Největší přínos pro růst českého exportu velkých strojírenských firem by mělo zavedení finančních stimulů a ekonomické podpory. Střední a malé firmy by nejvíce ocenily zjednodušení legislativy a byrokracie ze strany státu. Rozvoji exportu by také pomohly daňové úlevy pro exportéry. Shodují se na tom jak velké, tak i střední a malé strojírenské exportní společnosti. Podíl strojírenských firem, u nichž se na tržbách negativně projeví dopad sankcí uvalených na Rusko, oproti minulému roku klesl. Vyplývá to ze Studie českého strojírenství H1/2016, kterou zpracovala analytická společnost CEEC Research. „Výsledky námi realizovaného výzkumu s řediteli více než 100 strojírenských společností ukazují, že pro rozvoj a zvýšení objemu českého exportu by se měl stát zaměřit především na ekonomickou podporu exportérů a zavedení finančních stimulů,“ prezentoval výsledky Studie českého strojírenství H1/2016 Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. Shoduje se na tom největší podíl strojírenských společností (91 %) a rovněž i hodnocení přínosu takových opatření získalo nejvyšší bodové hodnocení (7,0 bodu z 10 maximálně možných). „Za druhé by podle firem pomohlo růstu exportu zjednodušení legislativy a byrokracie ze strany státu (90 % společností; 6,9 bodu). Do třetice by firmy ocenily zavedení daňových úlev pro exportéry (87 % společností, 6,8 bodu),“ doplnil Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research. Jedním z hlavních úkol ů st átu je podpora česk ých firem S tím souhlasí i předseda vlády Bohuslav Sobotka: „Jedním z hlavních úkolů státu musí být podpora českých firem v boji o zakázky na dnešních globalizovaných zahraničních trzích. Aktivní podpora exportu a kroky, které pomáhají vytvářet podmínky pro český vývoz a jeho další růst, patří mezi hlavní priority naší vlády v rámci jejího úsilí podporovat hospodářský růst a zaměstnanost. Také v letošním roce bude nadále posilována ekonomická diplomacie a státní podpora financování exportu. Poté, co byl do Státu Izrael vyslán první diplomat pro podporu spolupráce ve vědě a výzkumu, zahajují postupně svou činnost také zemědělští diplomaté, a to na ambasádách v několika zemích, které představují v tomto sektoru pro české vývozce významný proexportní potenciál.“ Vláda podle premiéra rovněž zajistí dostatečné prostředky pro zkvalitnění a rozšíření servisu pro české exportéry a jejich činnost. Nedílnou součástí podpory českých firem při hledání nových obchodních příležitostí v zahraničí je ekonomická diplomacie v rámci zahraničních cest ústavních činitelů včetně členů vlády. „Jsem rád, že i mne v zahraničí doprovázeli podnikatelé, kterým se stále úspěšněji daří prosazovat na zahraničních trzích. Jako příklad mohu uvést prohlubující se ekonomickou spolupráci s Čínou, Srbskem nebo s tak náročným trhem, jako je Izrael,“ uvedl Bohuslav Sobotka. Podporu a zájem státu o exportéry potvrdil předseda Czech Gulf Business Council Robert Pergl: „Pozitivním vývojem je zájem představitelů českého státu o rozvoj nových exportních trhů. Zejména aktivity pana prezidenta a ministra průmyslu a ministra zahraničí v těchto nových oblastech přinášejí nové příležitosti, které částečně kompenzují pokles exportu do Ruska.“ Priority závisejí na velikosti firem Z pohledu velikosti strojírenských firem jsou v hodnocení jednotlivých opatření vidět určité rozdíly, velké společnosti by nejvíce uvítaly zavedení ekonomické podpory a finančních stimulů pro exportéry (97 %; 8,0 bodu). Středním a malým exportním strojírenským firmám by naopak pomohlo zjednodušení legislativy a omezení byrokracie ze strany státu. „Vláda na návrh Ministerstva financí na konci minulého roku rozhodla o navýšení základního kapitálu Exportní garanční a pojišťovací společnosti o 2,775 mld. Kč. Navýšení zajistilo další bezproblémové fungování této klíčové instituce na podporu českého vývozu. Celkově jsou do systému podpory exportu vkládány ze státního rozpočtu mnohem větší prostředky, než kdykoliv v minulosti. V podpoře exportu rozhodně budeme pokračovat i nadále,“ informoval ministr