Změny na trhu s ropou někdy svými dopady i průběhem připomínají pro svou nepředvídatelností hrátky počasí. V současné době je ovšem „ropné počasí“ i přes vidinu mraků na obzoru v poměrně dobrém rozmaru, alespoň tedy z pohledu zákazníka. Ani přes ohromné problémy Venezuely a vypovězení dohody mezi Íránem a USA o kontrole jaderných zbraní a znovuzavedení amerických sankcí ropy na trhu neubývá, ba spíše naopak. Dohoda mezi Ruskem a organizací OPEC o snižování těžby za účely navýšení ceny je minulostí, Rusko naopak zřejmě letos vytěží nejvíce ropy od kolapsu SSSR. Pozadu nezůstávají ani USA, kde produkce stále roste víceméně podle optimistických předpokladů. Výsledkem je pokles ceny ropy na hodnoty kolem 70 dolarů za barel, proti květnu letošního roku tedy zhruba o deset dolarů méně. Samozřejmě, čeští motoristé si na nějaké zlevňování musí počkat, protože, jak jsme si všichni zvykli, ceny se vždy rychleji pohybují nahoru než dolů... I do blízké budoucnosti panuje spíše optimismus, protože velkým producentům se daří. Saúdská Arábie má stále „u ledu“ rezervy, a to zřejmě poměrně veliké, není ovšem jisté, jak se zachová. Jednodušší je situace v USA, kde soukromí producenti nemají zájem o strategické ohledy a produkují tolik, kolik jim ceny (či spíše odhady) dovolí. Letos se průměrná produkce dostala na 10,79 mil. barelů denně, tedy o více než milion více než v roce 1970, který dlouho platil za nepřekonatelný vrchol těžby ropy v USA. A příští rok by se denní výkon zřejmě mohl dostat na 11,75 mil. barelů denně. V tom případě by USA měly už definitivně předběhnout dnešního největšího producenta, tedy Rusko. Jeho letošní produkce má činit 551 mil. t, respektive 11,02 mil. barelů denně, což je sice o zhruba 400 tisíc barelů méně než na konci 80. let, ale pro zemi, kde řada velkých ložisek je na sestupné části výnosové křivky, jde o úspěšný výsledek. Příští rok by se měla produkce ovšem zvýšit pouze zhruba o procento, americkému ropnému boomu by tedy ruští těžaři neměli v žádném případě stačit.