Zakázat lety po pevninské Evropě, zakázat auta v centrech měst, městskou hromadnou dopravu dát zadarmo, teplotu vytápění omezit maximálně na 18 °C. To je jen část opatření, která podle nového plánu mají zabránit ruské vládě, aby mohla financovat válku na Ukrajině z prodejů fosilních paliv do Evropy. Mark Lynas, Rauli Partanen a Joris van Dorp, tři autoři návrhu plánu snižování závislosti EU na ruských energetických surovinách, jsou zastánci rychlého přechodu k nízkoemisní energetice, jejichž snaze dodala na naléhavosti ruská invaze na Ukrajinu. Nyní volají po extrémně rychlém odchodu od ruských paliv kombinací ekonomické mobilizace, rychlého nastartování stojících jaderných elektráren, novodobé obdoby Marshallova plánu a obecné panevropské solidarity. Nepochybně mají pravdu v tom, že Evropa dnes stojí ve velmi paradoxní situaci, kdy posílá značné finanční obnosy oběma bojujícím stranám. A to i přesto, že jednu z nich prakticky všechny státy Evropské unie (s výjimkou snad jen Maďarska) jednoznačně odsuzují jako agresora a mimo jiné viní z válečných zločinů. Co víc, agresorovi posílá Evropa podstatně více peněz než jeho oběti. Ostatně, nezastírají to ani vrcholní představitelé evropského bloku. Jak řekl šéf evropské diplomacie Josep Borrell: „Poskytli jsme Ukrajině téměř miliardu euro. To se může zdát hodně, ale jednu miliardu eur každý den platíme Putinovi za energie, které nám dodává. Od začátku války jsme mu poslali už 35 miliard eur [tedy zhruba 875 miliard korun — jde o prohlášení ze 6. dubna, ke dnešnímu dni je tak suma podstatně větší a každým dnem roste — pozn. red.], zatímco Ukrajině jsme dali 1 miliardu eur na zbrojení.“ Není vlastně divu, že v takové schizofrenní situaci se rodí i radikální nápady. Čeho tedy jejich autoři chtějí dosáhnout a jak si to představují?
Jde to hned!
Jejich cíle jsou velmi ambiciózní: „Došli jsme k závěru, že je možné okamžitě eliminovat dovoz ruského plynu do Evropy,“ tvrdí ve svém textu. Dodejme, že v loňském roce Evropa dovezla z Ruska celkem 155 miliard m3 plynu, tedy necelý 15násobek české spotřeby (ta v roce 2021 činila necelých 9,5 miliard m3). Vzhledem k ohromnému objemu Evropou spotřebovaného ruského plynu se ve „slušné společnosti“ o tak radikálním kroku příliš nemluví. Mezinárodní energetická agentura (EIA) nedávno zveřejnila vlastní desetibodový plán na snížení poptávky po fosilních palivech v členských zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). I ten přišel řadě politiků a části veřejnosti příliš radikální. Zahrnoval nápady jako dotace na hromadnou dopravu, snížení maximální rychlosti a omezení obchodních letů. Podle autorů nové zprávy, která vyšla pod hlavičkou organizace RePlanet, je to však málo. Taková opatření by snížila poptávku ve vyspělých ekonomikách o 2,7 milionu barelů denně, což je stále podstatně méně, než představuje ruský vývoz ropy do Evropy. Autoři tvrdí, že je třeba jít ještě dál, a tvrdí, že přišli na to, jak eliminovat 25 % veškeré spotřeby ropy v Evropě. „Navrhujeme zákaz všech služebních letů, soukromých letadel a vnitřních letů v rámci Evropy, abychom ušetřili ropu, a také zákaz používání automobilů ve městech,“ uvedli. „To by mělo být kombinováno s bezplatnou veřejnou dopravou. Ačkoli dopady tohoto opatření není snadné vyčíslit, domníváme se, že by to mohlo zdvojnásobit snížení spotřeby ropy nad rámec návrhu IEA.“ Dalším radikálním krokem by mělo být snížení teploty v budovách zhruba o 4 °C a urychlení tempa stavby dalších elektráren, tedy především fotovoltaických a větrných. Snížení teploty v budovách je obecně považováno za relativně účinný, ovšem velmi těžko vymahatelný způsob úspor. Takto razantní snížení by nejspíše muselo opravdu být doprovázeno buď extrémním zvýšením ceny, nebo nějakými velmi nezvyklými „donucovacími prostředky“. Významnou roli v představách autorů zprávy hraje evropské jádro. K nahrazení plynu, který Evropa nakupuje z Ruska, autoři doporučují opatření zahrnující zastavení vyřazování jaderných elektráren v Německu, Švédsku a Belgii — a to včetně nastartování v poslední době odstavených reaktorů. Dodejme, že německá vláda zatím tuto možnost vylučuje. Důležitou roli by podle nich mohla sehrát i flotila největší evropské mocnosti v jaderné energetice, tedy Francie. Autoři poznamenávají, že francouzská jaderná flotila má v provozu méně než 60 % své celkové kapacity (30—40 GW z maximálního výkonu 61 GW), a to kvůli řadě různých problémů, které by se podle autorů plánu měly řešit s mnohem větší naléhavostí než doposud. Například probíhající údržbu navrhují dokončit co nejrychleji s maximálním nasazením personálu ve směnném provozu. Všechny odstávky, které nemají skutečně závažné a neodkladné příčiny, pak okamžitě přerušit, aby bylo možné i tyto reaktory co nejdříve znovu uvést do provozu. Vážnější obtíže podle nich bude čas řešit, až pomine současná naléhavá situace (tedy asi ne dříve než v roce 2023). Francie má totiž kromě své flotily jaderných elektráren také tu výhodu, že je dobře propojena s okolními zeměmi. Má velkokapacitní vedení do Německa, Itálie, Belgie, Spojeného království, Španělska a Švýcarska, které by umožnilo francouzský vývoz elektřiny do těchto zemí a dalších, s nimi sousedících, aby se vyrovnaly výpadky ve výrobě elektřiny ze zemního plynu. /jj/
