Před třemi roky vyšel v Technickém týdeníku stručný článek o plzeňské firmě Hofmeister. Již tehdy bylo zřejmé, že tato firma svým přístupem k podnikání a žebříčkem hodnot, které vyznává, mírně řečeno vybočuje z řady. Posuďte sami – skromný začátek v garáži, postupné rozrůstání, úspěšné překonání krize automobilového průmyslu, hlavním odběratelem výrobků i služeb firmy, postupný přechod od velkoobchodu s nářadím po stále vyšší podíl nářadí a přípravků vlastní výroby. Důsledné využívání spolupráce s učilišti či středními školami, jejichž žákům je nabízena zajímavá praxe a lze si tak vybírat šikovné a motivované nové zaměstnance. Dle názoru vedení firmy není honba za zvyšováním objemových ukazatelů rozhodující; přednost mají proto složité výrobky s vysokou přidanou hodnotou. Některé jsou původem od zahraničních dodavatelů, ale většina je vyráběna ve firmě samotné s využitím kvalifikace a kompetence pracovníků všech profesí. Jejich výrobu akcentuje široce zaměřený vlastní výzkum, podporovaný cílevědomě budovanými laboratorními, zkušebními a výrobními zařízeními. O cílevědomosti vedení firmy svědčí přesun provozu do bezprostřední blízkosti vědecko-technického parku na Borských polích, do sousedství výzkumných ústavů Západočeské univerzity. K vysoké technické úrovni výrobků se značkou Hofmeister přispívá rovněž spolupráce s Výzkumným ústavem strojírenské techniky a technologie ČVUT nebo s VUTS Liberec. Neméně důležité je i to, že pro vybudování potřebných výrobních i laboratorních kapacit se podařilo úspěšně využít také prostředků Evropské unie, a v provozu proto pracuje několik špičkových brusek a obráběcích center. Objem exportu, který činí cca 40 % výrobků firmy (nemluvě o dodávkách společnostem v ČR, jejichž vlastníky jsou náročné zahraniční subjekty), potvrzuje, že se práce daří. Pro ilustraci dále uvádíme tři skupiny výrobků, pro strojaře představující přímo lahůdky: Vyu žití laserov ých technologií pro zv ýšení výkonu a životnosti řezn ých nástroj ů Dříve, než bylo možno nabízet služby v oblasti optimalizace nástrojů s PCD či CBN břity v takové úrovni, jaká je možná nyní, bylo nutné porozumět teorii opracování supertvrdých látek pomocí laseru s ultrakrátkými pulzy (obr. 1). Opracování laserem s ultrakrátkými pikosekundovými (biliontina sekundy, 1 s = 1012 ps) či femtosekundovými pulzy (tisícina biliontiny sekundy, 1 s = 1015 fs) poskytuje společně s příslušným výkonem laserového zdroje, opakovací frekvencí pulzů, a tudíž i s dostatečnou energetickou hustotou paprsku výhodu minimálního ovlivnění obráběného materiálu v okolí kontaktu s laserovým paprskem. A také větší přesnost tvaru při zhotovování utvářečů a mikrostruktur, které jsou určeny pro zlepšení vlastností řezných nástrojů. Pro převedení teoretických možností technologie ultrakrátkých pulzů do komerčního využití bylo nutné prakticky ověřit její teoretické možnosti, získat nezbytné penzum zkušeností s jejím využíváním a uvést do provozu 5osé CNC laserové obráběcí centrum, schopné zhotovit např. atypický tvar utvářeče na obecné ploše. Pomocí této technologie lze zhotovovat např. rastr mikrootvorů ø 0,1 mm s hloubkou 0,2 mm na rovinné i obecné ploše (obr. 2). Cílem je využít takto vzniklou strukturu ke zlepšení tribologických poměrů na čele nástroje při opracování těžkoobrobitelných materiálů, a tím zvýšit i jeho životnost a spolehlivost. Mezi další možnosti, které tato technologie nabízí, patří možnost úpravy mikrogeometrie