Jedním z developerských, energetických
i ekologických hitů na
českém trhu s obytnými objekty
jsou nízkoenergetické montované
dřevostavby. Samotná ekologická
volba základního přírodního materiálu
však negarantuje překonání
tepelně izolačních vlastností standardních
domů. I v montovaných
dřevostavbách nutno čelit ztrátám
tepla prostřednictvím obvodového
pláště domu a otvorů v něm. Je proto
důležité, aby obvodový plášť měl
co možná nejmenší plochu a dbalo
se na dosažení co nejlepších tepelněizolačních
parametrů všech prvků
obvodového pláště – střechy, podlahy,
obvodových stěn, oken a dveří.
Nejlepší tepelně izolační parametry
u střechy, podlahy a obvodových stěn
umožní masivní zateplení. U oken
a dveří se toho docílí vhodnou volbou
zasklení a rámů. Plášť domu by
měl být co nejjednodušší, bez zbytečných
zákoutí, často ve tvaru půdorysu
obdélníku nebo čtverce. I vnitřní dispozice
domu by měla být vzhledem
ke snadnému přenosu energií bez zbytečných
komplikací. Z hlediska izolací
nelze opomenout kvalitně provedenou
vzduchotěsnost obvodového pláště,
aby nedocházelo k profukování domu.
Umožní to kvalitní parotěsné zábrany
uvnitř domu a difuzně otevřená střešní
fólie.
Izolace z minerální plsti jsou vhodné
zejména na obvodové stěny a stropy
montovaných nízkoenergetických
domů. Je však nutno navrhnout a provést
velmi kvalitní parozábranu. Jde
o izolační materiál vyrobený tepelnou
úpravou z přírodních surovin, zejména
z čediče (čedičová vlny) nebo skla, či
křemičitého písku (skelná vata).
Skelná vata je (zejména ve fázi
tavby) energeticky velmi náročná. Je
to materiál odolný proti hlodavcům
a hmyzu. Nepodléhá biologickému
rozkladu, nicméně není vhodná do
míst s vysokou vlhkostí. Manipulace
se skelnou vatou vyžaduje velkou
opatrnost, protože ostrá a tenká vlákna
snadno pronikají do kůže a způsobují
bolestivé záněty.
Pěnový polystyren je sice jedním
z nejlevnějších a nejpoužívanějších
izolačních materiálů, ale proti jeho
aplikaci hovoří řada praktických i ekologických
argumentů. Pěnový polystyren
je sice velmi levný, ale může
podléhat zkáze rychleji než samotná
stavba. Navíc je málo odolný vůči vlhkosti
a tlaku. Výběrem vhodných druhů
pěnového polystyrenu (z hlediska
přípustného zatížení v tlaku) lze ovšem
zajistit kvalitní tepelnou izolaci.
Extrudovaný polystyren je oproti
pěnovému dražší, ale také odolnější.
Vyrábí se v různých druzích podle
pevnosti v tlaku. Lze už vybrat vhodné
výrobky pro různé způsoby. Výroba
polystyrenu výrazně zasahuje životní
prostředí, a to ve všech svých fázích.
Hlavní surovinou je ropa, která se
složitou chemickou reakcí mění na
styren (jedovatý karcinogen) a odpadní
pentanové a styrenové emise.
Polyuretan: tento umělý materiál
vyniká mimořádně dobrými izolačními
vlastnostmi. Jeho výroba však představuje
pro životní prostředí velkou
zátěž, zejména kvůli vysoké energetické
náročnosti zpracování ropy a produkovaným
škodlivinám (polyizokyanáty,
fosgen, oxid propylenu).
Parozábrana, protivětrná izolační fólie
a difúzně otevřená fólie je nutnou součástí
všech prvků obvodového pláště.
Mimořádný význam má kvalitní
parozábrana zejména při použití tepelné
izolace z minerální plsti.
NĚKTERÉ MÉNĚ POUŽÍVANÉ TEPELNĚ
- IZOLAČNÍ MATERIÁLY:
Expandovaný perlit je jedním z produktů
pocházejících z tzv. přírodního
skla (stejně jako skelná vata a pěnové
sklo). Proto je odolný proti hmyzu,
hlodavcům, plísním a nepodléhá
biologickému rozkladu. Díky velmi
poréznímu povrchu dokáže regulovat
vlhkost a je hypoalergenní.
Papírové vločky (známé také jako
klimatizér) se vyrábí recyklací novinového
papíru a jsou oblíbeným izolačním
materiálem ve skandinávských
zemích a v Kanadě.
Ovčí vlna v současné době je na trhu
vlna tuzemská (z valašských ovcí),
a také vlna pocházející z Austrálie
a Nového Zélandu. Ovčí vlna je izolačním
materiálem ověřeným přírodou
a pro izolaci domů se dobře hodí. Kromě
teploty reguluje vlhkost a omezuje
hluk. Nevýhodou je vyšší cena.
Pěnové sklo je mimořádně odolný
materiál. Je téměř nehořlavý, velmi
pevný, nenapadají jej škůdci a nerozkládá
se. Je však poměrně nákladný
kvůli velké energetické náročnosti
výroby. Nehodí se do vnitřních prostor,
protože se při jeho instalaci používají
silná chemická lepidla, z nichž se
mohou uvolňovat aromatické uhlovodíky.
Rákos, seno, sláma, konopí, len,
bavlna, cupaniny z textilních materiálů
a koberců. Tyto tepelně-izolační
materiály se občas používají, ale jako
alternativní, různě upravené. /jb/
