Servisní zajištění CNC obráběcích strojů – samozřejmost, nebo Achillova pata?

Mezi kritéria hodnocení užitné hodnoty výrobních zařízení se řadí kromě objektivně posuzovatelných parametrů i další hlediska, která patří mezi výčet důležitých ukazatelů kvality výrobků. Spolehlivost vlastního stroje, rychlost a úroveň zajišťování provozuschopnosti výrobních zařízení jsou jedním z nich. Hrají jednu z nejdůležitějších rolí při výběru nového stroje a v průběhu životnosti, pak často rozhodují o úspěšném či neúspěšném podnikání majitele. Za hodnocením efektivnosti dlouhodobého provozování složitých výrobních strojů a zařízení hledejme vždy podíl dvou základních a rozhodujících partnerů: VÝROBCE A UŽIVATELE. Samostatně bez aktivní účasti druhého partnera nemůže být úspěšný ani jeden z nich. Konečné pozitivní hodnocení je vždy společným úspěchem obou partnerů. Co se tedy očekává od každého z nich? PODIL VYROBCE: V konstrukci strojů 1) Propracované konstrukční řešení celkové koncepce stroje i jednotlivých jeho uzlů vycházející z mnohaleté zkušenosti se špičkovými výrobky v oboru. 2) Vysoká kvalita použitých materiálů, komponentů a jednotek, stejně jako nejvyšší možná kvalita montážních a kompletačních činností výrobce tvořící předpoklad vysoké spolehlivosti provozu zařízení. 3) Diagnostikovatelnost stroje jako důležitý požadavek na konstrukci nového stroje. 4) Využití a rozvoj současné úrovně aplikací umělé inteligence pro autokorekce chybových stavů a identifikaci příčiny poruchového stavu. 5) Vývoj a aplikace systémů sběru, analýzy, vyhodnocení a ukládání dat o provozu stroje. 6) Důsledné a cílevědomé využívání expertní diagnostiky stavu a chování stávajících zařízení i nově vyvíjených strojů. Zajištění servisu světové úrovně Vývoj nových strojů směřuje k úplnému využití vlastností materiálů jak mechanických, tak i fyzikálních a chemických. V systémech řízení se stále více využívá korekcí řezných podmínek na bázi principů adaptivního řízení a umělé inteligence. Vše směřuje k dosažení vyšší kvality obrábění, ale také k zaručení vyšší dlouhodobé provozní spolehlivosti. Stále více jsou implementovány aktivní prvky a systémy eliminující nezbytnost přítomnosti obsluhy a zvyšující bezpečnost bezprostředních zásahů lidského činitele do procesu obrábění a funkce celého výrobního zařízení. Na straně výrobce je pak i volba strategie zajištění servisní činnosti. Již v současné době se projevuje psychologický rozpor mezi požadavky na úroveň servisních pracovníků a ochotou i schopností absolventů universit a průmyslových škol vykonávat takovou činnost jako celoživotní zaměstnání. Přestože jsou na strojích k dispozici zabudované diagnostické systémy a servisní technici jsou vybaveni špičkovými diagnostickými pomůckami a přístroji, nelze vyloučit výskyt poruchy, resp. kombinace poruch, u kterých bez zapojení kombinačních schopností lidského mozku a potřebných znalostí, příčinu poruchy nelze odhalit. Nemluvě o takových faktorech jako je fyzická námaha či pracovní prostředí při vykonávání servisní činnosti. DIAGNOSTICKE POSTUPY SOUČASNOSTI: Detekce Práce servisních techniků je charakterizována snahou určit z projevů poruchy vadnou součást nebo jednotku. Využívají přitom diagnostický systém zabudovaný ve stroji nebo v samostatných jednotkách, který sám zdroj chyby nalezne anebo odkáže na další možné příčiny. Lokalizace mechanických závad je obvykle založena na trendovém sledování parametrů dílu, podskupiny nebo jednotky. Za použití dostatečné databáze hodnot průběžného měření vybrané fyzikální veličiny po celý technický život daného typu stroje lze stanovit mezní hodnoty a identifikovat díl způsobující nežádoucí odchylku činnosti jednotky nebo montážní podskupiny. Nepodaří-li se servisnímu technikovi na telefonu nebo vzdáleným přístupem do řídicího systému závadu diagnostikovat, následuje bezprostřední výjezd k zákazníkovi. Ke zkrácení času příjezdu k zákazníkovi (nejpozději do 24 hodin) napomáhá i napojení všech servisních vozidel Misanu na systém „Car Control“ znázorňující okamžitou polohu všech vozidel na počítači asistentky servisního oddělení. Každý servisní technik je vybaven mobilním počítačem se vzdáleným přístupem do intranetu Misanu a systému SAP. Tam při výjezdu nejen ukládá veškeré zprávy vypracované u zákazníka, ale má také možnost vyhledat a zobrazit si potřebnou dokumentaci i předchozí měření ke správné identifikaci vadného dílu. Vybavení každého servisního technika mu dává možnost poptat přímo díl u výrobce a po odsouhlasení dalšího postupu s uživatelem stroje jej z evropského skladu MAZAK v Belgii objednat. Dodání do 24 hodin následuje u 93 % všech požadovaných náhradních dílů. Identifikace zdroje nesprávné činnosti zařízení probíhá v extrémních podmínkách u uživatele, který uplatňuje mimo jiné následující požadavky: - Minimalizace ztrát ve výrobě způsobená chybnou činností nebo výpadkem stroje - Minimalizace nákladů na opravy a údržbu stroje - Predikce poruchových stavů z analýzy sběru dat měřených parametrů stroje v průběhu jeho provozu. Proto je výběru správného adepta na post servisního technika věnována mimořádná péče. Pokud splňuje vstupní požadavky, mezi které patří komunikativní znalost angličtiny, vzdělání a praxe v oboru výrobních zařízení, způsobilost k obsluze a práci na elektrických zařízeních, řidičský průkaz apod., prochází po nástupu do zaměstnání nepřetržitým systémem dalšího vzdělávání. Systém zahrnuje i 6měsíční praxi ve výrobním závodě Yamazaki Mazak v Anglii, vzdělávání v oboru psychologie vztahů, komunikace se zákazníkem a samozřejmě i v technických oborech souvisejících s vývojem nových výrobních zařízení. ZAVĚREM Je to přeci jen zákazník, kdo vybírá obsluhu, kdo provádí denní čištění a údržbu a je na jeho rozhodnutí, jaký systém zajištění provozu výrobních zařízení si zvolí. To pak může také výrazně ovlivnit životnost zařízení i celkové náklady spojené s jeho provozem. Servisní technici tvoří páteř mostu výrobní sféry se zákazníkem, efektivní využívání výrobní techniky je konečným cílem. Uživatel a jeho úspěšné podnikání se stává i cílem výrobce a jen při jeho dosažení se činnost dodavatele může označit za úspěšnou. Pro výrobce a dodavatele výrobních prostředků není většího zadostiučinění než společný úspěch s uživatelem. /f/