„Špičkový výzkum a vývoj nás neustále ženou dopředu. Bez nich bychom se v minulosti nedokázali přizpůsobit měnícím se podmínkám v oblasti energetiky a nebyli bychom schopni se připravit ani na budoucnost výroby elektrické energie,“ říká v rozhovoru pro Technický týdeník Daniel Procházka, provozní ředitel společnosti Doosan Škoda Power. Ve společnosti Doosan Škoda Power pracujete od roku 2002, tehdy však ještě nepůsobila ve strukturách jihokorejské Doosan Enerbility. Pojďme se tedy nejprve vrátit do historie. Jak vypadala situace ve firmě v době před akvizicí? Naše společnost měla a má historicky bohatou zkušenost nejenom s tuzemskými zakázkami, ale také s exportem do zahraničí. I před revolucí stavěla elektrárny v Argentině, Brazílii nebo v Indii. Po roce 1989, ještě před akvizicí, pak významně expandovala do západní Evropy, například do Skandinávie, Německa či Španělska, ale i mimo Evropu — do Mexika nebo na Střední východ. V období 2007—2010 se společnost podílela na modernizaci české energetiky, zejména na projektech pro ČEZ na novém bloku uhelné elektrárny v Ledvicích nebo paroplynovém cyklu v Počeradech. Prováděla se také instalace nových strojů pro stávající elektrárny v Tušimicích a Prunéřově i jinde. Zakázek jsme tedy měli poměrně dost. Těsně před akvizicí však šlo zejména o domácí projekty a po zmíněných velkých projektech se český trh na čas saturoval. Bylo tedy výhodou, že přesně v této době došlo ke spojení s Doosanem. To nám přineslo nové, úplně jiné možnosti.
Akvizice byla dokončena na začátku roku 2010, kdy se Škoda Power stala dceřinou společností Doosanu. Jaké konkrétní příležitosti tedy toto spojení přineslo? Co se týče nových příležitostí, trhů a zákazníků, to byl opravdu velký skok, prakticky vzato klíčová změna v historii společnosti Škoda Power. Důkazem může být i fakt, že první kontrakt jsme podepsali už v roce 2010 do Izraele, v němž byl generálním dodavatelem Doosan, a my jsme se stali jeho subdodavatelem turbín. Náš obchodní model byl a je takový, že nestavíme elektrárny na klíč. Dodáváme sice klíčovou komponentu, ta ale představuje nějakých 5—20 % z celkové ceny elektrárny.Naším typickým zákazníkem je buď přímo elektrárna, nebo EPC kontraktor, tedy generální dodavatel, pro něhož jsme subdodavatelem. V současné době máme těchto EPC kontraktorů nejvíce ze Španělska, Turecka a právě i z Jižní Koreje. Už před akvizicí jsme se snažili přes korejské dodavatele uspět na globálním trhu, ale podařilo se nám to jen ve zlomku případů. Akvizice nám pomohla v tom, že jsme se konečně dostali k významným korejským EPC dodavatelům, jako je Samsung, Hyundai, Lotte, SK Group, Daewoo a podobně. Tito velcí hráči nás totiž začali vnímat jako součást korejské společnosti a získali jsme jejich větší důvěru. Od akvizice jsme zaznamenali hodně úspěchů, ať už šlo o projekty s Hyundai v Kolumbii a Uruguayi, či třeba se společností SK Group v Chile a v Panamě. V poslední dekádě se tak zahraniční a domácí projekty překlopily do poměru 80 : 20. Co se aplikací týče, cca 20 % naší historické produkce bylo dodáno pro jaderné elektrárny. Dnes jsou to zejména paroplyny, elektrárny na biomasu či energetické využití odpadu. Největší taková příkladná instalace je v Dubaji, má kapacitu 210 MW a generátor pohání právě naše turbína.
Ze spojení ale jistě těží i Doosan. Čím Škoda Power dokázala obohatit tuto světově etablovanou společnost? Doosan nás kupoval nejen proto, že jsme měli své zákazníky a vlastní výrobu, ale zejména proto, že máme špičkový produkt založený na vlastní technologii a více než stoletém know- -how. Vždyť první turbínu na vlastním designu Škoda jsme zde vyrobili už v roce 1911. Doosan v době před akvizicí parní turbíny sice vyráběl, ale vesměs byla jeho produkce licenčně svázaná s cizí technologií. Koupí naší společnosti tedy samozřejmě získal i licence k našemu designu. V současnosti tedy v Jižní Koreji vyrábí své parní turbíny právě i podle Škoda designu, a to i ty s výkonem kolem 1 000 MW. Když to tedy shrnu, korporace Doosan nás nekoupila jako běžnou výrobní firmu ve střední Evropě, ale jako specializovanou, technologickou společnost, která může nabízet produkt s vysokou přidanou hodnotou. A protože si našeho potenciálu bylo korejské vedení v Soulu vědomo, zvolilo právě Plzeň za své globální výzkumné a vývojové (R&D) centrum v oblasti parních turbín.
