„Je to to nejjemnější spojení, jaké jsem kdy zažila,“ prohlásila velitelka soukromé mise Axiom Ax-2 Peggy Whitsonová, bývalá astronautka NASA, když se 22. května ve 13 hodin a 12 minut GMT kosmická loď Freedom společnosti SpaceX spojila s dokem modulu Harmony mezinárodní kosmické stanice ISS. Oba kosmické objekty se v tu dobu vznášely asi 420 km nad Tichým oceánem, severovýchodně od Japonska.
Let Freedom, počínaje startem po spojení s ISS, trval pouhých 15 hodin 35 minut, což byla podle SpaceX rekordní, nejrychlejší cesta pilotované lodi Dragon ke stanici. Jde už o desátý pilotovaný start lodi Crew Dragon a zároveň třetí soukromý pilotovaný start společnosti SpaceX, takže je vidět, že to už mají „vypilované“. Prvními dvěma soukromými misemi byly Inspiration4 miliardáře Jareda Isaacmana v září 2021 a Ax-1 v dubnu loňského roku. I když pomineme „obyčejné“ kosmické turisty, kteří si odskočili na stanice Mir a ISS jen tak, pokochat se vesmírem, je druhý let financovaný texaskou společností Axiom Space (a jeho účastníky) prostřednictvím privátní kosmické lodě další soukromé společnosti SpaceX potvrzením tvrdě nastupujícího trendu komercializace kosmonautiky. Pravda, mezi jmenovanými misemi je jistý rozdíl — Isaacman neletěl ke stanici a ani jeho další lety v rámci projektu Polaris s tím nepočítají. V případě takových letů, jako byl Ax-2, kdy čtyři komerční astronauti pracovali na ISS, ale NASA vyžaduje, aby při všech soukromých letech na ISS veleli lodím bývalí kmenoví astronauti agentury, což se ovšem např. misí Polaris netýká, byť je budou absolvovat, pravda, po patřičném výcviku, tzv. amatéři. V případě mise Ax-2 má velení už citovaná ostřílená třiašedesátiletá Peggy Whitsonová, která si své velitelské prýmky odsloužila v NASA už při třech startech raketoplánu či ruského Sojuzu. Mimochodem, tato třiašedesátiletá dáma strávila ve vesmíru téměř 666 dní, a přestože už od června roku 2018 není členkou oddílu astronautů NASA (kterým svého času šéfovala), stále drží rekord mezi všemi americkými astronauty. K nim si teď může připočítat i devět dní ze současného letu. Celkově, ve srovnání s Rusy, se drží na velmi dobrém 10. místě. Podnikla také 10 výstupů do volného prostoru a strávila zde úctyhodných 60 hodin, což ji řadí na 5. místo v dějinách kosmonautiky. Nyní je zaměstnankyní společnosti Axiom, kde od roku 2020 pracuje jako konzultantka pilotovaných letů. Pro Axiom také pracuje její bývalý kolega, astronaut NASA Michael López-Alegría, který velel misi Ax-1 v loňském roce. Whitsonová tak potvrzuje i další trend — přechod významných či vysoce postavených osobností do soukromých aerokosmických firem, včetně jejích kolegů–astronautů. Například ve SpaceX už třetím rokem vykonává funkci viceprezidenta pro konstrukci a letovou spolehlivost osmašedesátiletý Bill Gerstenmaier, který 18 let pracoval pro NASA jako zástupce administrátora — šéfa NASA pro pilotovaný průzkum a operace v kosmu (Associate Administrator for Space Operations) a byl označován za „pravděpodobně nejvlivnější osobu, pokud jde o americké kosmické lety“. V NASA strávil celkem čtyři desetiletí. Elon Musk tak k sobě stahuje „mozky vysloužilců“, kteří, byť ve vyšším věku, opouštějí vládní agenturu. K jeho dalšímu úlovku z 15. května patří donedávna šéfka pilotovaných letů NASA Kathy Luedersová, která po 31 letech na konci dubna „odešla do důchodu“. Jak se ukázalo, Luedersová ze hry o kosmické lety nevypadla. Bude pracovat na základně Starbase v jižním Texasu, kde má SpaceX soustředěn vývoj dopravního systému Starship pro lety na Měsíc a do tzv. hlubokého vesmíru. Luedersová bude generální manažerkou a v této roli bude zřejmě blíže i lunárnímu programu a výsadku prvních astronautů na Měsíc po více než 50 letech — za pomoci Muskovy Starship. Ostatně, během svých posledních dvou rolí v NASA jako šéfka pilotovaných kosmických letů a vedoucí programu komerčních posádek spolupracovala poměrně úzce se SpaceX při letech astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici. Bude ale přímo podřízena prezidentce a provozní ředitelce SpaceX Gwynne Shotwellové.
