Na projektu se podílí i americké
ministerstvo obrany. Cílem
je vytvořit speciální počítačový
model, který by napomohl k urychlení
vývoje nových léků.
GE Global Research, technologicko-
vývojová divize koncernu General
Electric, oznámila uzavření dvouletého
kontraktu v hodnotě 1,1 mil.
dolarů se společností Transformational
Medical Technologies (TMTI).
Účelem této spolupráce bude vytvoření
„virtuálního člověka“, tedy fyziologického
modelu, který by svými
funkcemi napodoboval živou bytost.
Spolupráce je podpořena kontraktem
s Agenturou pro eliminaci bezpečnostních
hrozeb při americkém
ministerstvu spravedlnosti.
Projekt dostal název Biotický člověk
(Biotic Man) od slova „biotický“
- „vitální“, „vztahující se k životu“.
Je logickým pokračováním výzkumných
prací, které vedou k propojení
biologických a technických (víceméně
elektronických) prvků pro mnohem
efektivnější sledování průběhu
reakcí v organismech. Cesta k těmto
výzkumům je do značné míry ovlivněna
nadějným pokrokem ve vývoji
bioelektronických senzorů neboli
biočipů.
Právě biočipy nalezly uplatnění pro
rychlejší diagnostiku a vývoj léků.
Například na ploše pouhého 1 cm2
může s jejich pomocí, za součinnosti
citlivých skenerů a speciálního softwaru,
paralelně probíhat identifikace
velkého množství genů. Biosenzory
jsou schopny analyzovat DNA
a odhalovat genové mutace, čímž
rovněž napomáhají klinickému testování
vybraných terapeutik. K dalšímu
posunu v této oblasti vede nejen neustálé
zdokonalování počítačů, ale též
jejich programového vybavení, často
už s prvky umělé inteligence. S touto
fází vývoje proto rovněž počítá zmíněný
projekt „virtuálního člověka“.
Podle dostupných pramenů bude
využívat softwarový program Physiologically
Based Pharmacokinetic
(PBPK), který na základě výpočetních
modelů dokáže podstatně dříve
než klinické testy vyhodnotit účinek
léku v těle.
Software PBPK upraví výzkumní
pracovníci společnosti GE do té míry,
aby dokázal vypočítat účinek bakterií,
virů a dalších příčin infekcí na lidské
tělo. Modifikovaný software bude
simulovat reakci nových antibiotik
nebo antivirové léčby na konkrétní
hrozbu. Vedle toho bude navržen pro
přesné znázornění fyziologické změny
u kriticky nemocných pacientů,
u pacientů trpících popáleninami,
traumatem nebo u pacientů po chirurgickém
zákroku. Pomůže tak lékařům
vyhodnotit efektivitu léčby za různých
podmínek. Podle Johna Grafa,
šéfa výzkumu v GE Global Research,
„zdokonalený softwarový nástroj
umožní vědcům testovat a vyvíjet
nové způsoby léčby ve virtuálním,
bezpečnějším prostředí“. Získané
informace přitom mají být podstatně
přesnější než při klinických testech.
Hlavní překážkou pro rychlejší
a efektivnější vývoj nových
léků jsou totiž otázky bezpečnosti
a nemožnosti předpovědět selhání
v úvodních fázích klinických testů
anebo dříve, než se přejde k testování
na lidech. Tato omezení často
znamenají podstatně vyšší náklady
na testování. Nárůstu produktivity
a potenciální úspory nákladů lze
dosáhnout díky lepšímu rozhodování
na základě kvantitativních informací
a efektivnějších testů. Nástroje typu
„Biotický člověk“ mohou farmaceutickým
firmám poskytnout cenná
data o nových chorobách a o účinku
vyvíjených léků na tyto choroby.
Vědci se však domnívají, že perspektivně
může model biotického
člověka napomoci i v dalších oblastech
vědy a že v této souvislosti není
vyloučen ani další posun ve vývoji
nových organických částí zastávajících
v lidském organismu nezbytnou
životní funkci. Dnes je samozřejmostí
třeba endoprotéza, naslouchadlo či
srdeční stimulátor. Také už existují
experimentální kybernetické protézy,
i když zatím jejich hmatové možnosti
jsou výrazně horší než schopnosti
přirozených končetin. Věda však zcela
jistě v tomto směru ještě neřekla
své poslední slovo. Milan Bauman