Jakým oblastem se v tomto R&D centru věnujete nejvíce a jak vývoj konkrétních součástí či celých produktů vypadá? Naše R&D centrum zajišťuje veškeré činnosti, které se týkají technického rozvoje produktu a jeho partikulárních komponent tak, abychom byli za všech okolností konkurenceschopní. Zároveň pracujeme i na vývoji nových produktů, které mají potenciál uplatnit se na budoucím trhu moderní energetiky. Náš technický vývoj je činností, kterou v podstatě nelze přerušit, pokud chceme na trhu uspět. Neustále se proto věnujeme např. zvyšování účinnosti a spolehlivosti turbín, aplikaci nových materiálů, laserovému svařování a navařování, zvyšování životnosti lopatek, vývoji digitálních nástrojů a služeb, výzkumu a vývoji výměníků tepla či zlepšování celého tepelného cyklu parních turbín, experimentálnímu výzkumu, ale i vývoji úplně nových produktů, jako jsou např. turbíny na CO2.
Nakolik se dají ještě vylepšovat technologie, jejichž design je v principu hotový a jejichž další rozvoj už naráží na fyzikálními limity? Když se podíváme na produkt, který jsme vytvářeli třeba před sedmi lety, tak vypadá úplně jinak než produkt současný. Pokud bychom s technickým rozvojem tehdy přestali, dnes už neprodáme jediný stroj. Máte ale pravdu v tom, že náš technický vývoj je čím dál náročnější, protože jsme už historicky vzato určité úrovně dosáhli a prostor pro zlepšování se hledá obtížněji. Nicméně díky tomu, že se zkvalitňují nástroje, výpočetní metody i kvalifikace našich vývojářů, stále nacházíme prostor pro zlepšování i tak tradičního produktu, jako je parní turbína. Základem tohoto hledání jsou tepelné výpočty celého cyklu nebo turbín, od nichž pak postupujeme k detailnějším krokům, jako je proudový výpočet konkrétního lopatkování či strukturální výpočet. Díváme se např. na profily lopatek a zkoumáme, zda jsou navrženy optimálně. Pro zajímavost, dnes už používáme pro navrhování profilů lopatek i umělou inteligenci. Při práci navrhujeme a ověřujeme optimální a spolehlivé navržení celého stroje v celé jeho komplexnosti.
Na čem konkrétně pracujete nyní? Je toho docela hodně, ale vypíchl bych například vývoj moderního lopatkování, díky němuž bychom měli být schopni do turbíny dát za velmi podobnou cenu daleko více turbínových stupňů, což výrazně zlepší expanzi páry v turbíně a přispěje k dalšímu zvýšení účinnosti. Dále se věnujeme třeba komponentům, jako jsou poslední NT lopatky nebo škrticí mezistěny, kde jsme také našli potenciál zvýšení účinnosti. V současnosti se zabýváme rovněž materiálovým inženýrstvím a novými metodami, zejména třeba robotickému laserovému práškovému navařování ochranných vrstev z tvrdokovu na lopatky. V našem R&D se tedy zaměřujeme na řešení poměrně širokého spektra problémů. Ne všechny jsme ale pro jejich komplexnost schopni vyřešit jen vlastními silami. Úzce proto spolupracujeme s akademickou sférou, což zahrnuje zahraniční i české technické univerzity, z nichž už máme 28 trainees — a jejich počet budeme určitě navyšovat. Dále spolupracujeme s Akademií věd ČR i se soukromými vývojovými centry, kde pracují špičkoví vědci. Jsme zároveň aktivní v mnoha výzkumných projektech a úspěšně působíme v grantových programech TA ČR či MPO i v evropských grantových programech typu Horizon Europe. Spolupráce s dalšími subjekty pomáhá nejen nám, ale i jim. Dáváme našim akademickým partnerům zpětnou vazbu o tom, co se děje na trhu a v průmyslu. Tím pomáháme univerzitním pracovištím k tomu, aby mohla požadavkům průmyslu přizpůsobovat studijní programy.
