S kvantovým počítačem to ještě chvíli potrvá

V Portugalsku zahájilo práci nové výzkumné středisko specializované na nanotechnologie. Nové poznatky o postupech a souvislostech ve světe molekul a atomů se budou využívat v medicíně či životním prostředí. Mezinárodní iberijská nanotechnologická laboratoř (Iberian Nanotechnology Laboratory – INL) nabízí dobré perspektivy výzkumu, tvrdí prof. Thomas Jovin z Institutu biofyzikální chemie Maxe Plancka v Göttingenu, který je členem poradního sboru INL. „Je ovšem problematické najít špičkové odborníky; nabídka musí být konkurenceschopná.“ V laboratořích ve městě Braga má působit 200 výzkumných pracovníků. V současnosti probíhá konkurz na obsazení volných míst. „Německo má v tomto ohledu hodně co nabídnout,“ míní prof. Jovin původem z Argentiny. Velký potenciál je především v Mnichově a v Berlíně. USA nejsou v oboru nanotechnologie ani o píď před Evropou. V rámcovém programu výzkumu a technického vývoje, který potrvá do roku 2013, uvolnila EU 3,5 mld. eur pro odvětví nanotechnologií. Vybavení laboratoří je značně nákladné, a to si podle Jovina nemůže každý dovolit. Pro nové výzkumné středisko byly vytvořeny dobré předpoklady, leccos však ještě chybí. „Když vezmeme v potaz všechny náklady společnosti, pak je to, co se vydává na výzkum, relativně málo.“ Jako první evropské mezinárodní zařízení pro nanotechnologie se má INL věnovat čtyřem stěžejním úkolům – nanomedicíně, monitoringu životního prostředí, kontrole potravin a nanoelektronice. Pro průlom jsou ve všech čtyřech okruzích dobré šance, tvrdí Jovin. „Nanoelektronika je nesporně zajímavá a mnohoslibná.“ V jakém stádiu je vývoj kvantového počítače? Ve veřejnosti polevil zájem o možnost zpracování informací nikoli pomocí elektrického napětí, ale uchopením vlastností uvnitř atomů či molekul jako „spinu“ u elektronů. Jovin tvrdí, že v poslední době vyšly práce popisující pokroky související s tímto tématem. „Zaznamenáváme novinky, ale musíme mít trpělivost,“ dodává. Zda se INL bude zabývat také kvantovým počítačem záleží na tom, jestli se nám podaří získat odpovídající odborné osobnosti. Práce související s řízením elektronických materiálových vlastností ukazují jak nutná je spolupráce chemiků a fyziků, vysvětluje Jovin. Centrum jako INL nabízí nejlepší předpoklady také biologům a lékařům. Jovin se zabývá především nanotechnologiemi v medicíně. Pracuje s nanočástečkami s cílem zjistit proteinové vazby, které jsou charakteristické pro neurodegenerativní onemocnění, jakým je např. Parkinsonova choroba. Další krok pak spočívá ve využití takových „kvantových bodů“, jež umožní řídit proteinové vazby žádoucím směrem. Problém dosud spočívá v tom, že nanočástečky jsou ještě jedovaté, vyrábějí se z kadmia či selenitu. Jovin a jeho kolegové hledají nyní jiné substance, které by byly snesitelnější. „Předpokladem je materiálový výzkum,“ vysvětluje vědec a dodává, „chemie, fyzika a biologie se u nanotechnologií těsně prolínají.“ Takto koncipovaná vzájemnost se projevila také v organizaci nového centra. „Žádný člověk nemůže obsáhnout všechny tyto okruhy, proto vznikla instituce jako INL. Odborníci musí navzájem komunikovat a spolupracovat. Pak je krůček od základního výzkumu k praktickému využití. /eb/