Švédský elektrárenský gigant Vattenfall
podal žalobu na německou vládu
k mezinárodní arbitrážní komisi. Učinil
tak sotva rok poté, co spolkové orgány
SRN přijaly rozhodnutí o postupném odchodu
země od jaderné energetiky. Švédové
drží většinový podíl v JE Krümmel
u Hamburku. Podle rozhodnutí berlínského
kabinetu elektřinu už vyrábět nebude
a firma tudíž příjde o nemalé prostředky.
Rozhodnutí připadne nezávislému
orgánu - konkr. Mezinárodnímu centru
pro řešení investičních sporů (ICSID).
V roce 1965 jej založila Světová banka
a příslušnou zřizovací dohodu tehdy podepsalo
143 států.
Vattenfall není jediná energetická společnost,
jejíž kapitál je v SRN ohrožen
politickým rozhodováním po loňské katastrofě
Fukušimy. Jak známo, Německo
rozhodlo okamžitě uzavřít 8 reaktorů
a zbylých 9 musí být odstaveno v nejbližších
letech. Aby problémů nebylo
dost, elektrárenské společnosti musí navíc
nadále platit daň z jaderného paliva,
a to navzdory slibům vlády. Toto zdanění
u soudu už napadly společnosti EOn
a RWE a byly úspěšné. Spolková vláda
se odvolala a záležitost tudíž definitivně
vyřeší až Evropský soudní dvůr.
Vattenfall platit daň z paliva v žádné
ze tří jaderných elektráren, v nichž drží
podíl, nemusela. Jeho právníci u soudu
protestují proti zrušení oprávnění vyrábět
elektřinu v elektrárnách Brunsbüttel
a Krümmel. Pro firmu požadují plnou
náhradu vzniklých škod. Jen za I. polovinu
roku 2011 ji vyčíslili sumou 1,5 mld.
USD.
Stranou zatím postává elektrárenská
společnost EnBW. I ona je postižena
kroky německé vlády. Zároveň ji ze 45 %
vlastní vláda spolkové země Badensko-
-Württembersko, v níž v současnosti zasedají
také Zelení. Firma se nepřipojila
k protestům ostatních ani v otázce palivové
daně, ani náhrad škod způsobených
předčasným odstavením elektráren.
"Shoda v otázce německého odstoupení
od jaderné energetiky byla postavena
na falešných slibech," soudí šéfka
Německé nukleární společnosti Astrid
Petersenová. Připomíná, že ani po roce
„ještě pořád neexistuje žádný skutečný
časový plán, který by stanovil, kdy a jakým
způsobem se nahradí ztracený výkon
uzavřených jaderných elektráren.“
Řešením této problematiky kancléřka
Angela Merkelová pověřila nového ministra
energetiky Petera Altmaiera. /wnn/