financí ČR Andrej Babiš. „Export patří bezesporu k tahounům české ekonomiky a je zárukou stabilního růstu HDP, na rozdíl od růstu generovaného pouze čerpáním evropských fondů. Český vývoz je proto nutné podporovat, a to zejména vývoz produktů s vyšší přidanou hodnotou, nikoli pouze vývoz laciné práce ve mzdě. Klíčový je v tomto směru kvalitní vzdělávací systém,“ řekl Milan Cerman, předseda představenstva společnosti Akcenta CZ. Podle výsledků Studie strojírenských společností se v roce 2016 dopad sankcí uvalených Evropskou unií na Rusko negativně projeví na tržbách necelé třetiny českých strojírenských společností (28 %). Došlo tak k poklesu oproti stejnému období z minulého roku, kdy podíl těchto firem dosahoval až 56 %. Důvodem je jednak přeorientování firem na jiné trhy a vykompenzování poklesu exportu do Ruska exportem do jiných destinací. Vliv má také započítání tohoto poklesu již v minulém roce, a tudíž snížení základny pro meziroční srovnání. Podpora exportu nejen strojírenských firem je přitom důležitá pro celou ekonomiku. „Růst exportu pomůže i na domácím trhu. Firmy budou potřebovat více prostoru nejen pro výrobu, ale i pro administrativu a obchod, což pomůže developmentu a dalšímu rozvoji trhu služeb. Trh se nyní vyvíjí dobrým směrem, ostatně například Crestyl vstoupil do nového roku s největším počtem rozestavěných projektů v historii. Tento trend ekonomiky je nutné podpořit. Třeba i díky tomu budou firmy budovat zázemí i v zahraničí a nám i dalším českým firmám to umožní expanzi do jiných zemí,“ komentoval situaci Radim Sayed, obchodní ředitel českého developera Crestyl. Hled ání nov ých teritorií V letošním roce výrazněji dolehnou zavedené sankce na velké strojírenské podniky exportující do Ruska, mezi nimiž očekává negativní dopad na tržby v roce 2016 téměř polovina společností (45 %). U středních a malých firem očekává negativní dopad na své tržby přibližně jedna z pěti firem (21 %). „Ačkoliv reálné exportní příležitosti byly v předchozím období výrazně ovlivněny sankcemi vůči tradičnímu obchodnímu partnerovi, Rusku, mnozí exportéři nachází jako náhradu obchodní příležitosti v nových teritoriích. Perspektivním trhem pro české exportéry v roce 2016 bude Írán a vybrané země středoasijského regionu. Zcela jistě mají pro jednotlivé exportéry pozitivní dopad také intervence ČNB. Předpokládáme, že dodavatelé technologií pro uhelné elektrárny se v průběhu letošního roku budou připravovat na změnu kritérií financování u takových projektů plánovanou od příštího roku,“ řekl Michal Svrček, Business Development Manager pro oblast inspekčních služeb TÜV SÜD Czech. Pokud bude uvalení sankcí na Rusko pokračovat i v roce 2017, negativní vliv na vývoj tržeb by to mělo mít už jen na pětinu českých strojírenských společností (21 %). Z pohledu velikosti firem bude dopad větší zejména v segmentu velkých strojírenských společností (33 %). V segmentu středních a malých firem předpokládá negativní dopad na své tržby 17 % firem. „Pro splnění všech cílů je nutné zajistit kvalitní personál, který je ochotný se učit. A jelikož Česká republika má druhou nejmenší nezaměstnanost z EU, musí si firmy vypomoci buď výchovou z vlastních zdrojů, nebo spoluprací s kvalitní agenturou práce, která zajistí požadované profese v potřebném množství a s odpovídající kvalifikací,“ komentovala Helena Koutová, jednatelka personální agentury Amboseli. „Každá zpětná vazba ze strany našich exportérů je pro nás důležitá. Jasné informace nám v tomto smyslu poskytla i Světová banka, která ve své výroční zprávě Doing Business 2016 mezi klíčovými indikátory podnikatelského prostředí v ČR velmi výrazně ocenila právě oblast podpory zahraničního obchodu, kde jsme se oproti loňsku posunuli z 58. na 1. příčku. Nicméně ne ve všech ukazatelích si vedeme dobře, a proto jsem jménem Ministerstva průmyslu a obchodu vyzval garanty dalších indikátorů k zahájení kroků, které povedou ke zlepšení podnikatelského prostředí a zvýšení konkurenceschopnosti našich firem,“ uzavřel ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
