Podivuhodné klimatické změny, kterými svět prochází v poslední době, nás vybízejí opravdu hluboce se zamýšlet o životním prostředí a nutnosti harmonie vzájemného soužití s přírodními principy. Týká se to mnoha oblastí už zdevastované planety Země včetně velebného Himálaje. I tam začíná pronikat negativní komerční vliv civilizace, i když právě tato oblast, která je domovem původních obyvatel, byla pro cizince ještě donedávna většinou uzavřeným a tajuplným světem. Trochu věcného pohledu do pro nás vzdálených oblastí přinesly teprve snímky satelitů, které sice ukázaly pozoruhodnou krásu místní přírody, ale rovněž upozornily na některé katastrofické jevy. Při náhlých nepředvídaných záplavách a sesuvech půdy, což může mít svůj původ v tání a posunech horských ledovců, tu mizí z mapy celé vesnice i vytvořená infrastruktura. Zdokumentovat tyto jevy s možností určitého budoucího varování je už řadu let snahou OSN i dalších nevládních organizací. Se souhlasem Nepálu tu například už tři desítky let působí Mezinárodní středisko pro integrovaný rozvoj horských oblastí (ICIMOD) s cílem studia místních podmínek a vývoje takového ekosystému, který by byl šetrný k vysokohorskému prostředí, ale současně přinesl zlepšení životní úrovně obyvatel. Svou pomocnou ruku k dokumentování horských podmínek podala v prvních měsících letošního roku i sekce MWP (Mountain Wave Project) organizace Scientifique et Technique du Vol à Voile, podporovaná Mezinárodní leteckou federací, která se od roku 2000 zabývá na různých místech Země studiem dynamických jevů v atmosféře. A zároveň i jejich vlivem na katastrofické situace s možností včasného varování. V rámci krátkodobé etapy projektu se na začátku letošního roku, v lednu a únoru, vypravili do Himálaje experti z Centra německého výzkumu letectví a kosmonautiky DLR s dvěma motorovými větroni Stemme S 10 a speciálně upravenou 3D kamerou. Po 14denním letu z Evropy přes Egypt, Arabský poloostrov, Pákistán a Indii (Stemme má dolet na plné nádrže max. 1720 km), si expedice založila základnu v Pokharském údolí na úpatí Annapurny. Ze snímků satelitů není zatím možné rozeznat některé podrobné jevy, ke kterým dochází na úbočí hor a okrajích ledovců, což je ale podstatné při předvídání případných katastrofických situací. Vyšší obrazové rozlišení měla proto přinést expedici MWP nová, v DLR speciálně pro drsné podmínky v Himálaji vyvinutá kamera MACS (Modular Aerial Camera Systems). Jejímu užití předcházely testy při podtlakových zkouškách a ověřování při teplotě až –40 °C. Kamera má tři stranově natočené hlavice, každá z nich zabírá úhel pozorování po 120°. Dobře tak mohou snímat i příkré svahy, horské stěny i detaily prasklin na ledovcích a jejich rozlišení je natolik dostatečné, že z těchto a dalších dat se dá vycházet i při stanovení ukazatelů pravděpodobnosti a hrubé předpovědi. Pracovní režim expedice začal nejprve vzletem do výšky Annapurny. Vrcholu pak dosáhl při dalším výstupu o několik dní později, kdy se expedice dostala po jižní straně až k vrcholku Everestu – 8848 m. Kamera byla za letu v kontejneru pod křídlem letounu a pořídila dostatečné množství obrazového materiálu. Ze snímků se pak po návratu expedice vytvoří na počítači barevný 3D model celého snímaného území. DLR k tomu používá program, připravený původně pro pozorování Země ze satelitů. Vytvořený 3D model se pak dá začlenit do geografického informačního souboru GIS, kde jsou data studována hned z vícero hledisek, geologického, hydrologického, metrologického i meteorologického. Náplň Himálajské expedice MWP však nekončila jen pořízením obrazové dokumentace. Její využití spadalo i do dalších oblastí, kde pomocí vhodných senzorů bylo možné uskutečnit modelování klimatických podmínek, včetně analýzy vzduchových proudů, horizontálních vírů a turbulencí a kromě těchto fyzikálních veličin navíc i monitorování fyziologických parametrů posádky za extrémních vysokohorských podmínek. /jš/
