Radikální pád cen ropy na světových trzích za poslední rok, provázený poklesem cen energetických zdrojů na bázi uhlíku, vyvolal falešné iluze, že těchto komodit je dostatek, a proto není zapotřebí urychleně řešit problematiku nefosilních zdrojů energie. Doprovodným negativním jevem se stalo nejenom přibrzdění rozvoje těchto zdrojů ve světe, ale i nárůst produkce CO2 s dalším globálním oteplováním a se všemi negativními důsledky tohoto procesu. „Otázka nezní, jak velké jsou zásoby fosilních paliv, ale zda si lidstvo bude moci dovolit jejich využívání z ekologických příčin, resp. z hlediska vlastního přežití. Alternativou je právě intenzivní exploatace solární energie,“ konstatoval Milan Novák, ředitel největšího slovenského producenta solárních kolektorů společnosti THERMOSOLAR. „Ztenčují se zásoby fosilních paliv, zejména plynu a ropy. Predikují se na několik desítek roků. Neplatí to pro uhlí. Jeho zdroje se odhadují na cca 250 let.“ Vedle ekologických aspektů intenzifikace využívání fotovoltaiky třeba zohlednit i strategické. Rostoucí závislost průmyslově vyspělých států na politicky nestabilních (avšak ropou a plynem oplývajících) regionech je spjata s rostoucími náklady a riziky jejich zabezpečení. I proto velké nadnárodní koncerny (BP, Shell, Total) investují nemalé prostředky do výzkumu, vývoje a výroby zařízení pro exploataci nefosilních zdrojů. Proč je fo tovo ltaik a perspektiv ní? Mimo jiné i proto, že podle Milana Nováka současné energetické potřeby lidstva převyšuje: biomasa 10krát, eolika 80krát a solární energie až 13 000krát. K tomu nutno připočíst, že fotovoltaika (resp. výroba termických solárních panelů) je s to vytvořit nemalý potenciál nových pracovních příležitostí. Opomenout nelze ani technickou vyspělost, kdy lze jednoduché technologie integrovat do již existujících systémů, prodloužit jejich životnost a mj. snížit náklady na údržbu doplňkových zdrojů (hlavně kotlů), které jsou navíc v letním období mimo provoz. Hlavními konstrukčními materiály solárních kolektorů jsou nejčastěji hliník, měď a sklo. Garantují až 100procentní recyklovatelnost použitých materiálů. Moderní fotovoltaická zařízení mají 40–65procentní účinnost přeměny slunečního záření na teplo. Dotvářejí vzhled moderních staveb (ucelené solární střechy a fasády budov, architektonicky působivé dělení ploch atd.). Negenerují nároky na zábor nových ploch (střechy, fasády, parkovací zóny apod.). Termické solární systémy mají nulové ekologické dopady v průběhu provozu. Na rozdíl od jiných energetických zdrojů (a to i nefosilních) sluneční energie patří k nejčistším, jimiž lidstvo disponuje. Nedokonalé spalování dřeva může být kupř. spojeno se zvýšenou kvótou exhalací. Vodní energetická díla mohou negativně ovlivňovat mikroklima, zanášet se naplaveninami apod. Eolické zdroje mohou být nebezpečné pro ptáky a ruší ráz krajiny, zejména v chráněných oblastech. Geotermální energetika může přispívat k nadměrné mineralizaci povrchových vod atd. Podle Milana Nováka solární systémy umožňují také razantněji pokročit v decentralizaci výroby a spotřeby energie. To se příznivě projeví i v investičních a provozních úsporách za chod jinak nezbytných distribučních sítí: „Solární technika má zanedbatelné provozní náklady. Po počáteční zřizovací investici solární systém investorovi zabezpečuje téměř bezplatnou dodávku tepla po příštích až 30 let. Lze ji také vzájemně kombinovat s jinými nefosilními zdroji, hlavně s biomasou v zimním období. I ve středoevropských podmínkách už mají velký potenciál pokrytí potřeb teplé užitkové vody, vytápění objektů a dodávek průmyslového tepla, a to až do 100 °C. Provozovatelům poskytují větší nezávislost na monopolních dodavatelích energií. Jsou spolehlivé a komfortní v době provozu, bez nároků na údržbu a obsluhu. Přitom zajišťují konstantní ceny tepla, bez ohledu na vývoj tržních hodnot jiných energetických zdrojů, fosilní nevyjímaje.“ Zkušenos ti z cizi ny Podle rakouských bilancí, při dnešní technické úrovni fotovoltaiky lze u našich jižních sousedů očekávat až 20procentní podíl na úspoře primárních energetických zdrojů. Podobně je tomu na Slovensku, třebaže zatím ještě nepatří mezi leadry ve využívání sluneční energie ve státech EU28. Podle odhadů THERMO|SOLAR je tam dosud nainstalováno cca 150 000 m2 slunečních kolektorů. Pro porovnání: v početně analogickém Rakousku to bylo na konci roku 2012 více než 4,1 mil. m2. Zaostávání Slovenska se prohlubuje. Rakušané každoročně nainstalují podstatně více slunečních kolektorů, než se jich podařilo zřídit za celou novodobou historii samostatného Slovenska. /fi/