řezného nástroje mikrořezáním na břitu pomocí laseru. Dále zhotovování různých mikrostruktur na břitech řezných nástrojů s hloubkou v řádech desetin až jednotek mikrometrů či vytváření utvářečů, optimalizovaných přesně dle požadavků konkrétní aplikace (obr. 3). Ke správné funkčnosti takto vytvořených utvářečů přispívá i velmi nízká drsnost na jejich tvaru, srovnatelná s drsností po velmi jemném broušení. Upravovat lze samozřejmě libovolné řezné materiály včetně PKD nebo CBN. Zvládnutí laserové technologie ultrakrátkých pulzů umožňuje firmě Hofmeister přijímat zakázky na atypické nástroje, resp. atypické úpravy nástrojů standardních a vycházet tak vstříc požadavkům zákazníků, kteří použitím standardního nástroje nejsou schopni docílit požadovaných výsledků. Jako příklad lze uvést úpravu výstružníku D16 (obr. 4), určeného pro práci v precipitačně vytvrzené nerezi. Úpravou geometrie jeho břitu a zhotovením optimálního utvářeče se zdvojnásobila životnost nástroje, zlepšila se přesnost a drsnost obrobeného otvoru. Úpravou mikrogeometrie zapichovacího nože se podařilo odstranit otřepy, vznikající při obrábění přerušovaným řezem. V několika dalších případech se realizovala změna tvaru utvářeče na standardních VBD, osazených řeznými elementy z kubického nitridu bóru nebo polykrystalického diamantu či upravena mikrogeometrie standardních SK destiček tak, aby se zvýšila životnost nebo zlepšila drsnost obrobeného povrchu. Slo žité , programem řízené přípravky Dovolují výrazně zvýšit produktivitu a stupeň automatizace stroje. Příkladem může být multifunkční upínací přípravek (obr. 5), určený pro komplexní obrábění dílce z uzavřeného hliníkového profilu. Jeho upínací deska je otočná kolem podélné osy, upínání se děje automaticky a jednotlivé upínací a podpěrné elementy jsou aktivovány a desaktivovány tak, aby byl umožněn bezproblémový přístup řezných nástrojů k obrobku. Součástí přípravků je několik programem řízených trysek chladicí kapaliny, které slouží také k odstranění třísek a očištění dosedacích ploch. Řezné nástroje s kompozitním tělem Uhlíkový kompozit vykazuje čtvrtinovou hmotnost proti oceli, až 20násobnou schopnost tlumení; až čtyřikrát vyšší modul pružnosti v tahu a takřka nulovou tepelnou roztažnost v jednom směru. K dalším jeho výhodám patří odolnost proti korozi a dobrá rázová pevnost. Z nevýhod je třeba jmenovat anizotropii mechanických vlastností a náročnost na dodržení technologické kázně při jeho výrobě (orientace vláken, postup vytvrzování, obsah vláken v matrici). Její nedodržení může vést k dramatickému zhoršení mechanických vlastností kompozitu. V důsledku lepších tlumicích vlastností může nástroj, jehož stopka je zhotovena z uhlíkového kompozitu, pracovat s vyšším vyložením a vyššími řeznými podmínkami. Výsledkem je vyšší produktivita práce. Všechny tyto důvody vedly k tomu, že byla zhotovena čtyřbřitá fréza s VBD, s geometrií přizpůsobenou pro frézování za vysokých posuvových rychlostí (HFC), se stopkou z uhlíkového kompozitu (obr. 6). Stopka o průměru 20 mm a vlastní délce 130 mm je z uhlíkového kompozitu firmy CompoTech se sídlem v Sušici. Srovnávací zkoušky prokázaly, že v důsledku zvýšené odolnosti proti vibracím vykazují tyto nové kompozitní nástroje potenciál až o 30 % zvýšené trvanlivosti břitu při stejných podmínkách obrábění. Závěr Nezbývá než konstatovat: být takovýchto firem více, mohly by statistiky českého hospodářství vypadat podstatně lépe. Ing. Petr Borovan
