SolidWorks v roce 2013 a dalších letech: Vytváří se nový CAD systém, který nelze odmítnout?

Při zahájení konference Solid- Works Word 13. února v kalifornském San Diegu, se schází na 5600 inženýrů a techniků, aby si vyposlechli čím je společnost Dassault Systéms SolidWorks osloví, ale především proto, aby se něco naučili. CO SE DĚJE POD POVRCHEM Zatím je to jenom show v americkém stylu, na jakou jsme si už zvykli, ale doposud zřejmě plně nepochopili její funkci. Všichni v sále, tedy oněch 5600 uživatelů SolidWorsk a další možná statisíce sledujících co se děje v San Diegu, na webových stránkách očekávají, co jim společnost nabídne nového. Jaká nová zlepšení ve výkonu, jaké nové funkce v ovládání, kam až se posune opět laťka inženýrské práce na jediném nástroji. V managementu SolidWorks došlo ke změnám, jež všichni registrují, stejně tak jako poněkud rozpačité odpovědi na otázku, co je s tak slavnostně ohlášenou cloudovou verzí SolidWorks i dalších produktů Dassault Systéms před dvěma roky. Začínají prosakovat různé informace, jsou tu náznaky například produktového manažera Fiedlera Hisse v tom smyslu, že společnost disponuje vynikajícími základními softwary, na nichž je postavena například proslulá Catia. Jeff Ray, předchozí CEO společnosti v krátkém interview, které poskytl zástupci Technického týdeníku, hovoří o jisté nevraživosti konkurence vůči SolidWorks, nemůže se smířit hlavně s nárůstem odbytu naší společnosti především ve východní Evropě. „Budeme se bránit tím nejlepším způsobem,“ říká Jeff Ray. Jádrem úvah je využívání grafického jádra Parasolid, jež vzniklo ve společnosti Siemens a na němž je doposud postaven celý balík softwaru SolidWorks. I když mnozí členové managementu tuto skutečnost bagatelizují poukazem na nesmírně složitý proces jakékoliv transformace, časem připouštějí, že v nejbližší době bude zákazníkům předložen CAD systém, který prostě nepůjde odmítnout. A s ohledem na skutečnost, že propagaci vylepšení stávajícího balíku SolidWorks je věnována jen okrajová pozornost, úvahy se stávají zřejmě skutečností. Jde o hodně. V sázce je kompatibilita systému, jeho důvěryhodnost, cena, nové rozměry nabídky. Konkurence také nespí, na trhu s CAD systémy začíná být pořádně těsno. Ale i uvnitř současného systému práce se SolidWorks jsou místa, nad nimiž se technik z naší kotliny zamýšlí. Technický týdeník oslovuje produktového manažera Sustainability Asheena Phanseyhy. Jak věrohodná jsou data o dopadu produktu na životní prostředí, od výroby po konec životního cyklu, v programu Sustainibility, tedy v porovnání s exaktními technickými propočty, například MKP? „Jsou nejpřesnější, jaká jsme dokázali sehnat. Ale v tomto případě nejde ani tak o exaktní výpočet, ale o srovnání, jak se změní kalkulace dopadu na životní prostředí například při změně materiálu. Samozřejmě při zachování spolehlivosti dílce nebo soustavy. Je pravda, že zpočátku inženýři přistupovali k tomuto programu s jistou nedůvěrou a často jej ani nevyužívali. Ale jak se mění postoj veřejnosti, ale i firem k životnímu prostředí, je tu i větší zájem o data Sustainability.“ Další člen managementu, Rick Chinn, je zodpovědný za kontakt se zákazníky co se týče návrhů na zlepšení a tím nového vývoje softwaru a jeho funkcí. Říká: „98 % všech změn, které provádíme, jsou jen a jen odezvou na požadavky zákazníků.“ Ptáme se, kdy například naopak tvůrci softwaru zaskočili techniky něčím, co by zcela změnilo pohled na problém. Nikdy. Mnohem zajímavější je debata o cestách technických objevů v současném světě. Pan Chinn, coby bývalý zaměstnanec společnosti Pratt&Whitney vůbec netuší, asi díky svému mládí, odkud získali Sověti první tryskové motory, i když měl asi jejich vynálezce přímo ve firmě. A také netuší, že američtí diplomaté se po roce 1989 snažili, aby nové české letadlo L610 bylo osazeno motory GE, které měly být údajně lepší, a ne motory z pražské Waltrovky. Když slyší, že dnes stejnou továrnu, jejíž motory měly být pro L610 nevhodné, vlastní GE a pod jiným označením noví majitelé ten samý motor vylepšili, byť se jej snažili vytlačit z trhu jako nespolehlivý, je jako v říši divů. Takový je svět globálního obchodu, dá se říci slušně. JAK SolidWorks VYCHOVÁVÁ SVÉ ZÁKAZNÍKY Jméno Marie Planchard ve spojení se SolidWorks je známé. Je odpovědná za spolupráci společnosti s vysokými a středními školami, studentskými aktivitami a výrobními programy, jako je například Formule Student. Milým poutačem kongresu SolidWorks je malý, 58 cm vysoký humanoid NAO společnosti Aldebaran Robotics, konstruktéra Bruna Maisonniera. Mobilita, orientace a stabilita roztomilého robotka je udivující. NAO se pohybuje ve 25 stupních volnosti. Umožňují to senzory a dvě sonarová zařízení i mechanika, včetně kloubové volnosti, takže robotek se pohybuje s naprostou jistotou. Byl navržen a vyroben jako výuková pomůcka, zájemce si jej může snadno pořídit a naprogramovat. Je kontrolován prostřednictvím programu Choreographe s využitím programu C++, nebo s jakýmkoliv kompatibilním jazykem. Studenti si na něm mohou ověřovat jakékoliv postupy, ale využití našel i při léčbě austenických dětí. Neboť tisíckrát opakovat větu „Sáhni si na nos,“ a to čistým lidským hlasem v úrovni hi-fi, navíc doprovázenou pohybem paže, dokáže jen NAO. Není divu, že na amerických universitách už čile tancuje na 300 exemplářů tohoto robotka-humanoida, který se stal velkým konkurentem podobného výrobku Sony. Ten jej využívá jen k reklamním účelům. Takže NAO je pro kongres Solid- Works Word symbolem výuky. SolidWorks samozřejmě poskytl přes milion studentských licencí vysokým školám po celém světě a není pochyb o tom, že společně s filosofií matky, tedy společnosti Dassault Systémes, maximálně podporovat velké programy průmyslu, ale i vědy, tedy ono pojetí MY oproti JÁ, bude slavit své úspěchy. Zvláště, pokud se podaří opravdu vytvořit nový CAD systém, který „nebudeme moci odmítnout.“ Jan Baltus, San Diego