní kolejové síti. A tak především v Itálii a v Rakousku se ke slovu hlásí soukromníci, a to dost hlasitě, jako alternativa k dosavadní vnitrostátní přepravě. NAZORY EVROPSKE UNIE Z materiálů Evropské unie vyplývá, že díky nejnovějším právním předpisům, které dovolí evropským železničním podnikům provozovat jejich činnost i přes vnitřní hranice EU, se zvýší konkurence a zlepší služby. Vyhlídky evropských železnic jsou nyní pozitivnější. Přeprava zboží je prvním segmentem trhu, který tím bude ovlivněn, ale očekává se, že přeprava cestujících jej bude následovat. Evropský parlament je zastáncem větší konkurence v oblasti železnic, neboť poslanci doufají, že zlepšení železničních služeb přispěje k odklonu od silniční a letecké dopravy. Jak v případě nákladní dopravy, tak v oblasti přepravy cestujících, existují pádné důvody větší podpory železnic proti silniční a letecké dopravě: ulevit přetíženým silnicím a vzdušnému prostoru a prospět životnímu prostředí, neboť železnice představují menší zatížení z hlediska znečištění než její rivalové. Evropské železnice však proti letecké a silniční dopravě delší dobu zaostávaly. Mezi lety 1970 a 1998 se snížil celkový podíl zboží, které bylo v Evropě přepraveno po železnici, z 21,1 % na 8,4 %. Zatímco železniční nákladní doprava v Evropě upadala, vzkvétala v USA, kde nyní zajišťuje 40 % celkové nákladní dopravy. Díky liberalizaci se úpadek železnic proto nyní nejeví jako neodvratný. Rozvíjet železniční dopravu na evropském trhu, který je roztříštěn na vnitrostátní sítě, není jednoduché. Mezi překážky patří také technická neslučitelnost různých železničních systémů a neochota některých vlád vystavit své provozovatele železnic vnější konkurenci. Evropské společenství postupně provozovatelům železničních služeb rozšiřuje možnosti přístupu k sítím na celém kontinentu. MEZ VIDNI A SALCBURKEM Ukázkovým příkladem soukromé železnice má být rakouská firma Westbahn s.r.o. Kapitál dodali stavební podnikatel Hans-Peter Haselsteiner, investor Eduard Grossnigg a Stefan Wehinger, který byl do roku 2008 šéfem osobní přepravy u Rakouských státních drah (ÖBB). Výška investice se odhaduje na 130 milionů eur. Jejich koncept vychází z jednoduché nabídky: každou hodinu pojede vlak, který obslouží také středně velká nádraží. Alternativně k hodinovému taktu ÖBB tak bude počet cestovních možností zdvojnásoben. Konečná soukromých vlaků bude ve Vídni na nádraží Westbahn, zatímco ÖBB bude dálkové vlaky od roku 2013 vypravovat z nového Hlavního nádraží. Celkem se denně pojede 13krát tam a 13krát zpátky. Jízdenky bude možné zakoupit na internetu nebo bez přirážky přímo ve vlaku. A co je nejdůležitější – cena jízdenky bude poloviční proti stávajícímu tarifu ÖBB. Celkem počítá nový přepravce jen se 170 zaměstnanci. Soukromníci vsadili na péči o cestující. Každý vůz bude mít vlastního průvodčího, který bude k lidem velmi vlídný. V každém vlaku budou čtyři kávové bary. Samozřejmostí je připojení k internetu zdarma. Na trati bude nasazeno sedm poschoďových vlaků se šesti vozy, jež dosáhnou rychlosti 200 km/h. Sto padesát metrů dlouhé elektrické vlaky, které vyrábí švýcarská firma Stadler, nabízejí 501 pohodlných sedadel v komfortu odpovídajícímu 1. třídě. LIBERALIZACE S OTAZNIKY Loni 10. října přijel poprvé rychlovlak ICE Německých drah (DB) na londýnské nádraží St.Pancras. Tím daly DB jasně najevo, že do několika let chtějí mít dopravu na britské ostrovy ve své režii. Tato jízda se však stala i symbolem liberalizace osobní přepravy v Evropské unii. Za začátek otevření evropského dopravního trhu může považovat rok 2010. Ten, kdo si myslel, že nastane mohutný nástup soukromníků, je však zklamán. Dokonce se zdá, že monopolisté posilují. Železnice vyžadují kvůli nutné infrastruktuře mohutné investice. Bývalé státní železniční podniky jsou však již připraveny na konkurenční boj a v tom je jejich výhoda. K tomu přistupuje fakt, že EU dosud jen chabě nutila Státní železniční firmy oddělit infrastrukturu a provoz. V některých zemích k tomuto kroku došlo jen formálně. Především ve Francii naráží liberalizace na značné bariéry. Státní dráhy se obávají především konkurence v podobě Německé dráhy (DB). Není divu. DB zaujímá už nyní v Evropě první místo v železniční přepravě a posiluje rovněž v přepravě osob. Loni v létě například koupila za 2,8 miliard eur britský podnik Arriva. Tento autobusový a železniční dopravce zabíral druhou příčku v žebříčku největších dopravních společností v Evropě, hned za firmou Veolia. DB expandují dál. Velké plány mají především v oblasti vysokorychlostního provozu. Během letošního roku chtějí DB v kooperaci s francouzskou společností SNCF jezdit z Frankfurtu nad Mohanem do Marseille. Nejpozději v roce 2013 počítají s pravidelným spojením do Londýna. Už nyní zvyšují kapacitu provozu do Varšavy a Bruselu. Karel Sedláček