Nezávislý zpravodajský portál istories.media tvrdí, že sankce na export ruské ropy začínají přinášet ovoce a dopadat na ruskou ekonomiku. Podle jeho zjištění Rusko v prvním čtvrtletí letošního roku přišlo na tržbách z ropy o 15,6 miliard dolarů (341 miliard korun). Zatím se přitom nenaplnily obavy, že by ceny ropy kvůli unijním sankcím na světových trzích mohly vystřelit vzhůru. Analytici ovšem očekávají, že nejspíše růst budou. Počátkem prosince loňského roku začal platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie a zemí G7. Z něho mají výjimku dodávky ropovodem Družba, jehož jižní větev vede do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa. Paralelně s tím evropský blok zavedl u ruské ropy také cenový strop. Od 5. února navíc vstoupilo v platnost unijní embargo na dovoz ropných produktů. Jedním z výsledků těchto opatření je pokles celkového ruského exportu ropy. Vyplývá to z analýzy mezinárodní expertní skupiny istories.media, kterou vede šéf ukrajinské prezidentské kanceláře Andrij Jermak společně s bývalým americkým velvyslancem v Rusku působícím na Stanfordově univerzitě Michaelem McFaulem. V prvním čtvrtletí letošního roku Rusko vyvezlo v průměru 4,3 milionu barelů ropy denně, zatímco ještě loni to bylo 4,9 milionu barelů. V důsledku toho klesly Rusku v prvním čtvrtletí ve srovnání s prvním kvartálem loňského roku tržby z prodeje ropy a ropných produktů o 15,6 mi liardy dolarů. Za touto ztrátou je jednak pokles vývozu ropy z Ruska (ztráta 6,1 miliardy dolarů), jednak skutečnost, že ruská ropa Urals se prodávala levněji než severomořská ropa Brent (ztráta 5,2 miliardy dolarů), ale i pokles ceny ropy Brent (zbylých 4,3 miliardy dolarů). Kvůli přímému dopadu sankcí tak Rusko podle analytiků přišlo o více než 11 miliard dolarů. Světový trh s ropou přitom zůstal stabilní, upozorňuje investigativní web. Vystřelení cen ropy „až do vesmíru“, jak mnozí analytici předpovídali, se neodehrálo. Cena severomořské ropy Brent byla v prvním čtvrtletí letošního roku o 18 % nižší než v loňském roce a v průměru činila 81 dolarů za barel. Ceny ruské ropy klesly ještě níže, a v lednu a únoru se dokonce dostaly pod cenový strop 60 dolarů za barel uplatňovaný Evropskou unií. Rusku se však podařilo částečně zmírnit dopady sankcí přeorientováním svého trhu na východ. Zatímco na EU v prvním čtvrtletí připadalo 19 % celkového exportu ruské ropy, přes 33 % putovalo na nový trh — do Indie. Největší podíl, a to 42 %, pak připadl na Čínu. Aby byly sankce ještě efektivnější, doporučují odborníci z výše zmíněné mezinárodní expertní skupiny přísnější kontroly dodržování cenového stropu stanového EU a skupinou G7. Společnosti sice nesmějí přepravovat do zemí uplatňujících strop ropu, kterou by Moskva prodávala nad stanovenou cenou, prokázat to ovšem musí jen na výzvu příslušných orgánů. Neexistuje ani garance, že poskytovatelé služeb spojených s přepravou ropy dostávají od svých klientů pravdivou dokumentaci. Ozývají se také hlasy žádající země skupiny G7 a Evropskou unii, aby provedly audit společností převážejících ropu po moři a firem zaregistrovaných v Hongkongu a Spojených arabských emirátech, přes něž podle nich putuje mnoho dodávek porušujících cenový strop.
Ropa bude patrně dražší
I přes výrazný propad ceny ropy během prvních měsíců letošního roku se analytici a investiční bankéři domnívají, že by její cena mohla opětovně výrazně vzrůst. Predikce banky Goldman Sachs hovoří o cenách ropy ke konci roku na úrovni 95 USD/bbl (tzv. blue barrel of oil) a v roce 2024 v průměru nad 100 USD/bbl. Důvodem má být makroekonomický vývoj a aktuální negativní nálada zastiňují fundamenty na trhu, které vidí jako prorůstové. Cena ropy Brent se přitom pohybuje na nejnižších cenách za více než rok, a to pod 75 USD/bbl. V červnu loňského roku se cena smluv s dodávkami za měsíc pohybovala i nad 120 USD/bbl. Od té doby však obavy o pokles ropné poptávky kvůli hrozící silné ekonomické recesi v USA nebo EU ceny ropy podstatně stlačily směrem dolů. Obavy ze silné recese byly podpořeny rovněž nedávným krachem několika bank v USA nebo problémy švýcarské Credit Suisse. Tyto problémy vyvolaly pochybnosti o stavu celého bankovního sektoru, ať už v USA, nebo i v EU. Nedávné zvýšení úrokových sazeb, jak ze strany amerického FED, tak evropské ECB, obavy o stav ekonomik umocňují, přičemž výhled na další možné zvyšování úrokových sazeb a související dopady převážily podle analytiků nad fundamenty trhu. Analytici poukazují především na nedávný krok kartelu OPEC a jeho spojenců, kdy OPEC+ překvapil v první polovině dubna účastníky trhu a oznámil zavedení dodatečných produkčních škrtů platných od května do prosince letošního roku. Obavy z velkého převisu nabídky nad poptávkou jsou proto podle nich přehnané. Další kroky ze strany OPEC+ přitom nejsou vylučitelné. Další zasedání představitelů kartelu a jeho spojenců se má konat 4. června. Nejen Goldman Sachs je proto názoru, že pokud nedojde k podstatnému zhoršení makroekonomického výhledu a trh nezmění své očekávání ohledně vývoje úrokových sazeb, ceny ropy by měly opět začít postupně růst. /jj/
