Největšího evropského veletrhu zaměřeného na digitalizaci ve zdravotnictví DMEA (Digital Medical Expertise & Applications) v Berlíně se zúčastnilo 570 vystavovatelů, 10 tisíc návštěvníků a 350 přednášejících na odborných seminářích. Akce navázala na veletrh conhIT, který měl 15letou tradici. Změna názvu však naznačuje proměnu veletrhu v komplexní platformu pro digitální zdraví, v podporu digitálního propojení napříč sektory. Vyzkoušená a osvědčená kombinace veletrhu, akademie a kongresu společně s interaktivními workshopy a přednáškami zůstala, ale individuální plochy byly rozšířeny o inovativní nápady a nová tematická zaměření. Prim hrála umělá inteligence. DMEA má ambici stát se nejen přehlídkou novinek jednotlivých firem, ale základnou pro systémová řešení. Zatím se převážně debatovalo o možných rizicích, nyní uzrál čas na představování pozitivních možností. Vysokoškolští pracovníci a firemní manažeři hledali společně odpovědi na zásadní otázky těchto dní, jež jsou aktuální i pro nás: Co přinese zavedení elektronických receptů a elektronické dokumentace pacientům a lékařům? Jaké šance představuje elektronizace pro pacienty a pro lékaře? „V Německu lékaři ročně vytisknou 700 milionů receptů!“ konstatoval dr. Gottfried Ludewig, vedoucí oddělení digitalizace a inovací Spolkového ministerstva zdravotnictví. Prolomit nec huť i bariéry Někteří čeští specialisté zaměření na digitalizaci zdravotnictví, s nimiž jsme v Berlíně hovořili, jsou toho názoru, že veletrh nepředstavil překvapivé novinky, ale je důležitým impulsem a vytváří také tolik potřebný tlak na zkostnatělé myšlenkové stereotypy, bojácné postoje a byrokratické bariéry. V digitalizaci zdravotnictví vykazují největší úspěchy jak Estonsko, tak další severské evropské země. Velice dobře si vedou i například ve Španělsku, zvláště v Katalánsku. Bohužel Německo a Rakousko, o České republice ani nemluvě, jsou jakoby sevřeny byrokratickými tradicemi starého Rakouska-Uherska. Inovativní nadšení známé z jiných oborů nachází nestranný pozorovatel ve zdravotnictví jen zřídka. Této situace si je dobře vědom německý spolkový ministr zdravotnictví Jens Spahn a ve svém projevu při zahájení veletrhu apeloval na odpovědné činitele z ministerstev i nemocnic a pojišťoven, ale také ve školství a v průmyslových firmách, aby společně podpořili rychlejší postup digitalizace, která jediná může pomoci dalšímu rozvoji zdravotní péče. Jedná se vlastně o tři základní aspekty, jež se zrcadlily v tematickém spektru veletrhu. Jednak se jedná o digitalizaci řízení zdravotnictví jako celku, o tok peněz mezi státem, pojišťovnami, lékaři, dodavatelskými firmami a pacienty, a jednak o digitalizaci řízení zdravotnických zařízení, a to velkých i malých. A v neposlední řadě o digitalizaci diagnostických a léčebných procesů. Diskutovalo se proto například o výsledcích iniciativy Medicínská informatika a v jejím rámci o zavádění telematické infrastruktury. Sem patří i propojení ambulantní mobilní péče se stacionárním sektorem. O aktuální situaci hovořil například Uwe Eibich, člen představenstva společnosti CompuGroup Medical SE. Uvedl, že do konce loňského roku uskutečnili nebo získali objednávky na 40 tisíc telematických instalací. Především se jedná o velké nemocnice. Tento trend potvrdil také Mark Düsener, vedoucí sekce Telekom Healthcare Solutions, a pochvaloval si zájem o cloud computing, který projevují velké nemocnice. Bohužel, u mnoha starších lékařů stále přetrvává nechuť k novým technickým postupům, pohodlnost a nezájem seznamovat se s novými možnostmi. Jak pak má mít pacient důvěru k erudici lékaře, který není schopen ani vystavit elektronický recept, protože nezvládl několik základní úkonů při obsluze počítače? Jak může takový lékař znát nové