Cenový strop ceny ropy ještě nebyl stanoven, nicméně nejmenovaný zdroj agentury Reuters uvedl, že v domluveném principu „zvýší stabilitu trhu a zjednoduší dodržování předpisů, aby se minimalizovala zátěž pro účastníky trhu“. Již dříve byla jako možný cíl pro stanovení stropu zmíněna cena v rozmezí 60—70 dolarů za barel. To je zhruba cena, za kterou se ruská ropa obchodovala před posledním růstem cen. Trvalo několik měsíců, než se G7 dostala k tomuto bodu, přičemž skeptici po celou dobu varovali, že to nemusí být nejlepší řešení. Zejména poté, co ruský prezident Vladimir Putin jasně řekl, že Rusko nebude prodávat ropu zemím prosazujícím strop, a náměstek ministra pro ceny Alexander Novak tento postoj potvrdil. Čeho chtějí dosáhnout? Řada pozorovatelů a institucí varovala (naposledy Světová banka) skupinu G7, že strop nebude fungovat, pokud se k němu nepřipojí více zemí. Obvykle se v této souvislosti hovoří o Číně a Indii, které jsou v současnosti největšími odběrateli ruské ropy a na systému cenových stropů se podílet odmítly. Podle americké ministryně financí Janet Yellenové, která stála v čele úsilí o zavedení cenového stropu, bylo původně získání podpory Číny a Indie pro opatření hlavní prioritou týmu G7, ovšem přístup skupiny se nakonec změnil: „Pro nás nebude úspěchem to, kolik zemí zvedne ruku a řekne: ‚Podporujeme to, co děláte, jsme součástí koalice.‘ O to nám nejde. To, co chceme vidět, je, že na trh bude nadále proudit ruská ropa a že země budou využívat páky, kterou jim existence tohoto stropu poskytuje, k vyjednávání o nižších cenách,“ řekla minulý měsíc Yellenová. Autoři návrhu v podstatě také přímo počítají s tím, že Rusko bude opatření obcházet. Nejmenovaný úředník amerického ministerstva financí novinářům nedávno řekl, že podle odhadu Washingtonu bude 80—90 % ruské ropy nadále proudit mimo mechanismus cenového stropu, pokud se ho Moskva bude snažit obejít. Opatření by mohlo ovlivnit vývoz pouze zhruba jednoho milionu barelů ruské ropy denně. Pro srovnání: letos v září Rusko vyvezlo v průměru sedm milionů barelů ropy za den. Jde tedy pouze o kompromisní řešení, který má vyřešit velké dilema velkých ekonomik: jak připravit Rusko o příjmy, a zároveň nezvýšit pravděpodobnost, že se ekonomika v důsledku vysokých cen ropy ocitne pod ještě větším tlakem. Od začátku se tedy počítá s tím, že dopad opatření bude omezený. Klíčovým ukazatelem (ne)úspěchu tedy bude, o kolik klesnou příjmy ruského rozpočtu. /jj/
