Pouhých sedm procent konečné
spotřeby energie pochází dnes na
Slovensku z obnovitelných zdrojů.
Do roku 2020 se má tento podíl
zdvojnásobit, a nikoli jen proto, že
to požaduje Brusel. Může to totiž
přispět, jak napsal deník Hospodárske
noviny, k energetické bezpečnosti
státu – jejich využívání totiž
omezuje závislost na zahraničí.
„Největší potenciál představuje biomasa
a solární energie,“ konstatuje ředitel
energetické sekce ministerstva hospodářství
Ján Petrovič. Z biomasy lze
vyrábět bioplyn náhradou za dovážený
zemní plyn, uplatní se při kombinované
výrobě elektřiny a tepla či jako výchozí
surovina pro biopaliva.
Obrovské rezervy skýtají také vodní
zdroje. Přestože se v zemi provozují
desítky velkých vodních elektráren, na
prvních místech ve vážské kaskádě a
Gabčíkova, využívá se tento potenciál
pouze z poloviny. Ještě větší možnosti
se nabízejí v sektoru malých vodních
zdrojů, kde ladem zůstává dokonce 75
procent použitelných zdrojů.
„S Bruselem jsme vyjednali jako
cíl čtrnáctiprocentní podíl obnovitelných
zdrojů na konečné spotřebě,“
dodává Petrovič a poznamenává, že
je to více než v Česku, Maďarsku,
Německu, Itálii či Velké Británii.
Slovensko těží z hojných vodních
zdrojů, které vyrábějí kolem šestiny
domácího proudu – podle průtoku od
15 do 18 procent.
Nevyužitá v potřebné míře zůstává
podle Petroviče také geotermální
energie. Oblast teplých pramenů
zasahuje z Maďarska daleko za Dunaj
a jejich výraznější uplatnění pro vytápění
a ohřev užitkové vody je jen
otázkou času a investic.
Podnikání ve sféře obnovitelných
zdrojů energie leží v první řadě na
soukromých firmách. K financování
svých projektů však mohou čerpat
z téměř 200 milionů eur, které Brusel
vyčlenil ve strukturálních fondech na
energetiku. „Podpořit z nich lze projekty
na úspory energie ve výrobě
a při provozu budov i na budování,
modernizaci a rekonstrukci obnovitelných
zdrojů,“ poznamenává projektová
manažerka Slovenské inovační
a energetické agentury Magdalena
Miklošovičová.
Samotní podnikatelé si však v deníku
Hospodárske noviny stěžují na
nedostatečnou podporu státu. Na
mysli mají především rozvoj větrné
energetiky, která prožívá v sousedních
zemích nevídaný boom. Podílejí se na
něm sice i slovenské firmy vyrábějící
komponenty větrných turbín za několik
miliard korun ročně, avšak v zemi
samotné instalovaný výkon větrníků
překvapivě klesá.
Představitelé firem podnikajících
v tomto oboru přitom zdůrazňují,
že urychlený rozvoj větrné energetiky
může přispět k pokrytí deficitu
v dodávkách elektřiny způsobeného
uzavřením jaderné elektrárny V1
v Jaslovských Bohunicích: „Větrná
energetika je konkurenceschopná
a rentabilní, stanoví-li se výkupní tarify
na delší období,“ tvrdí šéf slovenského
Sdružení pro větrnou energii Daniel
Szabo. V takovém případě dosáhne
návratnost investice sedm až osm let.
„Deset let jsme zaspali,“ tvrdí.
(kp)