medicínské trendy, objevy, léky a postupy léčení? Jak mne může takový člověk léčit? ptá se právem pacient. Důrazně prohlásil, že takto to dál nejde, a poukázal na digitalizační zákon. Komunikace s otazn íky Zatímco se v Německu stále diskutuje o harmonizaci právních předpisů, spolková vláda projevuje velkou odvahu v jiném tématu: je to výzkum, vývoj a aplikace umělé inteligence. Softwarový vývojář André Sander v této souvislosti říká: „Umělá inteligence se v budoucnu stane nedílnou součástí lékařské péče, ale všechno nelze vyřešit pomocí neuronových sítí a algoritmů hlubokého učení. Myslím si, že se umělá inteligence zatím soustřeďuje především na rozpoznávání podle zadaného vzoru. Ale také je třeba znát limity. Problémem například zůstává rozmanitost jazyka. Pro moderní algoritmy, jako je tomu v případě složenin podstatných jmen, což je typické pro němčinu, ale také pro jazykové zvláštnosti a rozdílnou terminologii různých zdravotnických institucí. Používání zkratek, pravopis a gramatika mohou být náročné, dokonce i pro rodilé mluvčí. Ti, kdo chtějí vyvíjet analytické nástroje, by měli tyto limity znát.“ Komunikace a její možnosti patří tedy mezi současné aktuální výzvy. Technici se snaží rozpoznat lidskou řeč a všechny její nuance tak, aby lékař mohl komunikovat i s těžce postiženým pacientem, kterému není dobře rozumět, který může mluvit jen s obtížemi. Obtížná bývá domluva lékaře s malými dětmi a s cizinci. V těchto případech nastupují softwary na rozeznávání řeči, na její převod do psané podoby a v neposlední řadě na její analýzu. Mnohdy totiž způsob popisu pacientových obtíží poukazuje i na jejich příčinu. Na veletrhu bylo několik firem, které se vývojem těchto softwarových nástrojů zabývají. Na svém stánku se firma 4voice chlubila 16 lety zkušeností a nabízela integrované řešení na vytváření zdravotnické dokumentace pomocí mobilních aplikací. Samozřejmě se dají použít i diktafony a osobní počítače. V dnešní době si pacienti na hospitalizaci v nemocnici přinášejí vlastní elektronické přístroje jako laptopy, tablety a samozřejmě mobily. Na tuto digitalizaci pobytu v nemocnici reaguje projekt společnosti Bewatec, která nabízí mobilní aplikaci ConnectedCare, jež propojuje všechny služby. Díky tomuto softwaru má tak pacient možnost sledovat svůj pobyt od příjmu až po všechna vyšetření, nabídku jídelníčku či přivolání zdravotního personálu. Síťové propojen í Vytváření spolehlivých sítí uvnitř jednotlivých medicínských komplexů i mezi nimi je náročným technickým oříškem, ale i velkým problémem z hlediska spolehlivosti a zabezpečení dat. Ovšem pro dodavatele to představuje obrovský obchod. Není divu, že inovace pro lékařské ordinace a celé nemocnice nabízela celá plejáda firem. Mezi těmi, které dodávají komplexní computing řešení od jednotlivých počítačů po smart brýle patřil stánek společnosti Dynobook. Pod tímto jménem vystupují v USA a v Evropě některé divize, jež původně patřily společnosti Toshiba. Počítače Toshiba Client Solution získal Sharp a divize snímačů skončila u Sony. Název Dynabook se poprvé objevil už v roce 1972 pro návrh dětského počítače a Toshiba jej používala u některých svých produktů, což se týká zejména Japonska. Dynabook byl první přenosný osobní počítač vytvořený Alanem Kayem v 70. letech v laboratořích firmy Xerox v Palo Alto v USA. Již v té době hovořil Kay o plochých displejích či o bezdrátových sítích. Koncept Dynabooku vedl k vytvoření objektově orientovaného programovacího jazyka a operačního systému Smalltalk a také k prvnímu PDA Apple Newton. Siemens prezentoval premiéru Také společnost Siemens Healthineers nabízí širokou paletu digitalizačních projektů. „Poprvé zde prezentujeme digitálního softwarového asistenta pro radiologii, který