Celkem 8 mil. t ropy v hodnotě 7 mld. USD (resp. 136,5 mld. Kč) by měla koupit do června 2016 ČR od ruské státní ropné společnosti Rosněfť. Vyplývá to z dohody Rosněftu s největší polskou rafinerskou skupinou PKN Orlen, jež kontroluje našeho petrochemického giganta Unipetrol. Ruská ropa bude do ČR směřovat ropovodem Družba. Rusové mají ropy a plynu dostatek. Na počátku letošního léta kupř. zvýšili těžbu o 0,5 % (na 10,53 mil. barelů denně, což je nejvíce od rozpadu SSSR). Vyjádřeno ve hmotě: 43,083 mil. t. Podle ruského ministerstva energetiky však souběžně poklesla těžba zemního plynu, a to o téměř 12 % (na 1,5 mld. m3 denně). Důvodem je slabá poptávka, usuzuje agentura Reuters. Těžba a prodej ropy a plynu je pro Rusy strategický obor a garantuje rozhodující objemy příjmů státní pokladny. Podle Reuters jenom zdanění energetického sektoru momentálně zabezpečuje takřka polovinu státních příjmů RF. Nicméně, ruské společnosti chtějí už beztak velké objemy těžby dále posílit, a to prospekcí a otvírkou nových těžebních polí. Experti upozorňují, že tyto přírůstky ale nebudou směřovat výlučně do Evropy. Tomu nasvědčuje i další nová smlouva v odbytovém portfoliu Rosněftu – a to s čínskými odběrateli. Délkou platnosti i objemy dodávek překonává své předchůdce. Ruské dodávky ropy pro Čínu se během následujících 25 let oproti současnosti zdvojnásobí. Na přesměrování proudu ruské ropy a plynu pro momentálně 2. (a výhledově 1.) ekonomiku světa poukazuje i britský deník Financial Times. Dodávky ruské ropy do Evropy podle něj klesly na 10leté minimum. Evropané sužovaní ekonomickou recesí zmenšili svou spotřebu a intenzivně hledají levnější zdroje. Středo - a východoevropské země, které jsou vázány na ruské dodavatele celá desetiletí, mohou podle Financial Times pocítit vedle přesměrování toků surovin i prodražení jejich rafinerského zpracování. Navíc, Rusové v rámci svého exportu stále zřetelněji preferují ropné produkty v různých stádiích zpracování na úkor surové ropy. Jen pro ilustraci: jejich rafinerie už dokážou zpracovat přes 5 mil. t ropy. Problémy budou mít i západoevropské státy, jež se soustředily na exploataci ropy z nalezišť v Severním moři. Poradenská společnost Energy Aspects varuje před tamějším poklesem těžby a jejich postupným vyčerpáním. Svět si žádá stále více ropy a plynu. Aktuálně na to upozorňuje i zpráva Mezinárodní agentury pro energii (IEA). Světová poptávka by měla v roce 2014 dosáhnout cca 92 mil. barelů denně. Aby se příp. problémům s prudkým nárůstem její ceny vyvarovaly jak země Eurozóny, tak zejména rozvojové státy, IEA doporučuje optimalizovat struktury nabídky a poptávky. Za velmi nadějný faktor v této souvislosti považuje dynamicky rostoucí objemy těžby ropy a plynu v nečlenských státech kartelu OPEC. Konkrétně: celková poptávka po ropě podle IEA už napřesrok vzroste o 1,2 mil. barelů denně. Absolutní objem dodávek ze zemí mimo OPEC by mohl v roce 2014 dosáhnout 55,9 mil. barelů. Vedle USA k tomu přispěje třeba Brazílie, Jižní Súdán a další země. Kartel OPEC si uvědomuje svůj slábnoucí podíl na trhu a přičítá to růstu těžby a exportu suroviny z břidlicových ložisek. Největší úbytek exportních kapacit OPEC kvůli tomu pociťuje na americkém a kanadském trhu. /ex/
