SAFINA: unikátní plazmová technologie v provozu

Přední český i středoevropský zpracovatel materiálů s obsahem drahých kovů společnost SAFINA, zprovoznila ve Vestci u Prahy unikátní recyklační a rafinační technologii PlasmaEnvi®. Jen za letošní I. pololetí tam (v rámci recyklace odpadů ze sklářského, chemického a elektrotechnického průmyslu a petrochemie) vrátila zpět do výrobních cyklů na 60 t drahých kovů, zejména zlata a stříbra. VESTECKÝ UNIKÁT Plazmová tavírna SAFINY neohrožuje okolní životní prostředí. Opakované přísné testy potvrdily, že zdejší emise znečišťujících látek v odsávaném vzduchu i ve vodních roztocích jsou mnohonásobně podlimitní, a to jak vůči českým, tak evropským normám. Zdejší plazmový proces je proto klasifikován podle evropské směrnice 2002/96/ES jako technologie přepracování použitých katalyzátorů a nízkoryzostních materiálů v kategorii BAT (Best Available Technique). Podle generálního ředitele firmy Tomáše Plachého, podobné procesy jsou ve světě pouze dva. Jeden v USA a druhý v SAFINĚ: „Jsme první společností v Evropě, která uvedla tuto technicky i ekologicky progresivní technologii do praxe.“ Co se týká jejího investičního zabezpečení, náklady přesáhly 100 mil. Kč. Projekt byl zčásti spolufinancován z prostředků Evropského fondu pro regionální rozvoj a MPO ČR. ŠPIČKOVÁ TECHNOLOGIE Plazmová recyklace není zásadní novinka. V průmyslově vyspělých zemích Evropy i v zámoří se v různých průmyslových odvětvích, při spalování odpadů a tavení kovů s vysokým bodem tání aplikuje už od 90. let. Mnohá technologická řešení jsou patentově chráněna. Vestečtí ji technicky vylepšili, a to ve spolupráci s košickými, pražskými a pardubickými akademiky. Až do startu vestecké technologie PlasmaEnvi® byl elektroodpad separován a pokud byl následně zpracováván tavením nebo elektrolyticky, musel se vytřídit tak, aby neobsahoval chlorované látky organického původu. K tavení konvenčními způsoby se využívaly pece s větším obsahem vsázky a elektroodpad tvořila jen část přetavovaného materiálu. Jádrem nového vesteckého provozu je technologická hala plazmové tavírny o rozměrech cca 30 x 24 m a objekt velínu. V ní byla lokalizována zařízení sloužící k míchání vstupních surovin a plnění vlastního reaktoru, zařízení k odlévání kovových kokil a zpracování vzniklé strusky a drticí zařízení pro úpravu granulometrie materiálů. Dominuje ji importovaný plazmový reaktor a plazmový hořák, včetně řídicího systému plazmové části od firmy PEAT, Inc. (Huntsville, Alabama, USA). Vestecká plazmová technologie materiálově vyžívá opotřebené katalyzátory (chemické i autokat). Produktem plazmového tavení drahých kovů nejsou jen čisté kovy, ale i slitiny s různým obsahem příměsí dalších kovů přítomných ve zpracovávané vsázce. Zdejší tavicí agregát je sice kapacitně menší (150 kg/h vsázka a 30 kg/h struskotvorných přísad), zato maximálně ohleduplný vůči životnímu prostředí. Vlastní tavba v reaktoru probíhá v redukčním prostředí. To také umožňuje eliminovat vznik NOx, CH aj. Při teplotách 1400-1600 °C jsou dávkované materiály buď roztaveny nebo zplyněny. V SAFINĚ odpovědně přistoupili také k energetickému režimu linky. Za bezpečnou přepážkou byla dislokována nezbytná zařízení pro jímání, chlazení a čištění plynů vznikajících při plazmovém tavení, skladové zásobníky pro používané suroviny a vodu, zařízení pro separaci a manipulaci kalů získaných z výroby a také agregáty pro spalování vyčištěných plynů v čele s mikroturbínou Capstone. Vně budovy je k dispozici logistické vybavení, zásobníky na suroviny a pomocná média. Sem putují odpadní materiály s obsahem drahých kovů. Katalyzátory z petrochemického, potravinářského, chemického a farmaceutického průmyslu, odpady s obsahem Cu, Co, Mo, Cr, Ni, V, W (i jejich kombinace) a mnoho dalších kovů, včetně jejich oxidické formy. Ve Vestci lze exploatovat i tzv. stěry (materiály s obsahem drahých kovů). Co se týká aplikovaných chemických látek, nejvíce se využívá hydroxid sodný, tekutý dusík, CaO, SiO2, nafta a zemní plyn. AKCENT NA EKOLOGII Management firmy od prvopočátků věnoval zvýšenou pozornost ekologickému zabezpečení recyklačních procesů. Respektoval rozhodnutí MŽP č.j. 4056/740/05/MS pro technologii plazmové tavírny nízkoryzostních materiálů. Emise, které zde vznikají, jsou plně ošetřeny. Z příjmu a úpravy surovin i TZL jsou odsávány přes textilní filtry a odváděny do jednoho, permanentně kontrolovaného výduchu. Emise, jež vznikají při spalování plynu a vygenerované spaliny, směřují do 8metrového ocelového komína. Také tyto výstupy s rezervou vyhoví nejpřísnějším normám. Odpadní vody z technologie jsou zaokruhovány a využity přímo v procesu výroby. Raritu oproti mnoha jiným tuzemským podnikům představuje ve Vestci cílevědomé jímání dešťové vody. Vedle svodu do jímky o objemu 20 m3, která je napojena přepadem do nově zbudované dešťové kanalizace, je kanalizačně vyústěna do obvodového zasakovacího příkopu na pozemku v perimetru závodu. Co se týká hluku, studie neprokázala nárůst pozaďových hluků v referenčních bodech. CO S ODPADY? Tato otázka se dere u recyklačních technologií vždy do popředí. V SAFINĚ produkují různé typy odpadů, s nimiž nutno operovat podle platné legislativy. Vedle tradičních recyklovatelných sort (papír, sklo, dřevo, plasty) tady mají prim železné a neželezné kovy. Opomenout nelze ani odpady z procesů čištění plynů, zejména tuhý kal. Jeho množství experti odhadli na 55 t za rok. Na základě laboratorních analýz na obsah Se a Zn se předává buď k dalšímu vyžití, anebo je ekologicky likvidován. Část odpadů se ve Vestci pohotově vrací zpět jako surovina do plazmového agregátu (mj. odprašky z čištění odpadního vzduchu). Na všech výstupech probíhá autorizované měření emisí s frekvencí podle kategorie zdroje. Vestečtí si statut BAT udržují s mnohanásobnou rezervou. Management firmy mj. vybudoval ojedinělý vzorkovací soubor zařízení, jenž je s to vzorkovat i velké objemy sypkého materiálu. To se pozitivně projevuje zejména u recyklace drahých kovů: finální vzorek o hmotnosti několika gramů musí být shodný se vstupní surovinou v objemu až desítek tun. Požadavky podniků na objemy i strukturu odpadů pro recyklaci rostou. SAFINA chce proto v roce 2013 spustit II. zpracovatelskou linku, za obdobně přísných výrobních, ekonomických i ekologických ukazatelů. Její management se také ohlíží po světě: vedle aktivit dceřiné firmy v Číně se velmi zajímavě vyvíjí také analýzy ruského trhu s odpady. /bs/