Solární automobil se vrátil z cesty kolem světa Ve světovém rekordu

Z úspěšného putování kolem zeměkoule se vrátil sluneční automobil Louise Palmera ověnčený světovým rekordem: jde o první vozidlo, kterému se to podařilo bez jediné kapky benzinu. Vůz napájely sluneční fotovoltaické články a během jízdy nezamořoval ovzduší škodlivými emisemi. Palmer chtěl především dokázat, že alternativní pohon na sluneční energii šetřící životní prostředí je možný a má budoucnost. Závěrečnou fázi cesty po Evropě ukončil symbolicky 4. prosince v polské Poznani, kde se konala konference OSN o světovém klimatu. V TT jsme již dvakrát informovali o této zajímavé a současně dobrodužné cestě švýcarského učitele Louise Palmera a jeho mechanikaThomase Gottschalka, německého studenta, který využije zkušeností z jízdy slunečního vozidla k sepsání diplomové práce. Vozidlo a technika Palmer s podporou čtyř švýcarských univerzit a za vydatné pomoci 70 nadšenců-dobrovolníků zkonstruoval dvousedadlový automobil – tříkolku poháněnou elektromotorem, napájeným dvěma výkonnými akumulátory vyvinutými firmou Zebra. Napájení akumulátorů probíhalo slunečními fotovoltaickými články, které mají plochu 6 m2 a jsou nainstalovány na přívěsném vozíku, který automobil táhl za sebou. Články však nedodaly všechnu energii potřebnou pro pohon, proto bylo nutné dobíjení z elektrické zásuvky a ekvivalentní množství proudu odebraného kdekoliv ve světě bylo nahrazeno energií, získané ve Švýcarsku na stacionárních slunečních článcích. To z důvodu, aby jízda automobilu byla skutečně zajišťována pouze sluneční energií. Akumulátory umožnily ujet trasu dlouhou 300 km a pak se dobíjely. Umožňují přibližně 1000 nabíjecích a vybíjecích cyklů a jsou plně recyklovatelné. Prototyp vozidla nebyl nijak levný – finanční náklady se pohybovaly ve výši, za níž by šlo pořídit dva automobily Ferrari. Pokud by se však takové vozidlo vyrábělo sériově, přišlo by na 10 000 eur a k tomu ještě 4000 eur za sluneční články. Vůz dosahoval maximální rychlosti 90 km/h a Palmer tvrdí, že „běžel jako švýcarské hodinky“ a při náročném cestování se nevyskytly žádné podstatné technické problémy. Č tyřmi kontinenty Evropa – Blízký a Střední východ – Asie – Austrálie a Nový Zéland – Severní Amerika a znovu Evropa. Na trase dlouhé 52 086 km projelo vozidlo během 17 měsíců 38 zeměmi čtyř kontinentů. Na cestu kolem světa vyrazilo 3. července 2007 z Lucernu a po průjezdu několika zeměmi střední Evropy (včetně ČR) a balkánskými státy dorazilo do zemí Blízkého a Středního východu. Menší dopravní nehodu, kterou Palmer nezavinil, měl v srpnu loňského roku v Sýrii, proto jízdu po zemích Blízkého východu pak absolvoval jen s policejním doprovodem. Druhou a poslední dopravní nehodu během svého cestování zažil v indickém Jaipuru, kdy mu najel do slunečního vozidla 80letý řidič. Nic vážného se však nestalo, indické vozidlo to odneslo předním nárazníkem a pošramocenou přední kapotou. Pak již Palmer spěchal a plavbou po moři se dopravil z Indie na Bali, aby tam stihl zahájení konference o světovém klimatu, svolané na začátek prosince. Poté využil nabídky posádky lodě Rainbow Warrior hnutí Greenpeace, která mířila na Nový Zéland, na jejíž palubě oslavil Vánoce 2007. Poté přišla na řadu jízda Austrálií, plavba do Malajsie a Číny. Japonsko nemohl navštívit, protože tato země údajně zakazuje vstup automobilům ze švýcarskou poznávací značkou. Posledním navštíveným kontinentem byla Amerika. Z jihokorejského Soulu se letecky přepravil do Vancouveru v Kanadě. Pak projel napříč Spojenými státy ze San Francisca až do New Yorku. Odtud zpět do Evropy – v itineráři je Španělsko, Francie, Anglie, Dánsko, Belgie, Německo a Polsko. Osobnosti v solartaxi Před zahájením světového turné nazval Palmer vozidlo slunečním taxíkem – solartaxi. Přesně věděl proč. Chtěl, aby si jízdu v něm vyzkoušelo co nejvíce lidí. Také se mu podařilo oslovit značný počet prominentních osobností, hlav státu i panovníků, kteří svezení v tomto zvláštním taxíku neodmítli. Při jízdě po Jordánsku to byl například princ Hassan, který patří mezi velké propagátory využití sluneční energie, starosta New Yorku Bloomberg nebo generální tajemník OSN Ban Ki Moon. V závěrečné fázi putování po Evropě byl jízdou v solartaxi velmi nadšen i monacký kníže Albert II. Když nabízel v Poznani výkonnému sekretáři UNFCCC Yvu de Boerovi, šéfovi Rady klimatu OSN, aby si vyzkoušel jízdu ve slunečním automobilu, ještě nevěděl, že s ním za několik minut prorazí styroporovu stěnu před hlavním vchodem budovy, kde se konference konala. Tato nečekaná událost však dopadla dobře. Celkem si vyzkoušelo jízdu v solárním taxíku kolem tisíce lidí, nejvíce při konání konference o změnách světového klimatu loni v prosinci na Bali. V solartaxi se tenkrát povozil také náš ministr životního prostředí Martin Bursík. Během cesty měl Palmer mnoho přednášek na téma využití sluneční energie a ochrany světového klimatu před emisemi a skleníkovými plyny, které se konaly většinou ve školách, na univerzitách a v nejrůznějších institucích. Setkával se nejen se studenty a přívrženci různých ekologických hnutí, ale i s mnoha vědeckými kapacitami. Například na Harvardu se přednášky kromě známých profesorů zúčastnil i nositel Nobelovy ceny James McCarthy. Kontakty na příslušné instituce, školy, organizace i jednotlivé osoby získával během cestování prostřednictvím svých webových stránek. Vydatně mu pomohly desítky dobrovolných pomocníků na celém světě, které získal prostřednictvím internetu a kteří zajišťovali potřebné zázemí – zaparkování vozidla, nabití akumulátorů a často přenocování. Nesmírně zajímavé a mnohdy dobrodružné putování světem trvající 500 dní je u konce. Před Vánocemi bude 36letý Palmer již doma ve Švýcarsku, jak slíbil své matce. Avšak dlouho se tam neohřeje, protože již pro příští rok plánuje další cestu kolem světa, ale za dobu mnohem kratší – za 80 dní a se 6 vozidly, které budou poháněny elektrickým proudem získaným také využitím vodní, geotermální a větrné energie. /tej/