Moskva dlouhodobě dává najevo, že si pro svá fosilní paliva bude hledat odbytiště. Svou závislost na evropských odběratelích totiž vnímá jako výhodu i nevýhodu zároveň. Jde o dlouhodobou strategii, která má také svá úskalí, z ruského hlediska však také jasné opodstatnění. Ale v posledních týdnech a měsících se ruská strana dostala do situace, ve které by příklon směrem na východ až příliš zrychlil odklon od západu. Ropa z různých nalezišť má různé složení a kvalita produktu pro toho či onoho zákazníka závisí tedy i na tom, jak se tyto různé „příchutě“ v potrubí mísí. Protože postupné zvyšování vývozu do Číny (za rok o 50 %) si vyžádalo změny v rozložení toků v ruské síti ropovodů, došlo i ke změně kvality suroviny pro evropské zákazníky. Zvýšil se podíl uralské ropy s vysokým obsahem síry, se kterou některé evropské rafinérie mají veliké potíže, v krajním případě je nemohou vůbec zpracovat. Ruská strana tvrdí, že obsah síry v ruské ropě se drží pod smluvní hranici 1,8 % a dosahuje zhruba 1,75 %. Některé zdroje z průmyslu ovšem agentuře Reuters potvrdily, že v některých případech se obsah síry dostává i přes limit, a zákazníci se tak poohlížejí jinde. Maďarsko, Slovensko a Polsko snížily podle zástupců ruského provozovatele ropovodu dovoz ruské ropy za leden až duben o 10 %.