Kromě ředitelství a závodů v Plzni máte také kanceláře v Praze, v Brně a v Ostravě. Za jakým účelem? A liší se ve svém zaměření? Stejně jako ostatní průmysloví hráči, i my se snažíme na trhu získat ty nejlepší kolegy. A ty samozřejmě nenajdeme jenom v Plzni. Jsou všude po republice. Velké množství lidí, které bychom potřebovali, generuje vedle Západočeské univerzity také ČVUT, VUT a VŠB- -TUO, proto jsme v Praze, Brně a v Ostravě otevřeli naše kanceláře. Jejich zaměření tedy nesleduje nějaký produkt či práci na určitém segmentu, ale bereme je jako regionální centra pro lidi, kteří u nás chtějí pracovat, ale nechtějí se stěhovat do Plzně. Pokud si chceme udržet špičkové zaměstnance, musíme jim nabídnou alternativu v jejich rodném městě. Zaškolíme je tady v Plzni, a pak už je necháme pracovat vzdáleně s tím, že se navštěvujeme v určitých cyklech, nebo když je potřeba. K tomu máme ještě kancelář v Novém Dillí, kde zároveň sídlí naše dceřiná společnost s necelou padesátkou zaměstnanců. Některé naše projekty, které, byť jsou třeba i do jiného regionu, než je Indie, vyžadují síly více lidí, než máme v Česku. V Indii proto máme oddělení strojních inženýrů a procesního inženýringu a také oddělení konstrukce. Zároveň tam máme obchodníky, kteří také pracují na projektech nejen v rámci Indie, ale i jiných regionů.
Jakým způsobem ovlivňuje vaši výrobu a vaše produkty Průmysl 4.0, v němž se snoubí automatizace, digitalizace a zároveň i ekologizace? Tohle téma má dvě roviny. Jedna je legislativní a zahrnuje soubor povinností, které musíme plnit. Druhou je snaha o zlepšování naší firmy, a to nejen z pohledu konkurenceschopnosti, ale též společenské odpovědnosti. Proto se například snažíme v rámci našich nastavených dlouhodobých cílů snižovat spotřebu elektrické energie a odpadů, což se nám skutečně daří. Plánujeme instalaci fotovoltaické elektrárny na našich halách, která pokryje část naší spotřeby. Vytvořili jsme také oddělení, které se věnuje kontinuálnímu zlepšování automatizace a digitalizace. Návrhy turbín a technologie pro výrobu jsou plně digitalizovány s využitím 3D modelů. Stejné principy platí i ve výrobě. Zároveň se neustále snažíme zlepšovat samotný produkt tak, aby odpovídal vysokým standardům, ale co nejméně zatěžoval životní prostředí. I proto naše R&D vyvíjí produkty pro zelenou energetiku. Zejména se zaměřujeme na komponenty pro skladování energie, jako jsou například vzduchové turbíny, nebo využití odpadního tepla v takzvaném ORC [organic rankine cycle je zařízení, které z nevyužitelného (odpadního) tepla ve formě horké vody, páry, termálního oleje nebo spalin, vyrobí elektrickou energii; pracuje na stejném principu jako parní turbíny, neboť mají podobný tepelný cyklus — pozn. red.].
Vaše portfolio turbín je poměrně široké, což znamená, že musíte mít dostupné také velké množství služeb spojených s jejich servisem. Co můžete v tomto ohledu zákazníkům nabídnout? Když to vezmu od základu, tak samozřejmě nabízíme klasický servis, což znamená, že provedeme inspekci, určíme, jaký zásah je třeba provést, dodáme náhradní díl a provedeme montáž. Vedle toho ale poskytujeme i dlouhodobé servisní kontrakty, během nichž zákazníkům po dobu 10 a více let garantujeme, že budeme provádět inspekce od malých s každoroční periodicitou přes větší v tříletém cyklu až po generální opravy, které se provádějí jednou za sedm až osm let. Zákazníkům tak dáváme lepší přehled o tom, jaké budou jejich OPEX náklady v průběhu životnosti zařízení. Další úroveň servisu tvoří takzvaný retrofit a modernizace. Představte si turbínu, která už pracuje v elektrárně desítky let, a i když o ni budete pečovat sebelépe, žádná oprava ji nedokáže přimět k tomu, aby měla výkon takový, jako když byla nová. Toho lze docílit jen servisem retrofit, kdy se do stávajícího tělesa turbíny instaluje zcela nová průtočná část. V ten moment se může výkon buď vrátit na původní čísla, nebo i zvýšit díky vyšší účinnosti. Tuto službu nabízíme nejen pro zákazníky, kteří využívají naše turbíny, ale i pro stroje od jiných dodavatelů.
