Sleduje vás veřejné osvětlení

Pilotní projekt LumiMotion, který řídí intenzitu osvětlení podle pohybu osob na vozovce, realizovali vloni v Lyonu. Tato regulace osvětlovacího systému může přinést až 80% úsporu energie v závislosti na typu použitých světelných zdrojů a nastavení systému. Ve dnech 11. až 16. dubna se ve Frankfurtu nad Mohanem konal již tradiční mezinárodní veletrh osvětlovací techniky Light + Building, o němž jsme již informovali v č. 9 Svým rozsahem a zaměřením patří k nejvýznamnějším odborným akcím svého druhu v Evropě. Vracíme se k němu, abychom přinesli další novinky, které udávají směr v této významné oblasti našeho života, z nichž mnohé jsou předzvěstí nových koncepcí a firemních záměrů do budoucna. Technologie LED (Light Emitting Diode – světlo vyzařující dioda) jako taková je známá již několik desítek let. Původně „ledky“ víceméně sloužily jako kontrolky v nejrůznějších přístrojích a zařízeních. Avšak v posledních letech dosáhl světelný výkon těchto unikátních zdrojů takových parametrů, kdy přínosy začaly převažovat nad nevýhodami a světelná řešení založená na této bázi se stala plnohodnotnou náhradou klasických zdrojů světla. V současnosti je možné vyrobit LED produkty, které jsou osazené kvalitními, vysoce svítivými diodami, a mají stejný tvar jako běžně používané světelné zdroje. Ty pak mají ve srovnání s kompaktními zářivkami, klasickými či halogenovými žárovkami řadu výhod a lze je tak použít pro celkové osvětlení v současných instalacích, jako například v domácnostech, pohostinství či módních obchodech. Navíc přinášejí něco, co můžeme v oblasti osvětlování považovat za naprostou revoluci - a sice možnost jednoduše a účinně měnit barvu vyzařovaného světla. Možnost měnit barvu světla je však jen jednou z výjimečných vlastností elektroluminiscenčních diod, které posilují svou pozici jak v oblasti interiérového tak exteriérového osvětlení. V exteriérech pronikají stále víc do osvětlování veřejných prostor, kde se sází zejména na design a osvětlení městské architektury. V souvislosti s jejich neustálým vývojem a zlepšováním parametrů lze očekávat, že se v brzké době více uplatní i v osvětlení veřejných komunikací, kde zatím díky své vysoké účinnosti drží prvenství vysokotlaké výbojové zdroje. Tento trend byl letos na frankfurtském výstavišti zcela zřejmý. Vůbec veřejné osvětlení v současné době prochází řadou pozoruhodných inovací, o čemž názorným způsobem vypověděla rozměrná expozice ve výstavní hale Philipsu. (Byla mimochodem celá vybavena exponáty právě s LED.) Bezesporu zajímavým konceptem je systém osvětlení městského centra bez použití sloupů. Svítidla jsou zavěšena na napájecích kabelech mezi budovami a výsledkem je příjemné rovnoměrné osvětlení bez rušivých vlivů. Na nosné kabely lze umístit mnoho těchto malých LED svítidel s příkonem 20 W. Jiným projektem jsou LED svítidla, napájená kruhovými solárními panely umístěnými přímo na korpusech sloupů. Tedy obtočenými kolem nich od shora dolů, nikoliv kdesi u jejich vrcholu na samostatné desce. LEDGINE bude dostupný v široké škále – 4 druhy optiky, 8 až 160 LED, 3 provedení podle preferencí uživatele mezi zrakovým komfortem a účinností – ComfortLine (teplá bílá), GreenLine (neutrální bílá) a EconomyLine (studená bílá). Hlavní výhodou modulárního systému je možnost vyměnit jednoduše současný modul za nový. Již nyní lze říci, že tato svítidla budou schopna v mnoha aplikacích přinést úsporu elektřiny vůči řešením ve stejných (srovnatelných) svítidlech s vysokotlakou sodíkovou výbojkou. A to je podstatný argument podpořený čísly, která se nevztahují jen na tuto oblast: osvětlení spotřebuje 19 % veškeré spotřebované elektřiny, přičemž administrativní budovy a právě veřejné osvětlení tvoří plných 75 % z tohoto objemu. Potenciální úspory energie až o 70 procent lze dosáhnout při použití nejnovějších řešení. Přechod na energeticky úspornější řešení kromě toho zlepší pracovní a životní podmínky. Průzkumy ukázaly, že až 80 procent osvětlení v administrativních a veřejných budovách je postaveno na bázi zastaralé technologie. Přechod na moderní systémy