Devět let po konci programu raketoplánu Spojené státy úspěšně provedly první „ostrou“ zkoušku nové generace lodí pro posádku. V neděli 2. srpna se totiž na Zemi po 64 dnech vrátila historicky první posádka lodě Crew Dragon, kterou pro NASA vyrábí a provozuje společnost SpaceX. Crew Dragon se již na ISS podíval bez posádky v rámci mise nazvané DM-1. První astronauté, konkrétně Bob Behnken a Douglas Hurley, na jeho palubě odstartovali na misi DM-2 30. května 2020 ve 21:22:45 SELČ. „Jejich“ Crew Dragon má firemní inventární číslo C206. Posádka po startu prozradila, že se loď rozhodla pojmenovat Endeavour na počest stejnojmenného raketoplánu, na kterém astronauté letěli do vesmíru poprvé. Pro oba to byla třetí cesta do vesmíru, Behnken letěl dvakrát v raketoplánu Endeavour (STS- 123 a STS-130), Hurley jednou s Endeavour (STS-127) a pak na Atlantisu v rámci mise STS-135.
Vesmírná mise
„Nový“ Endeavour se připojil k ISS následujícího dne po startu. Tři hodiny po zadokování oba muži vstoupili na palubu ISS a stali se členy 63. dlouhodobé expedice, která na této stanici pobývá od poloviny dubna. Behnken a Hurley se na vědeckém a dalším programu expedice samozřejmě příliš nepodíleli, jejich hlavním úkolem byly zkoušky lodi Crew Dragon. Přesto ruku k dílu přiložili. Například ve středu 3. června se Hurley zabýval mikrofluidními experimenty, které by měly do budoucna zlepšit systémy pro dodávku kyslíku a léků. Poté fotografoval hardware, který je určen ke zkoumání chování malých částic v tekutinách. Výsledky těchto pokusů by měly umožnit vývoj pokročilých materiálů a technik pro 3D tisk. Behnken pracoval na experimentu Plant-Habitat, což je komora s kontrolovaným prostředím pro pěstování jedlých rostlin. Pak se spolu věnovali Crew Dragonu, konkrétně Wi-Fi systému, který se používá ke spojení tabletů posádky a lodi. A „odpoledne“ pomáhali při kontrole bezpečnostních postupů a vybavení stanice. Bob také během mise podnikl čtyři výstupy v celkové délce 23 hodin a 37 minut. Samotný Crew Dragon strávil většinu svého zhruba dvouměsíčního pobytu ve vesmíru v hibernaci. Řídicí středisko ovšem loď několikrát „probudilo“, aby se ověřilo, zda může skutečně posloužit jako záchranný prostředek v případě nouzového opuštění stanice. Přibližně jednou týdně byl testován i výkon solárních panelů, a to s poměrně uspokojivým výsledkem – jejich postupná degradace probíhá pomaleji, než se původně předpokládalo.
Návrat
Odpojení Crew Dragonu proběhlo v neděli po půlnoci našeho času. Nejprve došlo k uvolnění zámků přidržujících loď u ISS, pak se pomocí několika krátkých zážehů loď od stanice bezpečně vzdálila. Až o několik hodin později ji dlouhý, zhruba šestiminutový zážeh nasměroval na oběžnou dráhu vhodnou pro přistání do vybrané oblasti, která nakonec ležela v Mexickém zálivu (připravených bylo sedm variant, tři z nich v Atlantiku). Přibližně 80 minut poté proběhl tzv. deorbitační zážeh, který loď zpomalil, a tím nasměroval k povrchu. Přibližně ve výšce 5,5 km a rychlosti 560 km/h došlo k uvolnění dvou menších výtažných padáků. Zhruba ve 2 km nad mořem, kdy loď klesala rychlostí cca 190 km/h, se pak uvolnily i čtyři hlavní padáky. Přistání proběhlo v 20:48 našeho času. A bylo to poprvé po 45 letech, kdy americká kosmická loď přistála do moře. Vyzvednutí proběhlo v pořádku a bez komplikací. Kosmická loď by měla být v době, kdy čtete tyto řádky, již na floridské pevnině. Pokud kontroly potvrdí její dobrý stav, tento konkrétní exemplář Crew Dragonu by se měl znovu dostat do vesmíru v roce 2021, v rámci třetí plánované mise s posádkou nazývané zatím Crew-2 (tj. „Posádka-2“). Ke startu by mělo podle dosavadních plánů dojít 30. března 2021 a „veteránem“ nebude jen modul pro posádku. Jako nosič by totiž měl posloužit stupeň B1061 z mise Crew-1, která by měla startovat 27. září 2020. To už půjde o plnohodnotnou misi, v jejímž rámci členové stráví na stanici ISSS standardních šest měsíců. Znovupoužitelnost Crew Dragon byla součástí plánů od začátku. Loď by měla být postupně certifikována nejméně na pět startů, podle některých informací ze SpaceX dokonce možná až na deset. Podrobnosti „renovace“ nejsou zatím známy do podrobností. Jisté je, že na celý proces bude v tomto případě velmi podrobně dohlížet NASA, která samozřejmě potřebuje nastavit jeho parametry. Loď čeká v každém případě výměna tepelného štítu a panelů na trupu. Rozdíl proti předchozím kosmickým lodím je i v tom, že NASA nebude Crew Dragon přímo vlastnit. Bude jen jednotlivé mise platit a dohlížet na ně, podobně jako tomu je v případě automatizovaných zásobovacích misí k ISS, ale provozovatelem bude společnost SpaceX. Očekává se, že za jednoho astronauta dopraveného k ISS jí bude NASA platit něco přes 50 milionů dolarů. Pro srovnání dodejme, že cena za místo v ruských Sojuzech se v posledních letech vyšplhala až na 80 milionů dolarů. /jj/