Kam míří Axiom Space
Freedom tak v neděli 21. května zahájila druhou komerční misi texaské privátní společnosti Axiom Space, původně plánovanou na deset dní a o dva dny zkrácenou. To je jistá změna oproti předchozímu plánu, kterou si však vyžádal přetlak plánovaných startů na Kennedyho kosmodromu, zejména na tzv. saturnovských rampách 39A a B, pokud je „Áčko“ pronajaté Muskovu SpaceX (využívá i rampu SLC-40 na Canaveralu). Dvoutýdenní zpoždění (údajně pro špatné počasí a technické problémy) při posledním startu Falconu Heavy 30. dubna (družice ViaSat- 3 Americas) tak znamenalo pro Ax-2 kritickou situaci a odklad mise z 8. na 21. května. Pokud by mise Ax-2 promeškala tuto příležitost včetně možnosti pondělního startu, musela by posádka zahrnující i dva saúdskoarabské pasažéry „chvíli“ počkat, než se dostane do vesmíru. To by se ale mohlo protáhnout i na nějaký ten měsíc, přičemž Axiom má v plánu na letošní rok ještě start mise č. 3. NASA a SpaceX by se pak zaměřily na přípravu startu bezpilotní, 28. automatické nákladní mise SpaceX k ISS CRS-28, která má odstartovat ze stejné rampy 39A na KSC už 3. června. A je pochopitelné, že zásobování astronautů na ISS má přednost. Navíc Dragon CRS-28 má u stanice zůstat, a tudíž blokovat disponibilní spojovací uzel na modulu Harmony celý měsíc. Další v pořadí pak je (konečně!) první pilotovaný let nové privátní kosmické lodi Boeing Starliner (Boeing Crew Flight Test), v současné době plánovaný na 21. července. Navíc, jak upozornil Joel Montalbano, programový manažer NASA letů na ISS, další rotační mise základní posádky na stanici, SpaceX Crew-7, je naplánována na konec léta. A je třeba počítat s využitím startovacího komplexu 39A i pro jiné mise. Tato rampa je totiž jediná, která umožňuje starty Falconu 9 s Dragony (či Starlinky) i starty Falconu Heavy. Současný plán zahrnuje start Falconu Heavy pro Americké kosmické síly také v červenci, další termíny jsou rezervovány pro komunikační satelit Jupiter-3 společnosti EchoStar během srpna a pro vědeckou misi NASA Psyche, která má k dispozici jen úzké startovací okno k dosažení cílového asteroidu v říjnu. A to musí SpaceX zřejmě do září vtěsnat první start Isaacmanova soukromého programu Polaris, tzv. Polaris Dawn, kdy kromě cíle dosažení rekordní výšky oběžné dráhy posádka pod velením Jareda podnikne první tzv. extravehicular activity (EVA) při komerční misi, když civilní astronaut poprvé opustí kosmické plavidlo. Zatímco na ruském (kazašském) kosmodromu Bajkonur se 24. května odehrál teprve pátý letošní start, a to nákladní lodi Progress MS-23 k ISS, na mysu Canaveral se jen těžko hledá vhodný termín pro další soukromé pilotované lety.
Expedice číslo 2
Posádka Ax-2 se připojila k sedmi členům současné Expedice 69 na palubě ISS. Jak jsme už konstatovali, v případě této mise šlo o tzv. komerční kosmický let, kdy si účastníci letu plně hradili náklady na start i na pobyt na ISS. „Soukromníci“, John Shoffner a první astronauti Saúdské komise pro vesmír pilot Ali AlQarni a biomedička Rayyanah Barnawiová, museli zaplatit nejen za dopravu na ISS, ale navíc za každý den pobytu, aby se pokryly náklady NASA na systém podpory života či jídla a připojení k internetu. V tomto případě museli vytáhnout z peněženky až 145 tisíc dolarů každý. Pardon, zřejmě mimo velitelku výpravy Peggy Whitsonovou, která je, jak víme, zaměstnankyní pořádající společnosti Axiom. Pilotem mise Ax-2 je pětašedesátiletý americký podnikatel, sportovní pilot a automobilový závodník John Shoffner, který přes 20 let pracoval v telekomunikační firmě Dura-Line a v roce 2012 založil automobilovou stáj J2-Racing. Téměř 30 let je i sportovním pilotem, který na různých jedno- i vícemotorových strojích nalétal více než 8 500 hodin. „Mám pocit, že jsem se na to připravoval celý život,“ řekl Shoffner. „Jsem fanouškem vesmíru už od dětství. Vyrostl jsem ve věku raných vesmírných závodů, takže dostat se sem teď a mít šanci naplnit tuto touhu je pro mne velmi vzrušující.“ Další dvě místa v kosmické lodi obsadili v roli specialistů už jmenovaní saúdští astronauti. Jsou prvními Saúdskými Araby, kteří pobývali na ISS, a náklady na jejich misi samozřejmě nesla jejich vlast. Jak už bylo řečeno, jedenatřicetiletý kapitán Ali AlQarni je pilotem Saudského královského letectva, kde na stroji F-15SA nalétal téměř 2 400 hodin. Třiatřicetiletá biomedička Rayyanah Barnawiová, držitelka bakalářského titulu v biomedicíně z University of Otago a magisterského titulu v oboru biomedicínských věd z Alfaisal University, se během pobytu na stanici věnovala především svému vlastnímu výzkumu adheze kmenových buněk rakoviny prsu. Její kosmický let má ale i jiný rozměr, zejména z hlediska postavení žen v Saúdské Arábii. Byla to první žena ve vesmíru ze země, kde mají ženy jen minimum občanských práv. Jen na okraj: ještě před dvěma lety nesměly ženy v Saúdské Arábii řídit ani auto. Nedivme se proto, že na předletové tiskové konferenci Barnawiová mj. prohlásila: „Jsem velmi poctěna a šťastná, že mohu zastupovat všechny sny a naděje všech lidí v Saúdské Arábii a všech žen doma v regionu...“ Vzhledem ke zkrácenému pobytu na ISS měli hosté dosti nabitý program a Saúdové museli vynechat některé mediální prezentace např. pro mládež a soustředit se na to, aby splnili co nejvíce z plánovaných vědeckých experimentů. „Měli jsme na programu na 20 experimentů, z nichž 14 připravili saúdští vědci,“ konstatovala Barnawiová. Tyto experimenty se zaměřily jak na lidskou fyziologii, tak buněčnou biologii a technologie. Jeden ze zajímavých výzkumných úkolů pak zahrnoval tzv. osévání mraků v mikrogravitaci, tedy testování technik, které by mohly být použity k vytvoření umělého deště. Což je pro pouštní zemi, jako je Saúdská Arábie, důležité téma.
