Valné shromáždění Organizace spojených národů vyhlásilo na konci předloňského roku letošek Mezinárodním rokem světla. Cílem této iniciativy, již zaštiťuje UNESCO a podporuje ji řada renomovaných vědeckých a vzdělávacích institucí, neziskových organizací a komerčních subjektů, je připomenout význam, jaký světlo, světelné a optické technologie hrály v lidských dějinách a hrají dnes. Oficiálně bude Mezinárodní rok světla zahájen 19. a 20. ledna v pařížském ústředí UNESCO. Půjde o ceremoniál, jejž se zúčastní řada celebrit ze světa vědy i politiky. Namátkou lze uvést několik laureátů Nobelovy ceny: Egypťana Ahmeda Zewaila, Američany Stevena Chu a Williama Phillipse, Francouze Serge Haroche nebo Rusa Zhorese Alferova. Prostor dostane i umění. Finský světelný umělec Kari Kola představí instalaci s názvem Light is Here, která pojednává téma polární záře. Nikoli náhodná volba Rok 2015 nebyl zvolen rokem světla náhodně. Letos si totiž připomeneme několik dějinných milníků, v nichž hraje světlo zásadní roli. Právě před jedním tisícem let uveřejnil arabský učenec ibn al-Hajtham (Alhazen) knihu Velká optika, v níž popsal fyzikální vlastnosti světla a fungování lidského oka a vyvrátil některé chybné antické představy o vidění. Patří k zakladatelům optiky. Před 200 lety objevil Augustin-Jean Fresnel, opíraje se o experimentální výsledky Thomase Younga, vlnovou povahu světla. O 50 let později, v roce 1865, James Clerk Maxwell vypracoval teorii elektromagnetického vlnění. V ní pak za dalších 50 let, tzn. v roce 1915, nalezl oporu Albert Einstein, když tvořil teorii obecné relativity. Za dalších 50 let, v roce 1965, Charles Kuen Kao vynalezl optická vlákna, která hrají klíčovou roli v současných informačních technologiích. Světlo v dějinách Světlo však samozřejmě zasáhlo do lidských dějin mnohem dříve, podílelo se přece na samotném zrodu života na Zemi. Sluneční světlo a fotosyntéza – jeho základní stavební kameny – a jejich souhra byly předpokladem vytvoření atmosféry obsahující kyslík, v níž se později mohly rozvinout vyšší formy života včetně člověka. Ochočení ohně pak bylo malým Velkým třeskem v temnotách pravěkých jeskyní. S jeho pomocí si člověk začal ochočovat i ostatní přírodu a zažehl tak i světlo rozumu. Objevy optických zařízení – mikroskopu a dalekohledu – mnohem později otevřely i celé nové světy poznání a byly u zrodu moderní vědy. Dnešní pokroky v oblasti fotoniky či laserových technologií do budoucna slibují například lepší lékařské přístroje. Objevy v optometrii již dnes zlepšují život pacientů postižených očními vadami, technologie postavené na světelném záření často přispívají zásadním dílem k diagnostice nemocí. V budoucnu by světelné technologie měly přispět například ke zdokonalení diagnostiky rakoviny, k zajištění rychlejšího přenosu digitálních dat, čisté energie nebo pomoci při výzkumu černých děr. O tom všem se v průběhu celého letošního roku nepochybně povede mnoho diskusí a určitě alespoň některé budo u zajímavé. Je tedy nač se těšit. /pj/