V roce 2014 jste prováděli modernizaci turbín i v JE Temelín, je to tak? Ano, to je třeba vnímat v širším kontextu. Rozhodnutí, že se bude JE Temelín stavět, padlo na začátku 80. let a od té doby se na projektu postupně pracovalo. Tomu odpovídala i technologie, která byla nakonec na začátku nového tisíciletí uvedena do provozu, ale v jistém ohledu byla již zastaralá. Proto se provozovatel rozhodl, že využije třicetiletého technologického pokroku a zařízení zmodernizuje. A právě i díky tomu došlo k podstatnému navýšení výkonu oproti původnímu designu. Naší rolí v projektu byla, mimo jiné, dodávka nových průtočných částí obou turbín. Původní sice měly v té době za sebou pouze zhruba 10 let provozu, což zdaleka není hrana jejich životnosti, ale jejich účinnost byla nižší než ta, kterou nabízely nejnovější koncepce. Nově instalované průtočné části tak výrazně zvýšily výkon stroje.
Vzhledem k širokému know-how máte potenciál hrát důležitou roli i při výstavbě nových jaderných bloků v Dukovanech. Čím konkrétně by tedy mohla Doosan Škoda Power přispět? V tendru na výstavbu nových bloků JE Dukovany zůstali aktuálně už jen dva hráči. Francouzská EDF a jihokorejská KHNP, přičemž oba dodavatelé nabízejí srovnatelný výkon stroje, který je zároveň velmi podobný těm, které už ČEZ v rámci prvního a druhého bloku JE Temelín provozuje. My jsme do JE Temelín dodali turbíny, jež jsou od roku 2002 bezpečně provozovány a slouží jako skvělá reference. V současné době a s využitím poznatků z provozu i jiných elektráren máme k dispozici další generaci těchto turbín, které bychom rádi dodali do nových bloků JE Dukovany a také do plánované výstavby dalších bloků v Temelíně. Rád bych zdůraznil, že naše technologie je odzkoušená, jednoduše dopravitelná a, zejména, že jsme schopni zajistit okamžitý servis přímo z České republiky. Při vzpomínce na nedávná omezení v době pandemie, a vezmeme-li v úvahu 50 až 70 let budoucího provozu elektrárny, to rozhodně považuji za velice důležité kritérium. Vedle toho máme rovněž zkušenosti s dodávkami celé strojovny, která obsahuje nejen parní turbínu a generátor, ale také kondenzátor, nízkotlaké i vysokotlaké ohřívače, čerpadla, elektrickou část, systémy řízení a kontroly a podobně. Tyto komponenty sice sami nevyrábíme, ale máme prověřené dodavatele, s jejichž produkty dokážeme postavit celou strojovnu. To jsme dokázali už v mnoha domácích i zahraničních projektech, například v rámci elektrárny v Ledvicích, kde jsme při realizaci spolupracovali s velkým množstvím českých subdodavatelů, jejichž podíl představoval zhruba 80 % celkové výstavby, nebo v teritoriích s náročnými pravidly, jako je Dánsko nebo Velká Británie. Právě v tom je přidaná hodnota. Doosan Škoda Power totiž není klasickým výrobním závodem. Jsme technologická firma, která přichází s komplexním řešením, jež zahrnuje nejen dodávku parní turbíny, ale i ostatních technologií v rámci strojovny pro klasické i jaderné elektrárny. Pro ilustraci, zhruba polovina našich zaměstnanců má vysokoškolské vzdělání.
Když se podíváme na účastníky tendru, s čím jako Doosan Škoda Power už nyní počítáte v případě výhry KHNP a nakolik by mohlo teoreticky fungovat vaše zapojení do stavby v případě výhry EDF? V současné době téma samozřejmě diskutujeme nejen v rámci korporace Doosan, ale také se společností KHNP. Naše ambice ohledně rozsahu dodávky jsou velké, hovořil jsem o schopnosti dodat i celou strojovnu. Zároveň jsme si vědomi toho, že naše řešení musí být konkurenceschopné a nic nedostaneme zdarma. V případě výhry v tendru společností EDF by byla situace mnohem složitější, protože EDF má svého vlastního dodavatele parních turbín, který by je podle dosavadních vyjádření EDF do Česka dodával ze zahraničí.
