Nová jaderná elektrárna vyroste
v Kaliningradské oblasti, ruské
enklávě sousedící s Polskem
a Litvou. Areál o rozloze kolem
200 hektarů se nachází 120 kilometrů
východně od oblastního centra
(Královec, Königsberg), oznámil
při dubnové návštěvě oblasti šéf
ruského atomového koncernu
Rosatom Sergej Kirijenko.
Odmítl sdělit, kde přesně se
s elektrárnou počítá, neboť se chce
vyhnout spekulacím s pozemky.
V úvahu tedy přicházejí Krasnoznamenský,
Něstěrovský nebo
Němenský okres ležící podél hranice
s Litvou, připomínají internetové
servery Novyj Region a IA Regnum.
Energetickou bilanci oblasti s nedostatečnými
zdroji má posílit elektrárenský
blok s tlakovodním reaktorem
VVER-1000 tříapůlté generace.
Předpokládá se přitom, že zbude
i na vývoz.
Rusko už tento projekt posoudilo
s Evropskou unií, neboť „Kaliningradská
oblast se nachází v centru
Evropy a výstavba jaderné elektrárny
musí odpovídat takovým
podmínkám, jako by se budovala
v členské zemi sedmadvacítky.
Uplatníme nejpřísnější normy,“
zdůraznil Kirijenko. Mimořádnou
vstřícnost Moskvy dokládá i to, že
poprvé v dějinách ruské energetiky
budou moci akcie elektrárny získat
evropští investoři, pro něž se počítá
s až 49 procenty. Největší evropské
firmy dodají nejméně 40 procent
materiálu a zařízení.
Náklady na vybudování bloku se
odhadují na dvě miliardy eur, po
započtení investic na nezbytnou
infrastrukturu stoupnou minimálně
na dvojnásobek. Vlastní výstavba
potrvá pět let, na infrastrukturu je
třeba počítat se dvěma roky, takže
do provozu se má nový zdroj uvádět
v roce 2015.
Právě v té době plánují spouštění
nového jaderného bloku také v litevské
Ignalině, kde se napřesrok odstaví
i druhý kanálový reaktor černobylského
typu, jak to Vilniusu uložily
dohody o vstupu Litvy do EU. Na
ignalinském projektu, který má stát
až čtyři miliardy eur, se hodlají podílet
i zbývající pobaltské postsovětské
republiky Estonsko a Lotyšsko a dále
Polsko. Zatím se však spíše jen diskutuje
o tom, kdo kolik zaplatí a jaké
množství proudu získá z nových
bloků. Klíčovou roli sehraje postoj
Varšavy, která má eminentní zájem
o tisíc megawattů; pokud by měla
z nové Ignaliny získávat méně, hrozí
zablokováním výstavby přenosové
trasy, kterou by se Litva konečně
napojila na evropskou síť.(kp)
