Pražský Výzkumný
a zkušební letecký
ústav (VZLÚ) je
národním centrem
pro výzkum, vývoj
a zkušebnictví v letectví
a kosmonautice.
Jeho hlavním
posláním je rozvíjet
nové znalosti, transferovat
je do průmyslové praxe a poskytovat
svým partnerům maximální
podporu při vývoji nových produktů.
Jako multidisciplinární výzkumná organizace
využívá synergických efektů
a podporuje také rozvoj automobilového,
železničního, obranného, bezpečnostního
a energetického průmyslu
a stavebnictví. Mezi jeho hlavní multioborové
oblasti působení patří aerodynamika,
pevnost a životnost konstrukcí,
materiálové a korozní inženýrství, kompozitní
materiály a technologie a akreditované
zkušebnictví. V oblasti produktového
vývoje se zaměřuje na vrtule,
průmyslové ventilátory, letecké motory
a přístrojovou výbavu satelitů.
V několika posledních letech se stále
víc věnuje také kosmické technice. Nyní
dokonce uspořádal česko-ruský seminář
SPACE´2010. A to byla dobrá příležitost
pro rozhovor s generálním ředitelem
ústavu Ing. Josefem Kašparem.
? Jaká část činnosti Výzkumného
a zkušebního leteckého ústavu připadá
na kosmický výzkum a vývoj?
V poslední době se snažíme činnost
ústavu diversifikovat. Asi 30 procent
tvoří neletecké aktivity a asi polovina
z toho patří kosmické technice. Klíčovou
roli v tomto rozšíření činnosti hrál
vstup České republiky do Evropské kosmické
agentury ESA. V té době se totiž
výrazně zvýšila aktivita představitelů
zahraničních firem a ústavů, kteří v nás
začali hledat potenciální partnery pro
své stávající i budoucí projekty. Věděli,
že u nás byla vždy průmyslová výroba
na vysoké technické úrovni a že je zde
- díky bývalému programu Interkosmos
- dostatek zkušených odborníků.
? Tak se zrodila kooperace s firmou
EADS Astrium?
V zásadě ano. Již v době, kdy byl avizován
náš vstup do ESA, za významného
přispění Astronomického ústavu AV
ČR jsme v březnu 2008 uzavřeli kontrakt
s firmou EADS Astrium na vývoj
a výrobu jednoho testovacího a tří letových
kusů mikroakcelerometrů pro vědeckou
misi Evropské kosmické agentury
(European Space Agency, ESA)
nazvanou SWARM. Jedná se o první
velký kontrakt české firmy na dodávku
přístroje pro družice ESA. O jeho rozsahu
svědčí i skutečnost, že kromě VZLÚ
se na něm podílí dalších 14 českých
organizací. Úkolem mise SWARM -
předpokládaný start v roce 2012 - bude
pomocí konstelace tří družic měřit geomagnetické
pole Země - jeho intenzitu,
směr a oscilace v čase.
Projekt SWARM je tvořen trojicí satelitů,
jež mají kroužit na oběžné dráze
a mají splnit celou řadu úkolů. Jedním
z nich je otestování našeho přístroje,
který měří mikrozrychlení, což je důležité
pro všechna měření a mikroanalýzy,
která se z kosmu provádějí. Náš přístroj
dokáže velmi přesně měřit polohu družice,
což je důležité například ke vztahu
k GPS. Proti těm, jež se používaly doposud,
je přesnější řádově! Myšlenku jsme
převzali od původního pracoviště v Astronomickém
ústavu, odkud jsme přijali
i část lidí a vytvořili tým, který dotáhl
původní ideu tohoto přístroje až do konečné
realizace. A od prvotní myšlenky
až do usazení do družice je vždycky
dlouhá a technicky velmi náročná cesta.
Tato měření jsou revoluční v tom, že
budou moci probíhat z kosmu souběžně
nad více regiony na Zemi. Doposud
byly časové oscilace geomagnetického
pole vyvozovány z pozemních měření.
Měření z mise SWARM umožní dále
posunout vědecké znalosti v oblasti
zemského klimatu, oceánského proudění,
geologického interiéru planety apod.
Projekt SWARM je finančně kryt z prostředků
ESA.
? A jak spolupráce pokračuje?