Hovořil jste o národohospodářských konsekvencích projektu. Máte odborně zmapované, na které segmenty by mohlo mít vaše zapojení do stavby nových bloků v Dukovanech pozitivní dopad? Ve spolupráci Vysoké školy ekonomické v Praze a Aliance českého průmyslu vznikla studie o tom, jaký dopad by měl projekt na makroekonomické ukazatele v případě, že by se dodával buď jeden blok, či čtyři, a pokud by bylo zapojení českého průmyslu 30 %, nebo 65 %. Mimo jiné se zkoumalo, kolik by se českému státu vrátilo z každé prostavěné koruny. V případě stavby čtyř bloků a 65% zapojení českého průmyslu by došlo k navýšení HDP až o 936 mld. Kč a příjmů veřejných rozpočtů až 384 mld. Kč. A to hovoříme pouze o výstavbě samotné, příjmy z budoucí údržby za životnost elektrárny jsou také ve stovkách miliard Kč. Ale nejde jen o tato tvrdá makroekonomická čísla. Velký vliv by měl projekt i na zaměstnanost, zvyšování kvalifikovanosti a konkurenceschopnosti pracovních sil, podporu vzdělání a vědy a tak dále. Nemluvě o tom, že pokud bychom uspěli v tomto domácím projektu, získali bychom kompetenci i pro projekty v zahraničí. Mohli bychom být spolu s dalšími českými výrobci součástí výstaveb nových jaderných bloků a malých modulárních reaktorů v Evropě i mimo ni a spolupracovat se všemi významnými světovými dodavateli. A to by bylo pro naše hospodářství i reputaci Česka ve světě zásadní.
Malé modulární reaktory jsou v současné době velkým tématem… SMR jsou budoucí alternativou a doplňkem při výstavbě nových zdrojů. Budou proto určitě hrát nesmírně důležitou roli v národních energetických mixech. Doosan Škoda Power se momentálně účastní většiny projektů ve světě s nejvýznamnějšími dodavateli. Žádný z projektů ještě není uveden do komerčního provozu, ale jsou v přípravách, a tedy i v procesu výběru turbín. Domnívám se, že by Česká republika mohla hrát v této oblasti velmi důležitou roli. S uvedením prvního SMR v lokalitě Temelín se u nás počítá kolem roku 2032. V tomto ohledu cítíme silnou podporu vlády, která si podle vyjádření premiéra Petra Fialy přeje maximální zapojení českého průmyslu v rámci prvního SMR projektu v ČR s možností následného exportu našich technologií pro projekty v zahraničí.
Pojďme se ještě na závěr vrátit k výzkumu a spolupráci se školami. Propojení s technickými univerzitami či jejich fakultami je mi jasné, ale nabízí se otázka, zda participujete i na středoškolském vzdělávání. Máte prostor se věnovat i mladším studentům? Určitě máme a vzhledem k nedostatku technicky vzdělaných pracovníků na trhu se jim věnovat dokonce musíme. V loňském roce jsme proto otevřeli vlastní tréninkové centrum, kterému říkáme Centrum odborného výcviku. V rámci naší výroby jsme v hale vyčlenili prostor, který jsme ohraničili, instalovali do něj nové stroje. Zajistili jsme tak nejmodernější a bezpečné pracoviště pro naše studenty a vybudovali velkou učebnu s možností interaktivní výuky. Ve spolupráci s plzeňskými středními průmyslovými školami a učilišti zajišťujeme praktickou část výuky pro žáky a studenty předposledních a posledních ročníků. Nabízíme také praxe pro zámečníky, strojaře, mechaniky a studenty dalších oborů. V současné době u nás vykonává praktickou část výuky 14 studentů a máme výbornou odezvu nejen mezi nimi, ale také mezi našimi zaměstnanci, kteří se jim věnují. Do budoucna plánujeme, že bychom do projektu více zapojili i průmyslové školy mimo Plzeň, např. z Rokycan, Domažlic, Tachova či Stříbra. Současná kapacita našeho tréninkového centra je 24 studentů a lze ji i navýšit. Vybíráme si ty nejlepší, a protože očekáváme, že část z nich se pak bude hlásit na vysokou školu, podílíme se tak vlastně i na rozvoji technického vzdělání v rámci regionu. /Kristina Kadlas Blümelová/
