Nový pokročilý reaktor by jako palivo využíval transurany, umělé těžké prvky vznikající při jaderném štěpení. Ty jsou hlavním problémem radioaktivních odpadů. Pokud by se recyklovaly, mohla by se doba nutné izolace části radioaktivních odpadů zkrátit na několik set let. Tým odborníků ze tří amerických univerzit (Michiganská univerzita, Kalifornská univerzita v Berkeley a MIT) prověřuje pomocí počítačových simulací bezpečnost provozu pokročilého varného reaktoru (typ RBWR) japonské firmy Hitachi. Reaktor zatím existuje pouze na papíře, ale pokud všechny bezpečnostní analýzy dopadnou dobře, chce Hitachi v horizontu 10–15 let začít s výstavbou demonstračního zařízení. To by jako palivo využívalo transurany, umělé izotopy plutonia, americia, curia a neptunia s velmi dlouhým poločasem rozpadu, které vznikají v reaktoru. Společně s jinými štěpnými produkty tvoří jen cca 3 % celkového objemu vyhořelého jaderného paliva. Zůstávají ovšem vysoce radioaktivní po desítky tisíc let. Právě kvůli nim je nutné použité jaderné palivo deponovat do úložiště v hloubce kolem půl kilometru pod zemí, kde zůstane bezpečně izolováno od biosféry až 100 000 let. Odebrání transuranů pro jejich další využití by pomohlo snížit finance na ukládání vyhořelého paliva. Pokud budou badatelé úspěšní, snížil by se objem odpadů, které je nutné bezpečně deponovat na dlouhou dobu. A také: podstatná část vyhořelého paliva by se mohla izolovat jen po dobu několika staletí, což je technicky i ekonomicky mnohem jednodušší. Reaktor RBWR by využíval jako palivo transurany společně s tradičním uranovým palivem. Konstrukce pokročilého rychlého reaktoru by vycházela z běžného varného reaktoru (BWR), využívaného asi v pětině jaderných elektráren na světě. Hlavním rozdílem je konstrukce palivových souborů a řídicích tyčí. Palivové soubory jsou u RWBR mnohem kratší než u BWR. Řídicí tyče mají tvar písmene Y. Palivo je napěchováno mnohem těsněji, aby se snížil zpomalovací účinek vody. Tím pádem vzniká mnohem více štěpného plutonia. Štěpné reakce uranu jsou poměrně stabilní a snadno předvídatelné. Štěpné reakce transuranové řady jsou nepravidelné a je velmi obtížné je přesně vypočítat. Výsledky simulací amerických vědců porovná Hitachi s vlastními studiemi. Pokud nebudou odchylky příliš významné, pokročí do další fáze výzkumu. /hv/
