Během posledních 10 let se těžba ropy více než zdvojnásobila a během roku 2018 se Spojené státy po desetiletích vrátily na pozici největšího světového producenta ropy. Tamní těžařský sektor od té doby nezpomaluje. I v roce 2019 těžba stále rostla a překonala historické rekordy. Stejně jako v předchozích letech jde nárůst z větší části na vrub těžbě s pomocí technologie hydraulického štěpení horniny. Podle nově zveřejněných podrobnějších informací americké agentury Energy Information Administration (EIA) činil meziroční nárůst těžby 11 %. V průměru se tak podle EIA loni těžilo v USA více než 12 milionů barelů ropy denně (bpd). Na měsíční bázi byl nejsilnější listopad, kdy průměrná denní těžba dosáhla 12,86 milionu bpd, což byla vůbec nejvyšší měsíční těžba ropy v USA v historii. Hlavní oblastí těžby ropy ve Spojených státech se v posledních letech stal stát Texas, a to díky frakování břidlicových ložisek v oblasti Permské pánve. V Texasu se v loňském roce těžilo průměrně 5,07 milionu bpd, tedy 41 % veškeré americké produkce. Texas rovněž táhl celonárodní růst, kdy tamní produkce meziročně vzrostla o téměř 660 tisíc bpd, což je 53 % veškerého růstu těžby v zemi. Významný byl nárůst i ve státě Nové Mexiko, na jehož území Permská pánev rovněž zasahuje. Prudký růst těžby ovlivňuje ceny zemního plynu, které se v průběhu roku dostaly do záporných hodnot. Spotové ceny plynu zamířily pod nulu poprvé v roce 2019, v letošním roce se vyskytl i na forwardovém trhu. K nárůstu těžby došlo i v jiných oblastech. V roce 2019 bylo uvedeno do provozu sedm projektů podmořské těžby, letos se mají přidat další. Těžba v Mexickém zálivu, který byl loni druhou nejvýznamnější oblastí těžby ropy v USA, loni vzrostla o 126 tisíc bpd na rekordních 1,88 milionu bpd. Byť je země nyní v čisté bilanci vývozcem ropy a ropných produktů, ve skutečnosti jsou obchodní toky složitější. Země stále dováží značné množství ropy, protože americké rafinerie mají vhodné kapacity pro zpracování ropy zahraničního původu. Některé z nich také mají nejlepší předpoklady ke zpracování velmi těžké ropy, kterou jiné rafinérie nemohou zpracovat. Co letos Vývoj (nejen) v americkém těžební sektoru v roce 2020 nejspíše bude poměrně méně růstový. I přes vcelku nízké ceny ropy a ropných produktů na světový trh v letošním roce vstupují kapacity z několika nových nalezišť. Zřejmě tedy nehrozí nedostatek suroviny, ani kdyby došlo k původně předpokládanému mírnému nárůstu spotřeby. Ekonomické důsledky epidemie nového koronaviru SARS-CoV-2 ovšem situaci poměrně zásadně změní. Vliv už je nyní patrný. Ceny ropy od začátku roku klesly asi o 20 %. Severomořský Brent, který je považován za referenční typ ropy pro celý svět, se nyní prodává zhruba za 51 dolarů za barel. Koncem prosince stál asi 68 dolarů a loni na jaře skoro 75 dolarů. Pokles bude velmi pravděpodobně pokračovat. Analytická společnost IHS Markit Crude Oil Market Service odhaduje, že v prvním čtvrtletí letošního roku se světová poptávka po ropě sníží o 3,8 milionu bpd. Před vypuknutím epidemie přitom stejná organizace předpokládala, že poptávka se naopak o zhruba 0,7 milionu bpd zvýší. Pokud se odhad potvrdí, znamenalo by to rekordní mezičtvrtletní pokles v poptávce. Větší než v průběhu finanční krize na konci první dekády 21. století, kdy během prvního čtvrtletí roku 2009 klesla poptávka o 3,6 milionu bpd. Na situaci zareagovala i Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC), která se na začátku března dohodla na snížení těžby o 1,5 milionu barelů denně. Dohodnutá redukce se týká skupiny OPEC+, která zahrnuje nejen členské země kartelu, ale i jejich spojence včetně Ruska. Ovšem jeho reakce na rozhodnutí nebyla do uzávěrky Technického týdeníku známa. Rusko už dalo najevo, že dalším omezení těžby není příliš nakloněno. OPEC se předloni dohodl na snížení těžby o 1,2 milionu barelů denně a loni v prosinci dobrovolné omezení prohloubil na 1,7 milionu barelů, což platí do konce letošního března. Saúdská Arábie těžbu nad rámec dohody omezuje o dalších 400 tisíc barelů, takže celkem omezení těžby činí zhruba 2,1 milionu barelů denně. V lednu letošního roku podle analýzy agentury Reuters třináct členů OPEC v průměru vytěžilo 27,84 milionu barelů denně, což bylo o 510 tisíc barelů denně méně než v lednu letošního roku a nejméně od roku 2009, kdy skupina prudce snížila těžbu kvůli finanční krizi. V celém světě se aktuálně těží zhruba 100 milionů barelů ropy denně, z toho na OPEC připadá méně než třetina. Pokles cen má nepříznivé dopady na rozpočet mnoha těžebních zemí, a dosažení dohody o dalším snižování cen bude obtížné. A to nemluvíme o jejím dodržování. Dá se čekat, že nižší cena bude mít nepříznivý vývoj také na produkci ropy v USA. Těžba hydraulickým štěpením je z různých důvodů nákladnější než těžba z klasických nalezišť (například proto, že produkční doba jednotlivých vrtů je poměrně krátká). Američtí producenti tedy budou pod ohromným tlakem a další zvyšování těžby v USA lze těžko předpokládat.