ŠKODA JS: kontrakty na několik let dopředu

Akciová společnost ŠKODA JS se zabývá inženýringem, výrobou zařízení a servisem pro jaderné elektrárny. Na otázky TT odpovídá předseda představenstva a generální ředitel firmy Ing. Miroslav Fiala: Pane řediteli, zdá se, že nad českou jadernou energetikou opět svítá. Technici hovoří o nutnosti co nejdříve dostavět a zprovoznit minimálně dva zbývající bloky v JE Temelín. Ekologičtí aktivisté naopak namítají, že Temelín už další produkční a skladovací kapacity nemá. Jaký je váš osobní, odborný názor na tuto kausu? Pokud mám seriozně odpovědět na dotaz, mohu se opírat pouze o analýzy, které v dané oblasti zpracovaly státní, příp. nezávislé instituce. Za takovou považuji zprávu Nezávislé energetické komise (tzv. Pačesovy komise), která své výsledky odevzdala v 2. polovině loňského roku. Podle ní je další rozvoj jaderné energetiky významnou součástí energetického mixu v ČR. Její závěry směřují k tomu, že politické rozhodnutí o možné dostavbě JE Temelín proběhne až po posouzení jejího vlivu na životní prostředí v rámci procesu EIA. Tuto zprávu chce MŽP ČR předložit v průběhu roku 2010. Osobně plně souhlasím se závěry zprávy Nezávislé energetické komise. Opak by znamenal postupný návrat k prvobytně- pospolné společnosti. Pokud jde o výrobní kapacitu budoucích bloků v Temelíně, ze zpracovaných studií plyne, že v této lokalitě je k dispozici voda ke chlazení elektrárenských kapacit o celkovém výkonu 5500 MWe. To znamená, že k současným dvěma blokům o výkonu 2 x 1000 MWe je možné postavit další dva bloky s tlakovodním reaktorem o výkonu 1000-1700 MWe. To odpovídá nejnovějším komerčně nabízeným typům jaderných reaktorů – EPR (1600 MWe) francouzské firmy Areva NP, AP 1000 americké Westinghouse Electric (1200 MWe), VVER1000-ASE (V)92 (1050 MWe) ruského Atomstrojexportu, APWR (1700 MWe) japonské Mitsubishi Heavy Industries a konečně společnému projektu firem Areva a Mitsubishi pod názvem ATMEA (1100 MWe). Tyto firmy předběžně projevily zájem o účast v budoucím tendru na nové bloky v Temelíně. První tři typy již obdržely certifikaci organizace evropských provozovatelů jaderných elektráren European Utility Requirements (EUR), která je dnes nutnou podmínkou pro výstavbu nového bloku v Evropě. Rozšíření kapacity meziskladu k ukládání vyhořelého jaderného paliva v Temelíně, jehož výstavba v současnosti začíná, nebude podle dostupných informací představovat problém ani v případě zprovoznění dalších dvou nových bloků. ČEZ kromě toho počítá v blízké budoucnosti s přechodem na pětiletou kampaň výměny paliva v temelínských reaktorech, což povede k pomalejšímu obsazování skladovací kapacity. Řadu let jsme se pyšnili unikátními technickými i lidskými kapacitami pro výrobu, montáž a servis jaderných energetických zařízení. Nyní jakoby se z širšího povědomí tento faktor vytratil. Dokonce probleskují obavy, že nové jaderné reaktory a jejich technické zázemí už nebudeme umět u nás ani vyprojektovat, ani vyrobit, ani bezpečně instalovat. Je taková skepse na místě? Čím konkrétně může k renesanci české jaderné energetiky přispět vaše firma? Budu hovořit pouze o situaci právě v naší firmě. Výrobou tří kompletů jaderných reaktorů typu VVER 1000, z toho dvou pro JE Temelín, skončila počátkem 90. let výroba a dodávky zařízení pro nově budované jaderné elektrárny. V důsledku celosvětového poklesu výstavby jaderných elektráren byla ŠKODA JS nucena doplnit spektrum svých aktivit o výrobu kontejnerů pro skladování vyhořelého jaderného paliva a těžkých nádob pro rafinerství a petrochemii. Přesto se nám podařilo udržet i výrobu některých částí reaktorového zařízení. Nejenom pro technologii VVER, ale i pro západní typy lehkovodních reaktorů PWR a BWR. Našimi zákazníky byli a jsou kupř. elektrárenské společnosti ČEZ, Slovenské elektrárne, ukrajinský NAEK Energoatom nebo velcí