„Rozhodnutí americké administrativy o to více podtrhuje, co ČR říká dlouhodobě. Pokud chceme udržet vůdčí roli Evropy v rámci klimatického úsilí, musíme postupovat nesmírně efektivně, abychom neohrozili naši globální konkurenceschopnost. Zároveň musíme respektovat různorodost jednotlivých členských států uvnitř EU, umožnit jim dostatečnou flexibilitu a možnost volby, pomocí jakých nástrojů dosáhnout snižování emisí,“ uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu pro energetiku Lenka Kovačovská. Snižování celkové energetické náročnosti a podpora energeticky úsporného chování je podle ní rozhodně tzv. no-regret volba. Musí se jen realizovat správným způsobem. Čistá energie pro všechny Evropany Na těchto principech je vystavena i pozice ČR vůči poslednímu energetickému balíčku Evropské komise Čistá energie pro všechny Evropany. V souladu s nimi vystupuje i na všech jednáních, která intenzivně probíhají již od února. A to primárně nyní ke klíčovým dvěma návrhům věnovaným energetické účinnosti: k revizi směrnice o energetické účinnosti a směrnice o energetické náročnosti budov. Celý balíček dokumentů zveřejněných na konci listopadu 2016 ČR vnímá jako komplexní materiál, jehož části jsou navzájem propojeny tak, aby si každý členský stát v rámci svých specifických podmínek a politických preferencí mohl vybrat, jak co nejefektivněji a nejúčinněji přispěje k naplňování hlavního cíle. A sice k významnému snížení emisí CO2 do roku 2050, což je základem Pařížské úmluvy. Některé členské státy mají větší potenciál v obnovitelných zdrojích energie. Jiné budou k tomu rozvíjet jadernou energetiku. Další mohou přispět zvyšováním své energetické účinnosti. „V rámci EU je třeba využít tyto různé potenciály účelně a nákladově efektivním způsobem. Jenom to umožní Evropě naplnit své dekarbonizační závazky a zůstat lídrem, aniž by byla porušena evropská vnitřní jednota, nebo aniž by uvnitř Evropy došlo k rozdělování na vítěze a poražené v rámci těchto jednání. Aby každý vnímal stejnou míru vlastnictví a závazek ke společným závazkům,“ řekla náměstkyně ministra Lenka Kovačovská. Akcent na dekarbonizaci Co se týká energetické účinnosti, ČR považuje směrnici o energetické účinnosti za jeden z klíčových prvků dekarbonizace. Národní pozice k výši cíle EU do roku 2030 byla založena na závěrech Evropské rady z roku 2014, tedy na nezávazném cíli EU o energetické účinnosti 27 %. Výše a samotná povaha cíle byly výsledkem několika let tvrdého vyjednávání o vyváženém kompromisu, jenž by především příliš nezatížil nové členské země a byl co nejvíce nákladově efektivní. Popírání tohoto vyváženého konsensu tak přišlo zástupcům ČR brzo po jeho dosažení nevhodné, jelikož mezitím nenastaly žádné výjimečné skutečnosti měnící výchozí parametry. „Mým osobním cílem je vždy hájit zájmy ČR co možná nejefektivnějším způsobem a konstruktivně nalézat řešení, která by umožňovala dosahování celoevropského konsenzu. Rozhodli jsme se na základě dodatečných hlubších analýz akceptovat evropský cíl energetické účinnosti na úrovni 30 %. Toto navýšení jsme nicméně ochotni odsouhlasit pouze pokud se bude jednat o cíl indikativního charakteru,“ zdůraznila Lenka Kovačovská. Požadavek ČR však je, aby indikativní povaha cíle energetické účinnosti byla jednoznačně garantována také v systému řízení energetické unie (tzv. governance). Nikoliv dogmaticky Česká republika považuje za páteřní nástroj ke zvyšování energetické účinnosti systém povinných energetických úspor obsažený v článku 7 směrnice) a to nejenom na úrovni EU, ale i národní. „Prosazujeme větší flexibilitu při plnění této povinnosti, a proto vítáme návrhy na zohlednění délky životnosti energeticky úsporného opatření. Zároveň jsme jako ČR byli iniciátorem návrhu ohledně možnosti započítávání malých zařízení na výrobu energie z OZE pro vlastní potřebu,“ prohlásila Lenka Kovačovská. V důsledku instalací malých zařízení dochází ke snížení nákupu energie a zároveň k nahrazování zdrojů s vyšší emisí CO2. Schopnost plně využívat malé OZE pro vlastní potřebu a také dlouhodobé úspory energie z akcí prováděných před rokem 2020 mohou navíc podpořit další politické cíle, jako jsou rozsáhlé renovace budov, strategie pro vytápění a chlazení. Zároveň posílí klíčové cíle Energetické unie, jako je dekarbonizace a rozvoj alternativní energie, a zvýší celkovou efektivitu vynakládaných prostředků. /zm/
