Aktivita těžařů je podle počtu aktivních plošin nejnižší od roku 1940. Není to dáno jen současnou krizí; počet zařízení klesal v posledních letech i díky tlakům na zvyšování efektivity a vylepšování technologií. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) mírně zlepšila výhled poklesu poptávky po ropě na letošní rok. Nyní počítá s poklesem o 690 000 barelů na 8,6 milionu barelů denně, a to díky zmírnění zákazů pohybu v některých zemích, píše ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou. I tak ale bude letošní propad poptávky rekordní, upozornila agentura Reuters. Ke zlepšení odhadu agenturu přimělo očekávání větší mobility v některých evropských zemích a ve Spojených státech, ale také vyšší poptávka v Číně, jejíž ekonomika se po pandemii zotavuje. Omezení pohybu zaměřená na zastavení šíření nemoci covid-19 se na konci dubna po celém světě dotkla zhruba čtyř miliard lidí. Do konce května by však měla mít dopady pouze na 2,8 miliardy lidí, uvedla IEA. „Ekonomická aktivita se začíná pozvolna, ale jen opatrně zotavovat. Nicméně zůstává značná nejistota. Tou největší je, zda vlády mohou uvolnit omezení, aniž by to vyvolalo nárůst nakažených nemocí covid-19,“ uvádí se ve zprávě agentury. EA dodala, že producentům mimo takzvanou skupinu OPEC+ klesla v dubnu ve srovnání se začátkem roku těžba o tři miliony barelů denně. Největší propad zaznamenaly Spojené státy a Kanada. Do konce letošního roku budou mít Spojené státy podle IEA z jednotlivých zemí největší podíl na snížení dodávek, meziročně by měly být jejich dodávky na trh nižší o 2,8 milionu barelů denně. Skupina OPEC+ zahrnuje členy Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) a další přední světové těžaře ropy v čele s Ruskem. Z větších těžařů nejsou členy USA, Kanada a Norsko. Tvrdý dopad Dopady nečekané krize zatím můžeme sledovat nejlépe na nejotevřenějším trhu, tedy v USA. Tam bylo na konci druhého květnového týdne v provozu pouze 374 ropných souprav. Proti minulému týdnu se jejich počet snížil o 33. Počet zařízení určených pro těžbu plynu se snížil o jedno. Od 13. března počet těchto souprav – a zároveň bedlivě sledovaný ukazatel nálady a finanční situace oboru – spadl zhruba na polovinu. Aktivita těžařů je tak podle počtu aktivních plošin nejnižší od roku 1940, kdy společnost Baker Hughes začala tyto údaje shromažďovat. Není to dáno čistě a pouze současnou krizí; počet zařízení klesal v posledních letech i díky tlakům na zvyšování efektivity a vylepšování technologií. V posledních měsících ovšem samozřejmě tento pomalejší efekt nehraje příliš velkou roli a jednoznačně převážil dopad šoku na trhu s ropou. Hlavním indikátorem budoucího vývoje amerického těžebního sektoru tedy je a nadále bude cena této suroviny. Ta se pohybuje zhruba v pásmu kolem 24 dolarů, což zřejmě pro většinu amerických těžařů, především těch, kteří těží z ropu z břidlic, není rentabilní cena. Obecně se odhaduje, že minimálně někteří těžaři mohou tvořit zisk až při cenách kolem 30 dolarů za barel. Zatím ovšem není jasné, zda v dohledné době cena takových hodnot dosáhne. Je tedy možné, že se americký ropný sektor bude nadále propadat – ostatně má kam. Těžba ropy v USA totiž zatím poklesla zatím pouze mírně, a to k hodnotám z počátku loňského roku. Nicméně dá se očekávat, že dopad poklesu poptávky v důsledku koronavirové krize bude značný. Těžařské společnosti také podstatně snižují výdaje na průzkum a těžbu. Podle údajů společnosti Cowen & Co, která sbírá údaje o 37 těžařích, lze tento rok předpokládat snížení kapitálových výdajů až o 45 %. Některé analytické domy dokonce předpovídají, že do konce tohoto roku se počet plošin propadne pouze k 200 aktivním soupravám. /jj/