kontraktoři jako je Areva NP. Velmi důležitým momentem pro udržení kvalifikovaného inženýrského personálu byla účast na výstavbě 1. a 2. bloku slovenské JE Mochovce ve 2. polovině 90. let a zejména vítězství v největším českém jaderném tendru uplynulého desetiletí na obnovu systému kontroly a řízení všech čtyř bloků JE Dukovany. ŠKODA JS jej získala v ostré konkurenci jako dodavatel „na klíč“ v roce 2000. Tento projekt v hodnotě téměř 7 mld. Kč v I. etapě, na který ŠKODA JS navázala před rokem vítězstvím ve II. etapě projektu v hodnotě dalších více než 4 mld. Kč, zajistil práci týmu desítek kvalifikovaných projektantů až do roku 2015. V současné době se ŠKODA JS účastní tendru vypsaného společností Slovenské elektrárne na dostavbu 3. a 4. bloku JE Mochovce. Jsem přesvědčen, že máme velkou šanci uspět. Vyprojektovat, postavit a vybavit novou jadernou elektrárnu je i ve vyspělé cizině proces na minimálně 10-15 let. Přední výzkumné a testovací laboratoře ve světě rozvinuly výzkumné práce již na reaktorech III+. a IV. generace. Podle jaderných skeptiků: nemělo by pro ČR větší význam neuspěchat novou etapu výstavby jaderných zdrojů a počkat si až na technicky nové a v řadě směrů progresivnější pokolení této techniky? Vývoj nejnovějších typů reaktorů probíhal v uplynulých 20 letech a vyžádal si nemalé finanční prostředky. V současnosti probíhá (nebo začíná) výstavba jejich pilotních bloků: reaktor EPR se staví ve finském Olkiluoto a francouzském Flamanville. První dva reaktory AP 1000 buduje Westinghouse v Číně a Rusko zahájilo výstavbu čtyř bloků nového typu AES-2006 na Novovoroněžské a Leningradské elektrárně. Všichni tito kontraktoři plánují v příštích 20 letech výstavbu desítek reaktorů uvedeného typu. Čekat za těchto okolností na dokončení vývoje reaktorů IV. generace až ke komerčnímu využití by znamenalo, že budeme stavět bloky nové generace za 20 let již potmě. České odborné školství v oboru jaderná energetika nezaniklo. Nicméně neustrnul ani jeho vnitřní vývoj. Jaké nové požadavky třeba klást na budoucí české jaderné inženýry, konstruktéry a specialisty? Situace v uplynulých 15 letech nebyla lehká. Jaderná energetika zdánlivě neměla perspektivu a studenti technických oborů se zaměřili jiným směrem. Uvedené velké projekty umožnily stabilizaci zkušených odborníků a zároveň získat mladé absolventy, kteří mohou vedle nich získat potřebnou praxi. ŠKODA JS má dnes téměř 900 pracovníků. Z tohoto počtu jednu třetinu představují dělnické obory. Dvě třetiny tvoří pracovníci technických a ekonomických profesí. Budoucí odborníci pro český jaderný průmysl musí samozřejmě vystudovat technický obor, nejlépe se zaměřením na energetiku. Základem úspěšného studia na univerzitě je zvládnutí matematiky a fyziky již na střední škole. Je samozřejmostí, že si absolvent s sebou na nové pracovní místo ze školy přinese počítačovou gramotnost v oblasti projekční, konstrukční a administrativní práce. Ve srovnání s minulými lety je dnes naprosto nezbytná dobrá znalost angličtiny, ve které jsou vedena obchodní jednání a je v ní psána většina dokumentace a informací z oboru. V případě naší společnosti je to také ruština vzhledem k technologii jaderných bloků VVER, které představují stěžejní segment našeho podnikání. Po patnáctileté přestávce byla loni na Západočeské univerzitě v Plzni obnovena výuka oboru Jaderná energetika. Jsem rád, že se na tomto procesu podílejí také odborníci naší společnosti. V dnešní době krize, kdy v důsledku ztráty trhů a nedostatku zakázek jsou mnohé firmy nuceny propouštět i kvalifikované zaměstnance, může být pro mnoho mladých techniků atraktivní právě renesance jaderné energetiky, která přináší dlouhodobé projekty a nepodléhá okamžitým náladám trhu. Společnost ŠKODA JS má dnes uzavřeny kontrakty, které vytíží její inženýrské, výrobní a servisní kapacity na několik let dopředu. /jř/