lze uskutečnit různým způsobem. Asi nejvýraznějším je renovace celého systému osvětlení a jeho vybavení čidly; nejjednodušším, leč zároveň méně efektivním způsobem je nahrazení světelného zdroje v systému. Pokud by celý svět přešel na energeticky úsporná řešení, ušetřili bychom podle zveřejněných statistik 120 miliard eur na výdajích za elektřinu a 630 milion tun CO2. To je zhruba výkon 500 elektráren nebo 1800 milionů barelů ropy za rok. Velký zájem odborné i laické veřejnosti vyvolaly v hale Philipsu různé možnosti regulace hladiny veřejného osvětlení během nočních hodin. Žhavou novinkou v této oblasti je systém LumiMotion. Ten je založen na principu sledování pohybu osob na osvětlované komunikaci (pro pěší a cyklistický provoz), která je tou dobou v setmělém stavu. Večer a ráno se na ulicích pohybuje větší množství chodců, proto pochopitelně potřebujeme plný výkon soustavy. V méně frekventovaném nočním období naopak na komunikaci nepotřebujeme tolik světla, a proto je zde elektronicky snížena hladina osvětlení. Právě v této době se uplatňuje LumiMotion, který poskytuje světlo právě kdy je ho zapotřebí. (Systém je důmyslně upraven tak, aby například nereagoval na malou zvěř a poletující ptactvo.) Samotný způsob regulace osvětlení podle pohybu osob není ve své základní podstatě novinkou, ale zatím se spíše uplatňoval v kancelářích a v systémech spolupracujících s technologiemi řízení budov (sítě BUS). Například pohybové čidlo snímá v jednotlivých prvcích, tvořících oblast snímání, teplo lidského těla a na základě přesunu zdroje tepla mezi těmito prvky vyhodnocuje, zda dochází k pohybu. Podle tohoto vyhodnocení dává pokyn k vypnutí či zapnutí svítidel. Čidla mají zabudovanou funkci překlenovací doby. Jedná se v podstatě o časové prodlení vypnutí osvětlení, které zamezuje neočekávanému vypnutí, je-li osoba přítomna a chvíli se nepohybuje. Jiný systém, který je plně integrován ve svítidle, reguluje úroveň osvětlení nejen podle přítomnosti osob, ale i podle denního světla (Acctilume). Funkce zařízení je popisována zkratkou MDLR z anglického Movement activated Day- Light depending Regulation (regulace podle denního světla aktivovaná pohybem). Jak tento systém (například Luxsense - stmívá jen pomocí denního světla) pracuje. Není-li nikdo přítomen, setmí po 15 min osvětlení na předem nastavenou úroveň. V místnostech či jejich částech, kde je někdo přítomen, je osvětlení regulováno podle denního světla na nejméně referenční úroveň. Pomalé stmívání v neobsazených částech velkoprostorových kanceláří nenarušuje celkovou atmosféru prostředí a přitom se uspoří velké částky z nákladů na energii. Při vstupu do kanceláře se svítidla okamžitě nastaví na komfortní úroveň s respektováním podílu dopadajícího denního světla. Regulace podle denního světla není ve svém principu složitá. Světelné čidlo umístěné na stropě nebo přímo ve svítidle měří světelné poměry na pracovní ploše dané součtem umělého i denního světla. Čidlo je propojeno s řídicím systémem, který vyhodnotí údaje z čidla a automaticky reguluje světelný tok přiřazených svítidel tak, aby byly vyrovnávány změny světla denního a udržována požadovaná hodnota osvětlenosti. Proč regulovat hladinu veřejného osvětlení? Hlavním důvodem je bezesporu zvýšení energetické efektivity osvětlovacího systému. Vždy musí být regulace provedena tak, aby se nesnížila bezpečnost dopravy na komunikacích ani bezpečí obyvatel. Dalším důvodem je odpovědnost měst za životní prostředí, případně i legislativní tlak na snižování emisí. S výhodou je regulace hladiny osvětlení využívána v inteligentních systémech (telemanagement), kde z monitorovacího místa lze řídit jednotlivá svítidla. Jedná se ale většinou o rozsáhlé a investičně náročné systémy. Dalším důvodem je omezení rušivého efektu, kdy vyrobené světlo použijeme jen v místech, kde ho právě potřebujeme. Lze předpokládat, že tlak na zvýšení energetické efektivity provozu soustav veřejného osvětlení bude postupem času sílit, a proto obdobné úsporné systémy, představené ve Frankfurtu, bezesporu naleznou své další perspektivní uplatnění. Milan Bauman