Spolupráce s EADS Astrium pokračuje
mimo jiné také na projektu „Space
Plane", který byl zahájen na konci
minulého roku. Úkolem VZLÚ je
aerodynamické posouzení nového letového
dopravního prostředku, který
je určen pro suborbitální mise zahrnující
vesmírnou turistiku a vědecké
úkoly. Provedli jsme benchmarkové
testy, jež zahrnují několik náročnějších
aerodynamických výpočetních
úkolů. VZLÚ byl vyhodnocen jako
jeden z nejlepších z oslovených evropských
výzkumných center. Předmětem
spolupráce bylo ověření mechaniky
letu jednotlivých konfigurací
„raketoplánu“ a provedení aeroelastických
analýz pro široké spektrum
obálek letových režimů. Raketoplán
je určen pro přepravu čtyř pasažérů.
Provozní letová výška je až 100 km
a cesta zahrnuje i tříminutový let, při
kterém bude pro pasažéry navozen
pocit beztížného stavu.
? Snaha rozšířit své výzkumné
aktivity v kosmickém vývoji vedla
k uspořádání semináře SPACE
´2010 ve vašem ústavu?
Těch motivů bylo víc. Kromě již
zmíněného, jsme vědomě chtěli navázat
na bývalý program Interkosmos.
Měli jsme prvního nesovětského
a neamerického kosmonauta a dokonce
jsme vyrobili také svou první
družici Magion.
? Interkosmos přestal fungovat
s rozpadem sovětského impéria
a tzv. socialistické soustavy. Nesloužil
jen jako nástroj komunistické
propagandy?
Odmyslíme-li si jeho především
reklamní a vojenský účel, přece jen
najdeme i pozitivní prvky. Myslím si,
že je po 20 letech vhodná doba navázat
na to dobré co z toho programu
zbylo. Proto jsme chtěli zjistit, jak je
dnes v Rusku organizován kosmický
výzkum, jak jsou řízeny technické
celky i výzkumná základna.
A ještě jeden důležitý moment musím
zmínit. Po té, co skončí lety amerických
raketoplánů, a k tomu dojde
už za několik měsíců, je Rusko jediným
státem, který bude mít primární
přístup do kosmu. I když se o to
snaží i další země, Rusko má v tomto
ohledu výsadní postavení, a to jak
ve vojenském, tak civilním programu.
Navíc chce více spolupracovat
s Evropou a v tomto ohledu bychom
mohli hrát i určitou roli prostředníka.
Díky jak historickým souvislostem,
tak možnostem komunikovat.
Ruští odborníci mají pořád ještě
velký jazykový handicap a my jim
nabízíme, že s námi mohou hovořit
i přednášet v ruštině. Je to pak mnohem
přátelštější než se simultánním
překladem.
? Jak probíhal seminář?
Podařilo se nám navázat kontakt
s Ústavem chemické fyziky Ruské
akademie věd a jeho ředitelem akademikem
Alexandrem A. Berlinem,
na jehož bedrech spočívala hlavní tíha
organizace za ruskou stranu. S ním
jsme uspořádali letošní první ročník
semináře SPACE´2010 s podtitulkem
Pokročilé technologie, materiály
a zařízení pro kosmické aplikace.
Měl za úkol zmapovat možnosti
vzájemné spolupráce. Důraz kladl
na organizační strukturu a nezaměřoval
se na budoucí konkrétní aktivity.
Spíš jsme nabízeli přehled toho, co
se v České republice v tomto ohledu
děje, jaké jsou technické, materiální
i personální možnosti. Hledali jsem
ruská vědecká a technická centra jež
by chtěla spolupracovat nejen s Českou
republikou, ale i s celou Evropskou
unií.
Seminář vznikl pod záštitou České
technologické platformy Letectví
a kosmonautika, která funguje
na bázi Asociace leteckých výrobců
v České republice. A právě na tomto
setkání se prezentovaly ty české
firmy, které mají v oblasti výzkumu
kosmu co nabídnout. Převážně to
byly přístrojové a engineeringové
firmy a výzkumná pracoviště, včetně
našeho ústavu, který se považuje
za centrum českého aplikovaného
výzkumu v oblasti kosmických technologií.
? Jak seminář splnil svůj úkol?
Domnívám se, že na jedničku. Dohodli
jsme se, že budeme v nastoupené
cestě pokračovat. Další ročník se
koná příští rok zase v Praze, protože
je to z logistických důvodů výhodné.
Zaměříme jej už zcela konkrétně.
Vybereme jedno nebo dvě témata,
například.na použití nových materiálů
na kosmických nosičích. Chceme
ale i nadále udržet intimní atmosféru,
v níž se snadněji a otevřeněji hovoří
z očí do očí.
KAREL SEDLÁČEK