Souboj s časem

Principem antických olympijských her byl souboj atletů. Soutěžili mezi sebou, kdo nad kým zvítězí. Dnes je tomu jinak. Jedná se vlastně o souboj s časem. A důležitou roli přitom hraje nejmodernější technika. Zatímco v roce 1896, na prvních novodobých Olympijských hrách, se časoměřiči spokojili se stopkami přesnými na 1 vteřinu, letos se používají časomíry s rozlišením 1 miliontina vteřiny. OMEGA V PRVNÍ ŘADĚ Sponzorem a také hlavním garantem měření času na Olympijských hrách je už po pětadvacáté švýcarský výrobce hodinek Omega. Poprvé získal tuto pozici v roce 1932, kdy se konaly OH v Los Angeles, a vždy přichází s novinkami. Letos vyslal do Londýna tým 450 odborníků, kteří společně s 800 zaučenými dobrovolníky budou obsluhovat časoměrnou techniku. Při dopravě přístrojů do Londýna zjistili, že váží 420 tun. Například kabely propojující celý komplex měří více než 180 km. Pro fi rmu byl důležitý rok 1948, kdy právě na hrách v Londýně předvedla spojení štěrbinové kamery s digitálními stopkami s přesností setiny vteřiny. Zařízení také umělo zastavit měření času v okamžiku, kdy sportovec protnul světelný paprsek v cílové čáře. To byl vlastně konec tradičního protrhávání cílové pásky. NOVÉ STARTOVACÍ BLOKY Novinkou OH jsou nově konstruované startovací bloky. Jakmile startovací pistole vystřelí, vyšle zároveň elektrický impuls do startovacích bloků. V nich jsou umístěna čidla, která podle tlaku nohy bezpečně a bleskurychle poznají, zda atlet neopustil blok dříve, než měl. Bloky mají poněkud jiné rozměry. Měří starty důmyslněji, protože výrobce nahradil mechanické součásti elektronickými. Panel, do něhož se zasouvají opěrky nohy, zúžili konstruktéři z 80 na 50 milimetrů. Naopak je širší samotná opěrka, a sice místo původních 120 má dnes 160 milimetrů. Toto řešení zrovnoprávňuje atlety s různými velikostmi nohou a umožňuje různé startovní pozice. Je to zvlášť výhodné pro ženy, pro sprintery menší postavy, kteří preferují start s nohama víc u sebe. To původní bloky nedovolovaly. Novinku zkoušeli před Olympiádou na řadě atletických soutěží. Většinou se líbila. Připomínky měl však světový rekordman Usain Bolt, který má nohu o velikosti 13 a tvrdil, že mu bloky nevyhovují. Proto si je koupil už před časem, aby na nich trénoval a byl připraven po všech stránkách. MĚŘENÍ V BAZÉNU Z nově upraveného startovního bloku startují v Londýně také plavci. Nové řešení umožňuje ještě lepší start: šikmá nastavitelná opěrka vytváří optimální výchozí nastavení a čas se začíná měřit, když plavec odrazem uvolní tlak na povrch startovního bloku. To není jediná inovace. Speciálními dotykovými plochami jsou kontrolovány jak startovní bloky, tak i cílové stěny bazénu. Poprvé se používá nové technologie, která umí reagovat jen na dotyk ruky sportovce a na nic jiného. Dotyková plocha na konci plavecké dráhy se totiž aktivuje jedině soustředěným tlakem, naopak je schopna odlišit rozložený tlak vody nebo vln. Systém Quantum Aquatic Timer představuje vlastně začátek nové generace měřičů Omega. Rozlišení je stokrát větší než u předchozích zařízení. Inovativní funkce byly vloženy do hlavní i do záložní jednotky, do 16 nezávislých chronometrů se 128 vstupy a 32 výstupy. Hlavní a záložní systémy mají oddělené napájení, takže eventuální výpadek proudu v jednom segmentu nemá žádný vliv na ostatní. VYSOKORYCHLOSTNÍ KAMERY U každé závodní pozice jsou nad okrajem bazénu umístěny vysokorychlostní kamery. I když se jich často nevyužívá, představují spolehlivý záložní systém hlavních měřicích elektronických systémů. V určitých situacích však hrály rozhodující roli při řešení sporů. Na olympijské úrovni bylo nejzávažnější jejich použití na olympijských hrách 2008 v Pekingu. V závodě mužů na 100 metrů motýlka porazil – podle elektronického časového měřicího systému – Michael Phelps o setinu sekundy Milorada Čaviče. Jeho trenér s výsledkem nesouhlasil, a tak přišla ke slovu kamera s rozlišením 100 snímků za vteřinu. Snímek potvrdil elektronické měření a Phelps získal v Pekingu svou sedmou zlatou medaili. Karel Sedláček