Cesta ke stanici
Axiom Space, která si u SpaceX po dohodě s NASA zakoupila celkem čtyři lety na ISS, jde na komerční aktivity ve vesmíru poněkud jinou, cílevědomější cestou než Isaacman. Vyvíjí — po dohodě s NASA — vlastní, vícemodulární segment mezinárodní stanice, který má posléze po ukončení aktivit na ISS poskytnout prostory pro vědeckou i komerční výzkumnou činnost na takzvané nízké oběžné dráze kolem Země. Není to ale žádné ambiciózní plácnutí do vody. Axiom Space je totiž jedinou společností, která má to privilegium připojit své moduly k Mezinárodní kosmické stanici. Není divu, spoluzakladatelem a generálním ředitelem společnosti Axiom je Michael Suffredini, který dříve pracoval v Johnson Space Centre (JSC) v Houstonu jako programový manažer projektu ISS a má na současné vedení NASA dobré kontakty. Řekněme po pravdě, jde o velmi úspěšný lobbing. Navíc, v týmu Axiomu už mimo citované astronauty Whitsonovou a Michaela Lópeze- Alegríu najdeme i bývalé velitele raketoplánů Brenta Jetta, a dokonce Charlese Boldena, který v letech 2009 až 2017 zastával funkci administrátora, tedy šéfa NASA. V době, kdy byl Bolden 12. administrátorem agentury, iniciovala NASA programy Commercial Cargo a Commercial Crew, čímž začala současná éra komercializace vesmíru. V Axiomu zastává funkci konzultanta pro rozvoj podnikání. A najdeme zde ještě jiné odborníky, kteří prošli NASA, jako je i Matt Ondler, ředitel technologické sekce, která má na starosti vývoj technologií pro stanici. Axiom nejen staví na lidech s bohatou zkušeností z NASA, ale také spolupracuje s významnými společnostmi včetně Boeingu, jako jsou Maxar Technologies a Intuitive Machines. A výstavba první komerční orbitální stanice na světě je už v plném proudu. Po ukončení fáze kritických hodnocení návrhu, samozřejmě ve spolupráci s NASA, už v italské společnosti Thales Alenia Space začaly práce na základní konstrukci prvního modulu Hab One stanice Axiom a hotový modul se brzy přesune do amerického Houstonu, kde bude dokončena finální montáž. Se startem a připojením Hab One k ISS se počítá v r. 2025 (původně 2024). Do roku 2027 pak by měl být tento „přívěšek“ složený ze tří modulů dokonce i energeticky soběstačný, po oddělení schopný samostatné existence. Převezme typ výzkumu prováděného na ISS v době, kdy bude v roce 2030 vyřazena z provozu a NASA se plně soustředí na lunární program a přípravy k letu na Mars. Ostatně NASA počítá s tím, že stanice Axiomu nebude v té době jedinou komerční orbitální základnou. Na dalších pracují konstruktéři i jiných společností v rámci programu Commercial Low-Earth Orbit Development (CLDP), na kterém se ovšem Axiom Space nepodílí, neb si vyjednala vlastní podmínky. Velké ambice má např. projekt Starlab společností Nanoracks, sdružující Lockheed Martin a Voyager Space, či Orbital Reef společnosti Blue Origin Jeffa Bezose, zahrnující ještě firmy Sierra Space a Boeing. Majiteli Amazonu v současné době roste hřebínek, když se jeho tzv. Národnímu týmu podařilo prosadit se jako dodavatel druhého alternativního lunárního modulu (HLS) pod názvem Blue Moon. Ten bude alternovat s Muskovým Starshipem. Nicméně je jasné, že v případě vybudování privátní komerční stanice na oběžné dráze kolem Země prvenství společnosti Axiom Space neunikne. /Stanislav Kužel/
