Už 60 let slaví v tomto roce plzeňská ŠKODA JS, která se hrdě hlásí k celé škodovácké tradici sahající do poloviny 19. století. Jeden z provozů společnosti je v Bolevci, kde se nachází přímý důkaz kontinuity tradic – stále funkční portálový jeřáb. Na přelomu 19. a 20. století již stará střelnice v prostoru cihelny v Plzni-Doudlevcích (na místě pozdějšího elektrotechnického závodu – dnešních společností BRUSH SEM, ETD Transformátory a ŠKODA ELECTRIC) nestačila rostoucím parametrům dělostřelecké techniky. Vedení Škodovky proto rozhodlo o výstavbě nové střelnice v Bolevci, poblíž Třemošné, kde zakladatel firmy Emil Škoda vlastnil rozsáhlé pozemky. Po jejím zprovoznění v březnu 1901 mohly být rychle dopravovány po železnici i ty nejtěžší kusy k nastřelení. Střelnice byla vybudována tak velkoryse, že s menšími úpravami sloužila Škodovce nepřetržitě po následující půl století, dokud se v Plzni vyráběla dělostřelecká technika. Ještě před 1. světovou válkou byla na území střelnice zřízena největší muniční továrna v tehdejším Rakousku-Uhersku. Její provozy se rok od roku rozšiřovaly. Na prahu I. světové války byly Škodovy závody schopny konstrukčně i výrobně zvládnout veškeré námořní i pozemní dělostřelecké zbraně a jejich střelivo. Vedle lodních děl se zde vyráběly polní a zákopové kanony, minomety, houfnice, moždíře a horská děla. Za léta 1910–1918 dodaly Škodovy závody c. a k. armádě 12 693 děl a k tomu obrovské množství munice. Rekordního počtu vyrobených dělostřeleckých nábojů bylo ve Škodovce dosaženo v roce 1916. Tehdy šlo téměř o 1,2 mil. kusů. Unikátní jeřáb o nosnosti 80 t Významnou součástí technického vybavení se stal již zmíněný portálový jeřáb o nosnosti 80 t. Zajišťoval manipulaci s těžkými houfnicemi a pobřežními kanony při ustavování do palebné pozice. To, že jej vyrobily v roce 1901 Škodovy závody, je jen další důkaz konstrukčních schopností firmy. Jeho elegantní nýtovanou secesní konstrukci lze vidět na dobových snímcích, kde se před ním pravidelně nechaly vypodobnit četné zahraniční delegace během předvádění produkované techniky. Jeřáb přečkal i ničivý výbuch muniční továrny 25. května 1917, v níž tehdy pracovalo na 3000 dělníků, většinou žen a dětí. Při této katastrofě zahynulo více než 200 dělníků a na 700 jich bylo zraněno. Mezi světovými válkami využíval střelnici československý stát. Střelnice byla znovu postižena 22. února 1944, kdy Plzeň přeletěl americký bombardovací svaz. Několik letounů B-24 Liberator nouzově shodilo pumy a jediným zasaženým objektem byla právě škodovácká zkušební střelnice v Bolevci. Nová šance pro bolevecké objekty Po II. světové válce přestěhovali zbrojní program na Slovensko do Pováží. Střelnice, o kterou armáda ztratila zájem, neměla zdánlivě budoucnost. V roce 1956 vzniká ve Škodovce skupina, která se věnuje programu jaderné energie. To je zárodek dnešní úspěšné firmy ŠKODA JS. Mezi zakládajícími členy byli staří kanonýři ze škodovácké dělovky – pánové Kobera, Kahuda, Soukup, Zajíc a další. Ti přinesli myšlenku využít střelnice v boleveckých lesích a v podstatě neomezeného prostoru se stávajícími objekty. Koncem 50. let začala v Bolevci v provizorních podmínkách (téměř na koleně, pod širým nebem) výroba částí reaktoru pro 1. československou jadernou elektrárnu A-1 v Jaslovských Bohunicích. Funkční portálový jeřáb významnou měrou přispěl ke zvládnutí důležitých testů při osvojování nových technologických postupů svařování a obrábění. Během krátké doby vybudovali kolem jeřábové dráhy výrobní halu. Až do roku 1979, kdy byla uvedena do provozu těžká Reaktorová hala v areálu tehdejšího koncernového podniku Škoda v Plzni-Zátiší, sloužila k výrobě jaderných komponent. Někdejší střelnici dnes připomínají jen ochranné valy na pozemku kolem ní, které lemují dráhu střelby končící v cílovém tunelu. Všechno postupně pohlcuje okolní lesní vegetace. V bolevecké Hale 1 probíhají v současnosti montážní činnosti menšího zařízení, jako jsou hermetické kabelové průchodky pro vedení kabeláže betonovou stěnou ochranné obálky jaderné elektrárny nebo motory k pohonům regulačních tyčí reaktoru. A portálový jeřáb? Nadále spolehlivě slouží při potřebné manipulaci. Je symbolem pokračování škodovácké tradice. Stále krásný a stále užitečný. /jr/
