Den 22. červenec letošního roku se
pravděpodobně zapíše nejméně zlatým
písmem do historie působení
člověka v kosmu nebo alespoň do vývoje
programu „On-Orbit-Verification“ OOV.
Po řadě odkladů se toho dne konečně podařilo
Německému centru pro letectví a kosmonautiku
DLR dostat na oběžnou dráhu minisatelit
TET 1 (Technologie Erprobungs Träger). Zásluhu
na tom měla ruská raketa Sojuz, startující
ještě s několika dalšími satelity z kosmodromu
Bajkonur.
Hlavní úlohou zmiňovaného satelitu je umožnit
testování nových materiálů a technologií,
ještě v kosmu nepoužívaných, za působení kosmických
podmínek. Při extrémních teplotách, ve
stavu beztíže či za silného kosmického záření.
Celkem je tak stanoveno na 11 konkrétních úkolů,
mezi nimi ověřování nových baterií a solárních
článků, nových mikropohonů pro komunikační
systémy, navigačních a kamerových
systémů a některých počítačových dílů a elektronických
prvků.
Testované infrakamery ale mohou zároveň už
i dnes snímat povrch země v rámci ekologických
pozorování, sledovat určité jevy v povětrnostních
podmínkách nebo třeba i případný výskyt lesních
požárů apod.
TET 1 má hmotnost 120 kg a nese 50 kg užitečného
nákladu. Označení jako minisatelit si
vysloužil svými rozměry 65 x 55 x 88 cm. Pohybovat
se bude po dobu jednoho roku na nízké
oběžné dráze ve výši 520 km nad zemí. Doba jednoho
oběhu je 90 min, z toho 60 min pod přímým
slunečním zářením. Po celou dobu životnosti
bude satelit předávat na pozemské stanice signály
o fungování testovaných dílů. Za tím účelem
je vybaven solárním generátorem s články gallium-
arsenid o výkonu 240 W. Po ukončení mise
klesne satelit do vrstev atmosféry, kde zanikne.
/jš/