„Bude to zcela jistě do roku
2020“, prohlásil v interview pro
německý Süddeutsche Zeitung šéf
berlínské centrály Ekologického
ústavu a člen Komise pro reaktorovou
bezpečnost Michael Sailer.
Anebo ještě dříve, soudě podle toho
jak se v médiích trumfují politici
všech stran?
První důsledky tříměsíčního moratoria
na provoz starých německých jaderných
bloků, jak o něm rozhodla po havárii
v japonské Fukušimě kancléřka
Merkelová, však naznačují, že splnit
ambiciózní protijaderné cíle nebude
snadné. „Většinou si dopady německého
Ne jaderné energetice! nikdo takhle
nepředstavoval. Elektřina dovážená
náhradou za odstavené atomové bloky
totiž pochází z valné části z jaderných
zemí - z Francie a Česka,“ napsal Der
Standard.
Nedostatek elektřiny vede k růstu
cen na trhu a ten postihne nejenom
Němce. Roční výpadek 40 TWh
z reaktorů, které se podle německých
zdrojů už nemají zapojit, pocítí
všechny země, které byly doposud
odkázány na dovoz německé elektřiny.
Absence pouhých 8,2 % německé
výroby proudu vyvolala v první řadě
vzestup cen na energetických burzách
a posléze nervozitu u sousedů
závisejících na německých zdrojích.
Celkový německý přebytek exportu
nad dovozem dosahujícím
loni podle celoevropské organizace
provozovatelů přenosových
sítí ENTSO-E pozoruhodných
15,8 TWh se totiž rázem změnil
v hluboký deficit. Nebezpečí hrozí
i v Rakousku, jež loni od západního
souseda dovezlo o 8 TWh více,
než do Německa vyvezlo, ve Švýcarsku
(11,6 TWh), Lucembursku
(4,8 TWh), Polsku (5,2 TWh)
a Dánsku (3,8 TWh). Současný nedostatek
elektřiny hasí Němci především
importem jaderné elektřiny
z Česka a Francie. Ten už vloni
převyšoval německý vývoz o celkem
23 TWh.
Eventuální definitivní odstavení
německé jaderné energetiky může
mít následky také pro stabilitu evropské
energetické sítě. Celkový výpadek
více než 21 000 MW z jaderných
zdrojů (dodávajících proud 24
hodin denně) Evropa dnes nahradit
nedokáže. Současná situace je tak
vlastně prvním zátěžovým testem
evropské energetické sítě.
Kancléřka Angela Merkelová
oznámila tříměsíční moratorium
na provoz 7 jaderných bloků spuštěných
před rokem 1980. Ve skutečnosti
jich stojí více. Připočíst
třeba i dva šlesvicko-holštýnské
Brunsbüttel a Krümmel. Mimo provoz
jsou už déle než rok./ag/
