Rok 2009 je rokem inovací...

řekl na tiskové konferenci v rámci výstavy EMO generální ředitel CECIMO Filip Geerts. Současná světová hospodářská krize je příležitostí a výzvou pro vývoj a zavádění nových technologií, především tzv. zelených, bezuhlíkatých. Aby Evropa obstála v nadcházejícím období těžkého konkurenčního boje, musí veškeré své síly napřít do inovací. A to jednotně, v rámci spolupráce mezi členskými zeměmi EU, poněvadž velká podpora vývoje přichází právě od Evropské komise. Zatímco dosud je veškerý důraz kladen na ekonomickou efektivitu výroby, po skončení krize se posuneme k otázce zaměstnanosti lidí, z hlediska které bude klíčový příští rok 2010. S posunem k novým technologiím a novému vedení výrobních provozů se radikálně změní i požadavky na lidskou práci. Poněvadž směr tohoto vývoje se alespoň z hlediska blízké budoucnosti dá poměrně dobře odhadnout, současné období stagnace by mělo být využito především ke vzdělávání. Jen tak se dá předejít situaci, že „nová doba“, která přijde ruku v ruce s tak toužebně očekávaným oživením světového hospodářství, zastihne lidi nepřipravené. Budoucnost bude patřit ekologickým, „zeleným“ továrnám. Už nestačí jen postavit a prodat stroj – musí se sledovat, co se děje okolo: celý výrobní proces, včetně toku surovin a dopadu na okolí. Což si již většina klíčových světových výrobců dobře uvědomila a na letošní výstavě EMO se tento trend prolínal téměř všemi expozicemi. Prvořadým úkolem, který teď stojí před Evropou jako celkem, je vylepšit konkurenceschopnost průmyslu zemí EU, tedy přejít od průmyslu založeném na zdrojích k průmyslu založeném na znalostech. Před námi stojí zcela zásadní transformace celého průmyslu. Kdo na ni bude lépe připraven, ten zvítězí. Každý, kdo letos EMO navštívil, cítil, že světové firmy jsou nyní ve stádiu vyčkávání a vytváření strategií před novým startem s jednoznačným cílem: být lepší než konkurence. Budoucnost Evropy je téma, kterému se Evropská unie věnuje intenzivně již od samého počátku recese světového průmyslu. V rámci Evropského plánu na ekonomické oživení (European Economic Recovery Plan), který byl přijat Evropským parlamentem 26. listopadu 2008, jsou uvedeny hned dva odstavce věnované výzkumu a inovacím, včetně nárůstu investic do těchto oblastí. Citujeme: Výzkum a inovace Finanční krize a z ní plynoucí omezení finančních prostředků, jak veřejných, tak i soukromých, mohou některé svádět k odkládání nebo zásadním škrtům v plánovaných investicích do R&D a vzdělávání, jako tomu bylo i v minulosti, kdy byla Evropa zasažena ekonomickým poklesem. Ohlédneme- li se zpět, taková rozhodnutí způsobila destrukci hlavních fondů a stavu poznání s velmi negativním dopadem na růst Evropy a budoucí zaměstnanost ve střednědobém a dlouhodobém horizontu. Měli jsme, nicméně, i příklady zemí, v rámci i vně Evropy, které v těžkých ekonomických časech předvídavě posílily investice do R&D a vzdělávání, čímž položily základ pro vlastní silné pozice v inovacích. Zvýšení investic do R&D, inovací a vzdělávání Členské země a soukromý sektor by měly navýšit plánované investice do vzdělávání a R&D (v souladu se svými národními cíly v oblasti R&D), aby podpořily růst a produktivitu. Měly by rovněž zvážit cesty k zvýšení investic do R&D v rámci soukromého sektoru, například poskytováním daňových stimulů, grantů a/nebo dotací. Členské státy by měly udržovat investice ke zvýšení kvality vzdělávání. Evropská unie vidí současnou situaci natolik závažnou, že říká, slovy Andrey Gentiliho – zástupce DG Research při Evropské komisi, že se výroba musí pozvednout až na politický problém. V rámci EU až k samotnému Barrosovi. Na příští čtyři roky byl Evropským parlamentem schválen rozpočet týkající se R&D a vzdělávání ve výši 1,2 mld. eur, z čehož pro rok 2010 je plánováno 160 mil. eur. Poněvadž pro veškerou výrobu jsou klíčové obráběcí stroje, tento sektor bude v nadcházejícím období zvláště podporován. Evropské projekty – příležitost pro malé podniky Ve výrobních provozech budoucnosti se budeme setkávat, v ideálních případech, s nepřetržitou, inteligentní a vysoce efektivní výrobou, která bude mít co do činění s novými materiály, žádnou zvláštností nebude mikro- ani nanoobrábění, navíc bude přísně ekologická. To vše ovšem vyžaduje vysoký stupeň znalostí, které jsou přenositelné a dají se v rámci kooperujících zemí vyměňovat a sdílet (flow of knowledge). Samozřejmě ale také nebudou zadarmo. A k tomu by právě měly dopomoci Evropské projekty financované ze zdrojů EU. Evropské projekty jsou o investicích do konkurenceschopnosti Evropského hospodářství s důrazem na strategickou pozici průmyslu obráběcích strojů. Jsou však také příležitostí pro malé podniky začlenit se do velkých (až nadnárodních) projektů, což by samy o sobě nemohly. Čerpání evropských finančních zdrojů může rovněž pomoci při financování v počátku riskantních projektů, bez kterých by ale nebylo pokroku. Je logické, že nové oživení světového hospodářství se podaří spíše zrealizovat vzájemnou spoluprací nejen mezi podniky (o několika významných podnikových fúzích se zmiňujeme na str. 3 a 8), ale i na mezistátní úrovni. Má-li Evropa obstát v těžkém konkurenčním boji, především s asijským trhem, musí vystupovat jednotně. Osamocení vojáci v poli budou mít v nadcházejícím boji velmi nepatrné či spíše žádné šance. Zdá se, že toto Evropa již dobře pochopila. Zcela jistě naprostá většina členských států EU. Z tohoto pohledu se zdají liknavost České republiky a typicky české tendence „my to zvládneme sami, my nikoho nepotřebujeme“ zcela nepochopitelné a bohužel až sebezničující. Andrea Cejnarová