Ropovod Družba, jímž k nám
proudí strategická surovina
z Ruska, by mohl za několik let
úplně vyschnout a Česko by si
muselo hledat jiné cesty dovozu
ropy. Řada odborníků o tom mluví
již zcela otevřeně.
„Je možné, že ropovod Družba
skončí brzy poté, co se dostaví
baltská větev ropovodu z Ruska.
Jeho údržba je dnes zanedbávána na
ruské a ukrajinské straně. Je otázka,
jak dlouho jím ještě bude ropa
k nám proudit. Musíme proto rychle
zjistit, jaké plány mají provozovatelé
ropovodu Družba a za jakých
podmínek,“ varuje šéf energetické
komise odborníků profesor Václav
Pačes.
Důvod obav? Rusko mění cesty
transportu energetických surovin
do Evropy. Ruská strategie je obejít
současné tranzitní země. Rusko tak
vyváží stále více své ropy z černomořských,
ale i baltských a severních
přístavů. Část nových nalezišť
ropy a plynu je příliš daleko od stávajících
„trubek“, než aby se vyplatilo
postavit drahé přípojky a posílat
jimi suroviny do Evropy. Logičtější
bude vyvážet do bližší Číny nebo
posílat tankery po moři.
Navíc rusko-německé konsorcium
staví ropovod po dně Baltského
moře do Německa. Ropovod
Družba, vedoucí po českém území,
už nebude ekonomicky zajímavý.
„Družba jednou vyschne,“ varuje
také Václav Bartuška, velvyslanec
pro energetickou bezpečnost z českého
ministerstva zahraničí.
Co na to říkají české firmy, které
ropu dovážejí nebo zpracovávají?
„Česká republika naštěstí prozíravě
v devadesátých letech postavila
ropovod IKL, kterým spojuje
Kralupy nad Vltavou s německým
Ingolstadtem, kam ústí ropovod
TAL z italského Terstu. Přeprava
ropovodem IKL je sice poněkud
dražší, nicméně případné zastavení
ropovodu Družba naši republiku
nepoloží,“ míní Jaroslav Pantůček,
generální ředitel firmy Mero,
která má na starosti přepravu a
skladování ropy. Stejný názor jako
Pantůček zastává i generální ředitel
České rafinérské Ivan Souček.
„Na zastavení ropovodu Družba
se musíme zkrátka připravit,“ uzavírá
Souček.
Alena Adámková