nejen zobrazuje příslušné tělesné orgány, ale i poznává jejich eventuální změny, jež mohou být relevantní z hlediska různých onemocnění,“ informovala mne v expozici společnosti Siemens Healthineers tisková mluvčí Marion Bludszuweitová. Systém nazvaný AI-Rad Companion Chest CT je vlastně softwarem na bázi umělé inteligence pro počítačovou tomografii. Základní algoritmy vyvinuli vědečtí pracovníci společnosti ve spolupráci s několika klinickými pracovišti. Například na CT snímku hrudníku rozeznává systém jednotlivé struktury, některé může eliminovat a jisté změny či odchylky poznat a změřit. Tak se dá vyšetřovat srdce nebo plíce či aorta. Výsledky jsou automaticky sumarizovány do výsledné zprávy. Laicky řečeno, při vyšetřování jednoho orgánu upozorní program díky umělé inteligenci lékaře na další možné příčiny potíží pacienta, čili při snímkování plic třeba doporučí ještě vyšetření mozku a podobně. AI-Rad Companion Chest CT je první použití na nové platformě. Řešení pomáhá radiologům urychlit interpretaci CT snímků, a tím přispívá k včasnější diagnóze a tedy i terapii. Je to výsledek asi dvacetiletého firemního výzkumu a vývoje na poli umělé inteligence. Siemens Healthineers vykazuje více než 500 patentů v oblasti strojového učení, 100 zásadních patentů v tématu Deep Learning a 40 aplikací na bázi umělé inteligence. Díky tomu zaujímá ve světovém měřítku vedoucí postavení při uplatňování umělé inteligence v elektronickém zobrazování a diagnostice. V databázi společnosti se v současné době uchovává už 300 milionů klinických snímků a zpráv. Další poznatky přicházejí pravidelně z 4 400 klinických pracovišť, s nimiž společnost kooperuje. Na superpočítači umístěném v americkém státě New Jersey provádějí výzkumníci společnosti denně asi 400 experimentů s umělou inteligencí. Český start -up Space Systems Czec h V porovnání s jinými oblastmi se ve zdravotnictví neobjevuje příliš mnoho start-upů. Přesto se jich v Berlíně několik představilo. Byl mezi nimi i český Space- Systems Czech. „Existujeme čtyři roky a vyvíjíme software podle požadavků zákazníků,“ řekl nám ředitel Daniel Stefl. „Naším největším zákazníkem je Airbus a ESA – Evropská vesmírná agentura. Máme 12 pracovníků v Praze a 100 ve Finsku.“ Firma nabízí také softwarovou aplikaci pro zdravotnictví. „Vyhráli jsme zakázku pro Nemocnici Prachatice na rezervační a plánovací nástroj pro rehabilitační péči a vlastně pro celý provoz nemocnice,“ řekla nám Radka Kittová, jež měla vývoj softwaru na starosti. „Pacient si vybere ambulanci, vidí kancelář s volnými termíny a může si rezervovat den a hodinu návštěvy. Informaci potom sestra z příslušného oddělení potvrdí pacientovi na mail. Pacient také vidí historii svých návštěv v nemocnici. U rehabilitací je toto plánování složitější, protože se většinou jedná o mix různých masáží, koupelí nebo cvičení. Každý úkon má svůj kód a podle něho náš algoritmus sám automaticky rozplánuje jednotlivá rehabilitační cvičení, potřebné vany a technické pomůcky, fyzioterapeuty a podobně. Jinými slovy sestaví celý harmonogram rehabilitace.“ A jak jsou v nemocnici spokojeni? „Systém pracuje v Prachaticích několik měsíců a všichni jsou velice spokojeni. Předností je především automatizace objednávání. Navíc se nám podařilo vytvořit konektory do archivních systémů, takže lékař může pracovat i se staršími dokumenty,“ říká ředitel Daniel Stefl. Firma SpaceSystems Czech představila v Berlíně nový plánovací software Galaxy MD, jenž má tři varianty – pro velké nemocnice, pro menší zdravotnická zařízení a pro individuální lékařské praxe. K některým technickým novinkám z veletrhu se vrátíme v Technickém týdeníku č. 13, jehož tématem budou moderní technika a technologie ve zdravotnictví. Karel Sedláček, Berlín
