Výzkumný tým Singapore University of Design and Technology (SUTD) vytvořil nový levný nanomateriál, který by mohl mít široké využití. Takzvané černé stříbro by se mohlo uplatnit v mnoha aplikacích, od detektorů biomolekul až po technologie solární energetiky a technologie displejů. Za své pozoruhodné vlastnosti vděčí tento materiál nanostruktuře, díky které silně interaguje s viditelným a infračerveným zářením. Černé stříbro je možné snadno aplikovat na povrch jiných materiálů, včetně ohebných plastů, čímž tyto materiály získají nové funkce. Nový nanomateriál vytváří na povrchu tenké plazmonické filmy, které obsahují nanopóry. Černé stříbro tvoří nanočástice stříbra, které jsou tisíckrát menší než šířka lidského vlasu. Kromě stříbra obsahuje i tmavě zbarvený sulfid antimonitý čili minerál antimonit. Ten se od starověku využíval jako černé líčidlo na obočí a víčka. Dnes se používá jako přísada do zápalek či pyrotechniky, jako zpomalovač hoření a také jako barvivo na umělé hmoty. Jeho moderní využití vychází z toho, že jde o polovodič. Jako takový se již uplatnil v televizních kamerách a dalších optoelektronických zařízeních. Na rozdíl od řady jiných podobných nanomateriálů nevyžaduje výroba černého stříbra použití kyselin a probíhá za pokojové teploty. Šéf výzkumu Robert Simpson a jeho spolupracovníci tento nanomateriál již s úspěchem použili na vytvoření povrchu pro plasty, a také pro materiály z křemíku a oxidu křemičitého.
